Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

II. ÚS 954/21 #1Usnesení ÚS ze dne 19.05.2021

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSTÁTNÍ ZASTUPITELSTVÍ - OSZ Praha 10
POLICIE - Obvodní ředitelství policie Praha IV, Služba kriminální policie a vyšetřování - 6. oddělení obecné kriminality
Soudce zpravodajŠimáčková Kateřina
Typ výrokuodmítnuto pro nepřípustnost
Předmět řízení
procesní otázky řízení před Ústavním soudem/přípustnost v řízení o ústavních stížnostech/procesní prostředky k ochraně práva
Věcný rejstříkstátní zastupitelství
EcliECLI:CZ:US:2021:2.US.954.21.1
Datum podání11.04.2021
Napadený akt

rozhodnutí jiné

Ostatní dotčené předpisy

283/1993 Sb., § 12d odst.1


přidejte vlastní popisek

II.ÚS 954/21 ze dne 19. 5. 2021

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Kateřinou Šimáčkovou o ústavní stížnosti stěžovatele T. M., advokáta, proti vyrozumění Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 10 č. j. 1 ZN 442/2020-16 ze dne 19. 2. 2021 a vyrozumění Policie České republiky, Obvodního ředitelství policie Praha IV, Služby kriminální policie a vyšetřování, 6. oddělení obecné kriminality č. j. KRPA-301743-10/TČ-2020-001476 ze dne 11. 1. 2021, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatel se v ústavní stížnosti domáhá zrušení v záhlaví označených vyrozumění pro tvrzený zásah do svého základního práva na účinné vyšetřování zaručeného čl. 7 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"). Dále namítá porušení čl. 1 Ústavy České republiky, čl. 1, čl. 2, čl. 11, čl. 23, čl. 36, čl. 37 a čl. 38 Listiny, čl. 6 Úmluvy a čl. 47 Listiny základních práv Evropské unie.

2. Z ústavní stížnosti a z předloženého vyrozumění obvodního státního zastupitelství vyplývá, že dne 10. 6. 2020 podal stěžovatel trestní oznámení na soudce Obvodního soudu pro Prahu 4 a Městského soudu v Praze. Policejní orgán nezahájil úkony trestního řízení, o čemž stěžovatele informoval vyrozuměním č. j. KRPA-301743-10/TČ-2020-001476 ze dne 11. 1. 2021. Stěžovatel se proto obrátil na Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 10 s žádostí o přezkum postupu policejního orgánu dle § 157a trestního řádu. Dozorující státní zástupce stěžovateli vyrozuměním č. j. 1 ZN 442/2020-16 ze dne 19. 2. 2021 sdělil, že v postupu policejního orgánu neshledal pochybení, a proto mu neudělí pokyn k zahájení úkonů trestního řízení.

3. Stěžovatel má za to, že uvedeným postupem mu orgány činné v trestním řízení odepřely postavení poškozeného a související procesní práva. Rovněž v ústavní stížnosti popisuje, jakými dalšími způsoby je údajně ze strany státu dlouhodobě perzekvován. Žádá také o přednostní projednání ústavní stížnosti.

4. Ústavní soud se nejprve zabýval tím, zda ústavní stížnost splňuje procesní podmínky k věcnému posouzení, tedy zda vyhovuje požadavkům zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Dospěl k závěru, že ústavní stížnost je nepřípustná.

5. Podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení. Pojmovým znakem institutu ústavní stížnosti je tedy její subsidiarita, jež se po formální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech dostupných procesních prostředků k ochraně práva stěžovatele. Ústavní stížnost je tak krajním prostředkem k ochraně práva nastupujícím až tehdy, když náprava před ostatními orgány veřejné moci již není (standardním postupem) možná.

6. Podle § 12d odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, je nejblíže vyšší státní zastupitelství oprávněno vykonávat dohled nad postupem nejblíže nižších státních zastupitelství ve svém obvodu při vyřizování věcí v jejich příslušnosti a dávat jim k jejich postupu písemné pokyny. Nadřízené státní zastupitelství je oprávněno posoudit správnost postupu nižšího státního zastupitelství v plné šíři, včetně případných vad v šetření trestních oznámení. Z judikatury Ústavního soudu pak vyplývá, že podnět k výkonu dohledu dle § 12d zákona o státním zastupitelství je třeba považovat za účinný opravný prostředek ve smyslu § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu [srov. např. usnesení sp. zn. II. ÚS 2166/14 ze dne 28. 8. 2014 (U 14/74 SbNU 623); nález sp. zn. I. ÚS 1565/14 ze dne 2. 3. 2015 (N 51/76 SbNU 691); nález sp. zn. I. ÚS 1042/15 ze dne 24. 5. 2016 (N 91/81 SbNU 485); citovaná rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na https://nalus.usoud.cz]. Stejný závěr nedávno Ústavní soud vyslovil také v jiné podobné věci stěžovatele, v níž byla ústavní stížnost rovněž odmítnuta pro nepřípustnost (usnesení sp. zn. I. ÚS 825/21 ze dne 12. 5. 2021).

7. Stěžovatel v projednávané věci využil možnosti přezkumu vyrozumění policejního orgánu státním zastupitelstvím. Proti napadenému vyrozumění obvodního státního zastupitelství se dále mohl bránit podnětem k výkonu dohledu dle § 12d zákona o státním zastupitelství. Z ústavní stížnosti však nevyplývá, že by tak učinil. Stěžovatel tedy nevyčerpal všechny procesní prostředky k ochraně svého práva, jak to vyžaduje § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Zároveň nejsou splněny výjimečné předpoklady přijetí ústavní stížnosti vymezené v § 75 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, což ostatně stěžovatel ani netvrdí. Ústavní stížnost je proto nepřípustná.

8. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítl ústavní stížnost pro její nepřípustnost.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 19. 5. 2021

Kateřina Šimáčková

soudkyně zpravodajka

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru