Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

II. ÚS 954/15 #1Usnesení ÚS ze dne 14.04.2015

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - PO
Dotčený orgánSOUD - KS Ostrava
Soudce zpravodajSuchánek Radovan
Typ výrokuodmítnuto pro nepřípustnost
Předmět řízení
procesní otázky řízení před Ústavním soudem/přípustnost v řízení o ústavních stížnostech/procesní prostředky k ochraně práva/dovolání civilní
Věcný rejstříkopravný prostředek - mimořádný
Dovolání
EcliECLI:CZ:US:2015:2.US.954.15.1
Datum podání31.03.2015
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Ostatní dotčené předpisy

99/1963 Sb., § 237


přidejte vlastní popisek

II.ÚS 954/15 ze dne 14. 4. 2015

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Radovanem Suchánkem ve věci ústavní stížnosti společnosti OPTIMUM PLUS CONSULTING LTD, sídlem ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska, Bexley Square 6, Salford, M3 6BZ Manchester, zastoupené JUDr. Natalií Navrátilovou, advokátkou se sídlem v Chropyni, Masarykova 12, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 3. 2014 ve věci č. j. 56 Co 670/2013-96, za účasti Krajského soudu v Ostravě jako účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatelka podanou ústavní stížností žádá o zrušení shora označeného rozhodnutí odvolacího soudu, jímž měla být porušena její základní práva zaručená ustanoveními čl. 3 odst. 3, čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod; současně mělo být porušeno ustanovení čl. 96 odst. 1 Ústavy České republiky.

Dříve než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. V projednávaném případě k takovému závěru nedospěl.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti uvádí, že podání ústavní stížnosti předcházelo podání dovolání, kteréžto bylo Nejvyšším soudem odmítnuto usnesením, od jehož doručení stěžovatelka odvíjí lhůtu k podání ústavní stížnosti. Kopii tohoto usnesení dovolacího soudu ve smyslu ustanovení § 72 odst. 6 zákona o Ústavním soudu však stěžovatelka k ústavní stížnosti nepřiložila.

Jelikož je usnesení dovolacího soudu přístupné na webových stránkách Nejvyššího soudu, Ústavní soud z důvodů procesní ekonomie stěžovatelku k odstranění této procesní vady nevyzýval.

Z odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 1. 2015 sp. zn. 26 Cdo 3667/2014 vyplývá, že stěžovatelčino dovolání bylo odmítnuto, neboť v něm nebylo jakkoli vymezeno, v čem stěžovatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání; současně je zde uvedeno, že přes řádné poučení postupovala stěžovatelka při podání dovolání podle již neúčinného znění občanského soudního řádu.

Proti odůvodnění (ostatně ústavní stížností nenapadeného) usnesení Nejvyššího soudu stěžovatelka v ústavní stížnosti žádné námitky nevznáší, pročež je namístě vycházet z presumpce správnosti Nejvyšším soudem uváděných skutečností.

V této souvislosti považuje Ústavní soud za vhodné připomenout, že zákonem č. 404/2012 Sb. došlo s účinností od 1. 1. 2013 ke změně občanského soudního řádu v ustanoveních § 237 až § 239 upravujících přípustnost dovolání a v ustanovení § 241a, jež konkretizuje podmínky řádně podaného dovolání. Změna právní úpravy vnesla do řízení o dovolání jiné podmínky přípustnosti dovolání, než tomu bylo v době účinnosti občanského soudního řádu do 31. 12. 2012, čemuž se přizpůsobila i nová úprava jeho obsahových náležitostí. Jestliže dovolání stěžovatelky požadavky těchto náležitostí nerespektovalo (ačkoli o nich byla odvolacím soudem řádně poučena) a pro jeho vady nebylo možné v dovolacím řízení pokračovat (čemuž stěžovatelka neoponuje), pak bylo-li proto dovolání odmítnuto, jde zjevně o situaci, kdy tento mimořádný opravný prostředek nebyl uplatněn efektivně (§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

Nevyčerpá-li stěžovatel před podáním ústavní stížnosti tento opravný prostředek, je ústavní stížnost podle ustanovení § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nepřípustná; jím zakotvený požadavek vyčerpat "všechny procesní prostředky" však není splněn již tím, že řízení o něm bylo zahájeno, nýbrž logicky zahrnuje i povinnost "vyčerpat" ty dispozice, které na tomto základě otevřené řízení skýtá, což předpokládá - v prvé řadě - aby bylo řádně podáno, což se v daném případě nestalo. Stěžovatelka tedy naznačené dispozice nevyužila, pakliže sice dovolání podala, ovšem učinila tak procesně neregulérně, v důsledku čehož nemohlo být její dovolání meritorně projednáno; takovou situaci je pak nevyhnutelně třeba postavit naroveň té, kdy dovolání bylo podáno opožděně nebo nebylo podáno vůbec.

Zákonem č. 404/2012 Sb. přitom bylo ustanovení § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu změněno v tom smyslu, že mimořádný opravný prostředek, jímž je v daném procesním kontextu občanskoprávní dovolání, musí být vyčerpán vždy, respektive i tehdy, pokud může být odmítnut jako nepřípustný z důvodů, závisejících na uvážení dovolacího soudu (i nadále pak podle § 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu platí, že v takovém případě je stěžovateli zachována lhůta k podání ústavní stížnosti též proti rozhodnutí odvolacího soudu).

Poněvadž stěžovatelka podmínku - řádně - vyčerpat všechny procesní prostředky, jež jí zákon k ochraně jejích práv poskytuje, nesplnila, je nutné hodnotit ústavní stížnost jako nepřípustnou.

Pouze na okraj tak lze poznamenat, že ani v případě, že by ústavní stížnost byla přípustná, patrně by jí nebylo možné vyhovět; pakliže totiž stěžovatelka namítá, že se v odvolacím řízení nemohla "vyjádřit ke všem podkladům ve spise", není z ústavní stížnosti zřejmé, o které konkrétní podklady se mělo jednat, respektive jak by mohlo její případné vyjádření mít vliv na předmětný výrok odvolacího soudu, jímž byla exekuce na majetek povinného zastavena.

Návrh, jenž je podle ustanovení § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nepřípustný, musí být podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) téhož zákona odmítnut; rozhodne o tom bez jednání soudce zpravodaj.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. dubna 2015

JUDr. Radovan Suchánek v. r.

soudce zpravodaj

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru