Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

II. ÚS 81/98Nález ÚS ze dne 17.06.1998K neurčitosti pojmu zemědělská prvovýroba podle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam3
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajProcházka Antonín
Typ výrokuvyhověno
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu
základní ústavní principy/demokratický právní stát/princip legality (vázanosti státní moci zákonem)
základní ústa... více
Věcný rejstříkpozemek
Správní řízení
správní orgán
správní rozhodnutí
konkurz a vyrovnání
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)N 72/11 SbNU 177
EcliECLI:CZ:US:1998:2.US.81.98
Datum podání20.02.1998
Napadený akt

rozhodnutí soudu

rozhodnutí správní

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

1/1993 Sb., čl. 2 odst.4, čl. 95

2/1993 Sb., čl. 2 odst.3, čl. 36 odst.1

Ostatní dotčené předpisy

122/1993 Sb.

328/1991 Sb., § 67 odst.2

334/1992 Sb., § 11 odst.2, § 11 odst.3 písm.a


přidejte vlastní popisek

II.ÚS 81/98 ze dne 17. 6. 1998

N 72/11 SbNU 177

K neurčitosti pojmu zemědělská prvovýroba podle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu

ČESKÁ REPUBLIKA

NÁLEZ

Ústavního soudu

Jménem republiky

Ústavní soud

rozhodl v senátě složeném z předsedy a soudců

ve věci ústavní stížnosti navrhovatele MUDr. V. B., zastoupeného

JUDr. J. A., za účasti účastníka řízení Krajského soudu v Hradci

Králové a vedlejších účastníků 1) Okresního úřadu v Ústí n.

Orlicí - referátu životního prostředí, 2) Městského úřadu ve

Vysokém Mýtě, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové,

sp. zn. 30 Ca 16/97 ze dne 12. prosince 1997, takto:

Rozhodnutí správních orgánů Městského úřadu Vysoké Mýto,

č.j. SÚ/998/96/201-1-Jet ze dne 23.8.1996, Okresního úřadu Ústí

nad Orlicí, č.j. ŽP 555/96/201-1/Ha, ze dne 3.12.1996 a rozsudek

Krajského soudu v Hradci Králové, sp.zn. 30 Ca 16/97,-26 ze dne

12.prosince 1997, se zrušují.

Odůvodnění.

Stěžovatel podal dne 3.2.1998 Ústavní stížnost, která byla

doručena Ústavnímu soudu dne 20.2.1998.

Ústavní stížnost směřuje proti rozsudku Krajského soudu

v Hradci Králové, sp. zn. 30 Ca- 16/97 -26 ze dne 12. prosince

1997, kterým bylo p potvrzeno napadené rozhodnutí Městského úřadu

Vysoké Mýto ve věci odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního

fondu ve výši Kč 746.937 Kč,-.

Podle názoru stěžovatele, který tvrdí, že rozsudkem

Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12.12.1997, sp.zn. 30 Ca

16/97, bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo na soudní

ochranu a ve spojení s předchozími správními rozhodnutími mu bylo

protiprávně uloženo platit odvody za odnětí zemědělské půdy

zemědělské výrobě, tedy v rozporu s čl.2 odst.4 Ústavy a čl.2

odst.3 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") byl

nucen činit něco, co zákon neukládá.

Zároveň správní orgány ve správním řízení použily nesprávný

procesní předpis, který jim nedává práva vydávat taková

rozhodnutí, která učinily, čímž byl porušen ústavní princip,

uvedený v čl. 23, odst.3 Ústavy a čl.2 odst.2 Listiny, podle nichž

lze státní moc uplatňovat jen v případech, mezích a způsoby

stanovenými zákonem.

K posouzení ústavní stížnosti si Ústavní soud vyžádal spis,

sp.zn. 30 Ca 16/97-26, vedený u Krajského soudu v Hradci Králové.

Ze spisového materiálu Ústavní soud zjistil, že stěžovatel

podal opravný prostředek proti rozhodnutí Městského úřadu Vysoké

Mýto, č.j. č.j. SÚ/998/96-201-1-Jet ze dne 23.8.1996. Tímto

rozhodnutím s působností podle § 14, písm.f), zákona č. 334/1992

Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu a podle § 11, odst.2

téhož zákona v návaznosti na pravomocné stavební povolení, č.j.

s.ú.262/96/332/3/Po ze dne 2.7.1996, vydaném MěÚ Vysoké Mýto

- stavebním úřadem podle zákona č. 50/1976 Sb., ve znění zákona č.

262/1992 Sb., bylo rozhodnuto o odvodech za trvalé odnětí půdy ze

zemědělského půdního fondu ve prospěch stavby areálu pro chov

a výcvik koní.

Plátcem odvodu byl žadatel o souhlas k odnětí půdy ze ZPF

zemědělského půdního fondu - stěžovatel MUDr. V. B.

Proti uvedenému rozhodnutí podal stěžovatel odvolání v němž

namítal, že stavby, v jejichž prospěch k vynětí dochází, jsou

stavbami zemědělské prvovýroby, takže podle ustanovení § 11, odst.

3, písm. a), zákona č. 334/1992 Sb. , o ochraně zemědělského

půdního fondu se odvody nepředepisují.

Okresní úřad v Ústí nad Orlicí - referát životního prostředí

jako odvolací orgán rozhodnutím ze dne 3.12.1996, č.j. ŽP

555/96-201-1-Ha, prvostupňové správní rozhodnutí změnil tak, že

fakticky opravil zřejmou nesprávnost ve výměře pozemků, za něž se

odvody předepisují a odvolání stěžovatele zamítl. V odůvodnění

uvedl, že stavby kondičního trenažéru, jezdecké haly

a jezdeckého oválu jsou stavbami zemědělské výroby nikoliv

zemědělské prvovýroby, takže odvody za odnětí půdy zemědělské

výrobě v jejich prospěch musí být uhrazeny.

Proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího orgánu podal

stěžovatel správní žalobu ke Krajskému soudu v Hradci Králové

v níž namítal, že správní orgány posoudily věc nesprávně po právní

stránce tím, že stavby nebyly považovány za stavby zemědělské

prvovýroby, ačkoliv jimi jsou. Krajský soud rozsudkem, sp.znč. j.

30 Ca 16/97-26, správní žalobu zamítl s tím, že je správní žaloba

nedůvodná, protože podle čl. § 11, odst.2 zákona č. 334/1992 Sb.,

o ochraně zemědělského půdního fondu, rozhoduje o výši odvodů za

odnětí půdy orgán ochrany zemědělského půdního fondu, v návaznosti

na pravomocné rozhodnutí podle zvláštních předpisů, čímž se myslí

pravomocné stavební povolení rozhodnutí podle stavebního zákona

zvláštních předpisů, čímž je myšleno pravomocné rozhodnutí podle

stavebního zákona, jehož nedílnou součástí je i souhlas k odnětí

půdy zemědělské výrobě, v němž je výše odvodů uvedena. Krajský

soud tak dovodil, že stěžovatel měl svůj nesouhlas s výší odvodů

uplatnit již ve stavebním řízení a pokud tak neučinil, stíhá ho

nepříznivý důsledek, a to bez ohledu na to, zda zmiňované stavby

jsou stavbami zemědělské prvovýroby či nikoliv. K této otázce

zmiňuje předložené stanovisko Ministerstva životního prostředí ze

dne 1. 9.1997, v němž tento orgán, do jehož resortu ochrana

půdního fondu patří, uvádí, že se za stavby zemědělské prvovýroby

nepovažují stavby vázané na chov zvířat, ale sloužící jiným

účelům. Osvobozeny od odvodů jsou podle něho pouze stavby pro chov

užitkových zvířat, to je těch, jejichž produkty jsou určeny pro

lidskou spotřebu nebo průmyslové zpracování.

Proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové podal

stěžovatel ústavní stížnost. Ve stížnosti uvedl, že orgány

zúčastněnými na řízení byla porušena nejen hmotně právní stránka

věci, ale i procesní stránka věci, neboť celý postup správních

orgánů ve věci rozhodnutí o uložení odvodů je nezákonný.

Rozhodnutí o uložení povinnosti uhradit odvody za trvalé odnětí

půdy zemědělské výrobě byla vydána ve správním řízení podle

správního řádu - zákona č. 71/1967 Sb. a podle názoru stěžovatele

však mělo toto řízení probíhat podle zákona č. 337/1992 Sb.,

o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Tím, že

správní orgány postupovaly podle nesprávného procesního předpisu,

uplatňovaly státní moc způsobem odporujícím zákonu a tím porušily

čl. 2, odst. 4 Ústavy a čl.2 odst.3 Listiny.

K žádosti Ústavního soudu podal Krajský soud v Hradci Králové

své vyjádření k návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti. Ve

vyjádření krajský soud zopakoval právní názor uvedený v odůvodnění

napadeného rozsudku s tím, že obsah ústavní stížnosti proti

rozsudku je širší než byla žaloba, o níž bylo tímto rozsudkem

rozhodnuto. V této souvislosti nelze přehlédnout, že soud

přezkoumává rozhodnutí jen v těch směrech, které jsou vytýčeny

žalobními důvody.

Na základě prozkoumání spisového materiálu dospěl Ústavní

soud k závěru, že ústavní stížnost je důvodná.

V předmětné věci Městský úřad ve Vysokém Mýtě - stavební úřad

vydal rozhodnutí o odvodech za trvalé odnětí půdy ze zemědělského

půdního fondu ve prospěch stavby areálu pro chov a výcvik koní

s celkovým odvodem 746.9937 ,- Kč se zdůvodněním, že odvody za

odnětí půdy ze ZPF zemědělského půdního fondu byly předepsány

z důvodu, že výše uvedené stavby nelze považovat za stavby

zemědělské prvovýroby, neboť neslouží k přímému chovu koní, ale ke

sportovním a závodním účelům. Odvolací orgán, kterým byl Okresní

úřad v Ústí nad Orlicí, ve svém rozhodnutí vymezuje zemědělskou

prvovýrobu jako hospodaření na zemědělských pozemcích, jehož

výsledkem jsou rostlinné nebo živočišné produkty před jejich

dalším zpracováním.

Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu

v ustanovení § 11, odstavci 3 uděluje výjimku z platby odvodů za

zábor zemědělské půdy pro stavby zemědělské prvovýroby. Proto MěÚ

Vysoké Mýto považoval za stavby zemědělské prvovýroby

maštalkonírnu, přístupovou komunikaci, včetně zpevněné plochy.

Další stavby byly charakterizovány jako stavby zemědělské výroby,

nikoli však zemědělské prvovýroby,, z čehož vyplývají odvody.

Odvolací orgán se proto ztotožňuje s názorem MěÚ Vysoké Mýto.

Podle názoru Ústavního soudu je třeba k objektivnímu

posouzení věci přesně stanovit pojem zemědělská prvovýroba, což

není v zákoně č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního

fondu definováno, a proto správní orgány rozhodující na základě

tohoto právního předpisu nemají oč opřít svá rozhodnutí, neboť

tento důležitý pojem není legislativně ošetřen zákonem definován.

Jak již bylo konstatováno příslušná legislativa zákony tento

problém neřeší, a proto rozhodnutí ve věci ochrany zemědělského

půdního fondu nemohou mít oporu v platných právních předpisech

jiného charakteru.

Správní orgány rozhodující dle tohoto zákona nemohou své

závěry opřít o definici zemědělské prvovýroby, která je upravena

v zákoně č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání v pozdějším

znění, ustanovení § 67, odst. 2, který není právně závazný pro

rozhodování v souladu se zákonem č. 334/1992 Sb., o ochraně

zemědělského půdního fondu.

Stejně tak i postup dle " Sdělení sekce legislativy a státní

správy a sekce ochrany přírody a krajiny Ministerstva životního

prostředí ze dne 1. září 1997 k aplikaci některých pojmů pro účely

stanovení odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, jak

bylo uvedeno výše podle § 11, odst. 3 zákona č. 334/1992 Sb.,

o ochraně zemědělského půdního fondu" není správný.

Soud zkoumal zákonný rámec správního rozhodnutí a nedospěl

k rozhodnutí, že by tato problematika byla řešena. Tím nebyla

poskytnuta zákonná ochrana práv stěžovatele dle čl. 95 Ústavy

a čl. 36 Listiny.

Dle názoru Ústavního soudu bylo rozhodnutí o uložení

povinnosti, a to úhrady odvodů za trvalé odnětí půdy zemědělské

výrobě, správně vydáno dle zákona č. 71/1967 Sb., o správním

řízení, a to v souladu s ustanovením § 21 zákona č. 334/1992 Sb.,

o ochraně zemědělského půdního fondu, který taxativně negativně

vymezuje ustanovení tohoto zákona, na které se v tomto řízení

nevztahují obecné předpisy o správním řízení.

Řízení vedené podle ustanovení § 11, odstavce 2 zákona č.

334/1992 Sb. v taxativním výčtu jednotlivých ustanovení dle § 21

citovaného zákona uvedeno není, proto rozhodování o výši odvodů za

odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu probíhalo správně

v režimu zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení.

Vzhledem k této skutečnosti správní orgány neporušily čl. 2,

odst.4 Ústavy a čl. 2, odst.3 Listiny.

Z napadeného rozhodnutí vyplývá, že soud v případě hmotně

právní stránky věci porušil obecně čl. 95 Ústavy a čl. 36 Listiny.

Z těchto důvodů Ústavní soud rozhodl jak shora uvedeno,

stěžovateli se vyhovuje v plném rozsahu a citovaná rozhodnutí se

zrušují podle ustanovení § 82 odst.1 a odst. 3 písm. a) zák.č.

182/1993 Sb., v platném znění.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat.

V Brně dne 17. června 1998

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru