Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

II. ÚS 63/20 #1Usnesení ÚS ze dne 18.02.2020

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - KS Ostrava
SOUD - OS Olomouc
Soudce zpravodajUhlíř David
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
hospodářská, sociální a kulturní práva/právo n... více
Věcný rejstříkstyk rodičů s nezletilými dětmi
Předběžné opatření
EcliECLI:CZ:US:2020:2.US.63.20.1
Datum podání08.01.2020
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

104/1991 Sb./Sb.m.s., čl. 3 odst.1

2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 32 odst.4, čl. 36 odst.1

Ostatní dotčené předpisy

99/1963 Sb., § 102 odst.3, § 75c odst.4


přidejte vlastní popisek

II.ÚS 63/20 ze dne 18. 2. 2020

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Kateřiny Šimáčkové, soudce Ludvíka Davida a soudce zpravodaje Davida Uhlíře, o ústavní stížnosti S. B., zastoupeného JUDr. Martinou Hrbatovou, advokátkou se sídlem Karlov 2392/6, Prostějov, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci, ze dne 31. října 2019, č. j. 70 Co 401/2019-534, a usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne 3. října 2019, č. j. 39 Nc 53/2018-486, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Vymezení věci a předchozí průběh řízení

1. Stěžovatel se v ústavní stížnosti podle ustanovení § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), domáhá zrušení usnesení obecných soudů uvedených v záhlaví. Podle tvrzení stěžovatele jimi byla porušena jeho ústavně zaručená práva, konkrétně práva podle čl. 10 odst. 2, čl. 32 odst. 1 odst. 4, čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 3, čl. 8, čl. 18 a čl. 27 odst. 1, odst. 2 Úmluvy o právech dítěte.

2. Okresní soud v Olomouci napadeným usnesením nařídil předběžné opatření, kterým se úprava stěžovatele (otce) s nezletilým D. přijatá usnesením Okresního soudu v Olomouci ze dne 20. 9. 2018, č. j. 39 Nc 53/2018-109, mění tak, že matka je povinna strpět styk otce s nezletilým každý týden ve středu od 9,00 do 10,00 hodin bez přítomnosti matky při styku, za asistence pracovníka spolku Náruč dětem z. s. Matce soud uložil povinnost nezletilého ke styku předat za asistence pracovníka spolku ve stanovenou dobu v prostorách spolku řádně připraveného a dítě ve stanovenou dobu na stejném místě za asistence pracovníka spolku od otce převzít. Otec je povinen ve stanovenou dobu na stanoveném místě včas a řádně předat nezletilého zpět matce za asistence pracovníka spolku.

3. K odvolání stěžovatele Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci, usnesení okresního soudu potvrdil.

II.

Argumentace stěžovatele

4. Stěžovatel v ústavní stížnosti namítal, že je si vědom toto, že se jedná o předběžnou nikoli konečnou úpravu, nicméně že řízení o úpravě poměrů probíhá již od srpna 2018 a zdaleka se nechýlí ke konci. Reálně dochází k tomu, že řádný styk se synem již rok a půl nemá, syn je pod vlivem své matky, která jej navádí proti stěžovateli. Stěžovatel připomíná, že syn se kvůli rozhodnutí matky rodit přirozenou cestou i přes upozornění lékařů na vysokou odhadovanou hmotnost dítěte (5 kg) narodil s poporodní parézou levé ruky. Poranění se zpočátku jevilo jako velmi vážné, ale díky každodennímu cvičení dochází k postupnému uzdravení. Ke zlepšení díky cvičení přispěla matka, ale stěžovatel v době, kdy žil se synem ve společné domácnosti, se na cvičení rovněž podílel. Stěžovatel uvádí, že se synova matka k němu chová majetnicky a téměř se od něj nevzdaluje.

5. Stěžovatel utrpěl dne 2. 2. 2018 úraz hlavy a byl mu následně přiznán invalidní důchod I. stupně. I podle závěrů lékařů by péče a vzájemné kontakty se synem byly pro oba přínosné.

6. Stěžovatel dodává, že asistované kontakty se synem za přítomnosti matky tato různě narušovala focením a kojením syna, takže do budoucna již není její přítomnost při styku vhodná. Stejně tak asistence pracovníka spolku Náruč dětem při styku ztratila s postupem času svůj význam, což potvrdil i pracovník spolku vyslechnutý soudem. Přesto však soudy znovu rozhodly o styku za asistence. Z toho stěžovatel dovozuje, že soudy nerozhodovaly s respektem k zájmům dítěte.

III.

Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem

7. Ústavní stížnost byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a splňuje i všechny zákonem stanovené náležitosti, včetně povinného zastoupení advokátem (§ 29 až § 31 zákona o Ústavním soudu). Ústavní stížnost je přípustná (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), neboť stěžovatel nemá k dispozici jiné zákonné procesní prostředky k ochraně svých práv.

IV.

Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti

8. Ústavní soud vzal v úvahu stěžovatelem předložená tvrzení, přezkoumal ústavní stížností napadená rozhodnutí z hlediska kompetencí daných mu Ústavou České republiky (dále jen "Ústava") a dospěl k závěru, že k porušení namítaných základních práv stěžovatele v projednávané věci nedošlo a ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

9. Z dosavadní judikatury Ústavního soudu vyplývá, že podstatu přezkumu rozhodnutí o předběžných opatřeních může tvořit jen posouzení ústavnosti takového rozhodnutí, neboť posouzení vlastních podmínek pro vydání či zrušení předběžného opatření, které závisí na konkrétních okolnostech toho kterého případu, přísluší výhradně civilnímu soudu. Ústavnímu soudu tedy z hlediska ústavněprávního nikterak nepřísluší přehodnocovat názor obecných soudů stran důvodnosti návrhu na vydání předběžného opatření, nýbrž je povolán toliko ověřit, zda rozhodnutí o návrhu na vydání předběžného opatření, popřípadě rozhodnutí o jeho zamítnutí mělo zákonný podklad (čl. 2 odst. 2 Listiny), bylo vydáno příslušným orgánem (čl. 38 odst. 1 Listiny) a současně nebylo projevem svévole [srov. nálezy ze dne 10. 11. 1999 sp. zn. II. ÚS 221/98 (N 158/16 SbNU 171) a ze dne 1. 9. 2016 sp. zn. II. ÚS 1847/16 (N 161/82 SbNU 527)].

10. V této souvislosti Ústavní soud připomíná, že soudy se při rozhodování o nařízení předběžných opatření nemohou vypořádat se všemi skutkovými tvrzeními účastníků ve stejném rozsahu a stejně důsledně, jako při rozhodování ve věci samé. Soudy se zaměřují na to, zda jsou splněny předpoklady pro nařízení předběžného opatření, a zda situace vyžaduje okamžité předběžné řešení, nikoliv na meritum věci.

11. Ústavní soud posoudil věc ve výše vymezeném rozsahu a neshledal porušení stěžovatelem vytýkaných základních práv, a tedy ani žádný z předpokladů pro svůj kasační zásah. Je zcela zřejmé, že stěžovatel v ústavní stížnosti polemizuje se závěry, ke kterým soudy dospěly, přičemž jeho argumentace nepřekročila rámec podústavního práva. Soudy komplexně posoudily zájmy a potřeby nezletilého a jejich posouzení odpovídá čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte. Napadená rozhodnutí mají zákonný podklad, byla vydána příslušnými soudy a nebyla ani svévolná ve smyslu čl. 1 Ústavy, čl. 2 odst. 2 a 3 Listiny, čl. 36 Listiny ani čl. 8 odst. 1 a 2 Úmluvy.

12. Obecné soudy zhodnotily specifické okolnosti případu, kterými jsou vážně narušené vztahy mezi rodiči, nulová vzájemná komunikace, nevybudovaný vztah mezi otcem a dítětem, útlý věk nezletilého a jeho zdravotní stav i zhoršený zdravotní stav otce po úrazu. Jimi soudy odůvodnily další trvání asistovaných styků s otcem, nově ovšem bez matčiny přítomnosti, která již není v zájmu nezletilého v době styku s otcem nutná.

13. Poukazy stěžovatele na rozhodnutí Ústavního soudu, uvedená v ústavní stížnosti, nebyly shledány případnými, neboť zde chybí přímý vztah k posuzované věci. K aplikaci závěrů vyslovených v jiných rozhodnutích nelze přistupovat mechanicky či je formálně aplikovat na všechny "na první pohled" obdobné případy, neboť každá věc má svoji jedinečnou charakteristiku, která může mít vliv na přijetí jiného, odlišného právního závěru, aniž by bylo možno mít jednoznačně za to, že v důsledku této změny dochází k porušení principu právní jistoty a důvěry v právo.

14. Ústavní soud dodává, že napadenými usneseními je styk s nezletilým upraven dočasně. Stěžovatel má možnost postupně upevňovat vzájemné vazby se synem a pokusit se o zlepšení vztahů s jeho matkou. Pokud v budoucnu navíc doloží soudu komplexnější posouzení svého tvrzeného uspokojivého zdravotního stavu stran zajištění všestranné péče o malé dítě, včetně jeho specifických potřeb, nemělo by rozšíření jeho styku s ním nic bránit.

15. Ústavní soud z uvedených důvodů ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl jako zjevně neopodstatněnou.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. února 2020

Kateřina Šimáčková v. r.

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru