Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

II. ÚS 695/15 #1Usnesení ÚS ze dne 30.06.2015

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - MS Praha
SOUD - OS Praha 1
STÁTNÍ ZASTUPITELSTVÍ - OSZ Praha 1
STÁTNÍ ZASTUPITELSTVÍ - MSZ Praha
Soudce zpravodajSuchánek Radovan
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
Věcný rejstříkDokazování
trestná činnost
Zabrání věci
EcliECLI:CZ:US:2015:2.US.695.15.1
Datum podání09.03.2015
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 36 odst.1

Ostatní dotčené předpisy

141/1961 Sb., § 2 odst.5, § 2 odst.6

40/2009 Sb., § 104 odst.1, § 101 odst.2 písm.a


přidejte vlastní popisek

II.ÚS 695/15 ze dne 30. 6. 2015

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Radovana Suchánka (soudce zpravodaj) a soudců Vojtěcha Šimíčka a Jiřího Zemánka, ve věci ústavní stížnosti stěžovatele V. B., zastoupeného JUDr. Ivem Fajmonem, advokátem, se sídlem Ječná 243/39a, 120 00 Praha, proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 7. 10. 2014 sp. zn. 67 T 98/2012, a proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. 12. 2014 sp. zn. 7 To 452/2014, za účasti Obvodního soudu pro Prahu 1 a Městského soudu v Praze jako účastníků řízení, a Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 a Městského státního zastupitelství v Praze jako vedlejších účastníků, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 9. 3. 2015, stěžovatel napadl usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 (dále jen "obvodní soud") ze dne 7. 10. 2014 sp. zn. 67 T 98/2012 (dále jen "usnesení obvodního soudu"), kterým bylo rozhodnuto, že podle § 101 odst. 2 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen "trestní zákoník"), se zabírají finanční prostředky ve výši 2.929.744,56 Kč na účtu uvedeném ve výroku usnesení obvodního soudu, vedeném u České spořitelny a.s., jehož majitelem je stěžovatel, s tím, že dle § 104 odst. 1 trestního zákoníku zabraná věc připadá státu. Rovněž napadl usnesení Městského soudu v Praze (dále jen "městský soud") ze dne 11. 12. 2014 sp. zn. 7 To 452/2014 (dále jen "usnesení městského soudu"), jímž byla zamítnuta jeho stížnost proti usnesení obvodního soudu.

Jak stěžovatel uvádí, o zabrání bylo rozhodnuto, neboť se dle názoru soudu jedná o prostředky, pocházející z trestné činnosti jeho syna M. Z odůvodnění usnesení obvodního soudu však není patrná jasná argumentace, která soud k tomuto závěru vedla. Provedené důkazy byly hodnoceny selektivně, kdy některým byla věnována větší pozornost, než jiným. Chybí zásadní dokazování stran toho, kým a za jakých okolností peněžní prostředky na předmětném účtu vznikly a kdo je jejich vlastníkem. Soud zcela odmítl vzít v úvahu skutečnost, že syn M. měl k dispozici i jiné prostředky, než ty, získané trestnou činností. Důkazy o původu úspor stěžovatele a jeho manželky jsou soudem přehlíženy a označovány jako nevěrohodné.

Z uvedených důvodů je přesvědčen, že byla porušena jeho ústavně zaručená práva zakotvená v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava"). Navrhuje, aby Ústavní soud ústavní stížností napadená rozhodnutí zrušil.

II.

Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), rozeznává podle svého § 43 odst. 2 písm. a) jako zvláštní kategorii návrhů návrhy zjevně neopodstatněné. Tímto ustanovením dává Ústavnímu soudu v zájmu racionality a efektivity jeho řízení pravomoc posoudit "přijatelnost" návrhu před tím, než dospěje k závěru, že o návrhu rozhodne meritorně nálezem. V této fázi řízení je zpravidla možno rozhodnout bez dalšího jen na základě obsahu napadených rozhodnutí orgánů veřejné moci a údajů obsažených v samotné ústavní stížnosti. Pokud takto Ústavní soud dojde k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná, bude bez dalšího odmítnuta. V této fázi jde o specifickou a relativně samostatnou část řízení, která nemá charakter řízení kontradiktorního.

III.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud připomíná, že ve svých rozhodnutích již dal mnohokrát najevo, že není další instancí v soustavě soudů a není zásadně oprávněn zasahovat do rozhodovací činnosti soudů, neboť není vrcholem jejich soustavy (srovnej čl. 83 a čl. 90 až 92 Ústavy). Úkolem Ústavního soudu v řízení o ústavní stížnosti podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy je ochrana ústavnosti, nikoliv běžné zákonnosti. Pouze situace, kdy by bylo možno usuzovat o extrémním nesouladu mezi prováděnými důkazy, zjištěními, která z těchto důkazů soudy učinily, a právními závěry soudů, jinými slovy, kdy by jejich rozhodnutí svědčila o libovůli v rozhodování, by mohla být důvodem k zásahu Ústavního soudu. Takový stav však Ústavní soud v posuzované věci neshledal. Nesouhlas stěžovatele se skutkovými závěry obecných soudů nemůže sám o sobě vést k závěru o porušení jeho ústavně zaručených základních práv a svobod.

Stěžovatel zpochybňuje dostatečnost odůvodnění ústavní stížností napadených rozhodnutí, avšak Ústavní soud se k jeho kritice nepřipojuje. Naopak má za to, že úvahy, kterými se obecné soudy ve věci řídily, jsou jasné a přesvědčivé. I když se stěžovatel snaží tvrdit, že soudy provedené hodnocení důkazů bylo selektivní, Ústavní soud má za to, že jejich závěry nevzbuzují pochybnosti o své správnosti ani úplnosti. Stěžovatelova argumentace má charakter polemiky se závěry obecných soudů nacházející se toliko v rovině práva podústavního, kdy je nutno připomenout, že není úlohou Ústavního soudu, aby svým uvážením nahrazoval hodnocení soudů obecných.

Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud musel považovat ústavní stížnost z ústavněprávního hlediska za zjevně neopodstatněnou a podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu ji mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení usnesením odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 30. června 2015

Radovan Suchánek v.r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru