Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

II. ÚS 698/09 #1Usnesení ÚS ze dne 02.04.2009

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - KS Praha
SOUD - OS Kladno
Soudce zpravodajBalík Stanislav
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Předmět řízení
základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost ... více
Věcný rejstříkDražba
nemovitost
Výkon rozhodnutí
Cena
EcliECLI:CZ:US:2009:2.US.698.09.1
Datum podání25.03.2009
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb., čl. 11

Ostatní dotčené předpisy

151/1997 Sb.

99/1963 Sb., § 336a


přidejte vlastní popisek

II.ÚS 698/09 ze dne 2. 4. 2009

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Stanislava Balíka a soudců Dagmar Lastovecké a Jiřího Nykodýma o ústavní stížnosti D. K., zastoupeného JUDr. Leonou Grumlíkovou, advokátkou se sídlem Údolní 61, Brno, proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. 9. 2008 sp. zn. 30 Co 406/2008 a usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne 4. 4. 2008 sp. zn. E 410/2002, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Včas podanou ústavní stížností, která splňuje formální náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel, s odkazem na porušení svých ústavních práv na spravedlivý proces dle čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a spravedlivé držení majetku dle čl. 11 Listiny, domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, kterými byla v rámci řízení o výkon rozhodnutí stanovena cena jeho nemovitosti pro účely jejího prodeje v dražbě. Má za to, že skutečnost, že předmětný byt je užíván nájemníkem, který platí nájemné za cenu stanovenou právním předpisem, nemůže být na závadu tržní hodnotě bytu. Poukazuje i na předchozí řízení, které se týkalo daňových kontrol, prováděných vůči němu (jako osobě, která neovládá řádně český jazyk a české zákony) Finančním úřadem ve Slaném, v němž mělo rovněž dojít k porušení jeho práv, neboť při jednotlivých kontrolách nebyl řádně uplatňován zákon o dani z příjmů fyzických osob a zákon týkající se správy daní a poplatků.

Z obsahu listin připojených k ústavní stížnosti bylo zjištěno, že Okresní soud v Kladně nařídil podle vykonatelného výkazu nedoplatků Finančního úřadu ve Slaném k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 3.362.624,- Kč výkon rozhodnutí prodejem nemovitostí stěžovatele. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 8. 5. 2004. Poté byl ve věci ustanoven znalec k určení obvyklé ceny předmětných nemovitostí a jejich příslušenství, včetně práv a závad s nimi spojených. Znalec stanovil obvyklou cenu nemovitostí částkou 860.000,- Kč a závady váznoucí na bytové jednotce z titulu smlouvy o nájmu uzavřené mezi stěžovatelem a nájemcem na dobu neurčitou ocenil částkou 157.530,- Kč. Okresní soud usnesením napadeným ústavní stížností určil cenu nemovitostí i cenu závad v souladu se závěry znaleckého posudku s tím, že výsledná cena po odečtení ceny závad činí 702.470,- Kč. O odvolání stěžovatele rozhodl Krajský soud v Praze druhým napadeným rozhodnutím tak, že usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Postup soudu, pokud vycházel z ceny obvyklé, přihlédl k závadě váznoucí na nemovitostech, která prodejem v dražbě nezanikne, a výslednou cenu určil odečtením ceny závady z ceny obecné, označil za správný. Námitky stěžovatele (obsahově totožné s námitkami uplatněnými v ústavní stížnosti) shledal neopodstatněné.

Po prostudování ústavní stížnosti a obsahu napadených usnesení dospěl Ústavní soud k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud ustáleně judikuje, že jeho úkolem je ochrana ústavnosti (čl. 83 Ústavy), nikoli běžné zákonnosti. Proto nemůže provádět dohled nad rozhodovací činností soudů podle standardních kritérií uplatňovaných při přezkumu rozhodnutí v rámci obecného soudnictví. S ohledem na své postavení je oprávněn zasáhnout pouze v případě porušení ústavně zaručených základních práv a svobod.

Podstatou ústavní stížnosti je polemika stěžovatele se způsobem interpretace ustanovení § 336a občanského soudního řádu. Stěžovatel vyslovuje přesvědčení, že skutečnost, že předmětná nemovitost je užívána nájemníkem, který platí nájemné dle příslušných cenových předpisů, nemůže být na závadu tržní hodnotě bytu.

Ústavní soud posuzuje výklad jednoduchého práva provedený obecnými soudy pouze tehdy, pokud by aplikace příslušné právní normy byla důsledkem interpretace, která by extrémně vybočila z kautel zaručených v hlavě páté Listiny. Nic takového nebylo v posuzovaném případě zjištěno.

Odvolací soud, který neshledal v postupu soudu prvního stupně při určení ceny nemovitosti dle ustanovení § 336a o. s. ř. žádnou nezákonnost, své závěry ve svém rozhodnutí logicky, srozumitelně a přesvědčivě odůvodnil. Stěžovateli nelze přisvědčit v tom, že nájem bytu nemůže být na závadu jeho tržní hodnotě zjišťované pro účely prodeje nemovitosti v soudní dražbě. Tato závada jednoznačně hodnotu prodávané nemovitosti snižuje. Nájemní právo k bytu je totiž pro svůj charakter z hlediska celospolečenských zájmů natolik důležitý institut, že je nutné účinky ze zákona zajistit, aby trval nadále bez ohledu na změnu vlastníka nemovitosti. Nájemní právo k bytu proto vydražitel musí převzít ze zákona. K hodnotě této závady se přihlíží již při určení výsledné ceny potud, že částka na ni připadající se vždy odečte od ceny nemovitosti a jejího příslušenství.

Proti výkladu dotčeného ustanovení § 336a o. s. ř. způsobem, který provedly obecné soudy, nemá Ústavní soud žádné výhrady a označuje jej za ústavně konformní. Pokud se týká výsledné ceny nemovitosti, kterou soud určil po odečtení zjištěné závady částkou 702.470,- Kč, nejedná se o cenu, za kterou bude nemovitost prodána v dražbě (jak se zřejmě mylně domnívá stěžovatel), ale jde o stanovení podkladu pro nejnižší podání podle § 336e odst. 1 o. s. ř. Jak uvedl odvolací soud v odůvodnění svého rozhodnutí, jedině výsledek dražby může odpovědět na otázku, jakou má nemovitost hodnotu, za niž může být obecně prodána. Za daného stavu není Ústavní soud oprávněn závěry obecných soudů přezkoumávat.

Pokud stěžovatel v závěru své ústavní stížnosti napadá samotné daňové řízení, tyto námitky měl uplatnit již v nalézacím řízení, popř. v ústavní stížnosti směřující proti rozhodnutím, která se stala podkladem pro nařízení výkonu. Ve fázi řízení o určení ceny nemovitosti, která nastupuje po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti, již není místo ke zpochybnění rozhodnutí, která k nařízení výkonu vedla.

Právo na spravedlivý proces, jehož se stěžovatel dovolává, garantuje právo na to, aby příslušný soud rozhodl o právu či povinnosti stanoveným způsobem, tj. ve spravedlivém řízení, v souladu s procesními předpisy, za současného respektování práv na soudní a jinou právní ochranu dle dalších ustanovení hlavy páté Listiny. V projednávané věci Ústavní soud neshledal, že by obecné soudy rozhodly s těmito kautelami v rozporu.

Vzhledem k výše uvedenému Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout jako zjevně neopodstatněnou.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 2. dubna 2009

Stanislav Balík

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru