Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

II. ÚS 597/04Usnesení ÚS ze dne 10.11.2004

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajBalík Stanislav
Typ výrokuodmítnuto pro nepřípustnost - § 43/1/e)
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces
právo na soudní a jinou právní ochranu
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:2004:2.US.597.04
Datum podání19.10.2004
Napadený akt

rozhodnutí soudu

rozhodnutí soudu

Ostatní dotčené předpisy

2/1993 Sb., čl. 38 odst.2

209/1992 Sb., čl. 6 odst.1


přidejte vlastní popisek

II.ÚS 597/04 ze dne 10. 11. 2004

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti navrhovatele Ing. M. M., zastoupeného Mgr. M. H., proti jinému zásahu orgánu veřejné moci spočívajícímu v průtazích řízení před Okresním soudem v Olomouci, sp. zn. 13 C 122/2001, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel se s odvoláním na dotčení svých ústavně zaručených práv, zejména čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, domáhá, aby Ústavní soud Okresnímu soudu v Olomouci nálezem přikázal, aby nepokračoval v průtazích ve věci vedené pod sp. zn. 13 C 122/2001 a neprodleně v této věci jednal. Je přesvědčen o tom, že vyjma ústavní stížnosti jiný skutečně efektivní prostředek k nápravě vzniklých průtahů podle platného českého práva nemá.

Ústavní soud se nejdříve zabýval tím, zda ústavní stížnost splňuje všechny podmínky stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Aniž by se jakkoli zabýval meritem věci, dospěl k závěru, že podaný návrh není z formálních důvodů přípustný.

Jedním ze základních znaků ústavní stížnosti, jakožto prostředku ochrany ústavně zaručených základních práv nebo svobod, je její subsidiarita. Ústavní stížnost lze proto podat pouze tehdy, když stěžovatel před jejím podáním vyčerpal všechny prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). V opačném případě je ústavní stížnost nepřípustná.

Stěžovatel před podáním ústavní stížnosti prostředky, které zákon k ochraně jeho práva poskytuje, nevyčerpal, ústavní stížnost je proto nepřípustná. Závěr stěžovatele, že platný právní řád mu neposkytuje prostředek k nápravě, a je proto nucen žádat o zásah Ústavní soud, je mylný.

Stěžovatel má totiž k dispozici procesní prostředek, který zákon označuje jako návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu, o němž je vedeno řízení před obecnými soudy. Zákonem č. 192/2003 Sb., kterým se mimo jiné mění i zákon č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, byl s účinností od 1. 7. 2004 zaveden do českého právního řádu shora uvedený procesní prostředek, který má vést k odstranění průtahů v řízení před obecnými soudy, a to rozhodnutím v rámci soustavy obecných soudů samých. Z ústavní stížnosti nevyplývá, že by stěžovatel tento nový procesní prostředek k ochraně svého práva na spravedlivý proces chápaný v jeho časové dimenzi využil, a proto je třeba projednávanou ústavní stížnost považovat za podání předčasné. Z tohoto důvodu Ústavnímu soudu nezbylo, než podaný návrh odmítnout jako nepřípustný [§ 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu], aniž by se mohl jakkoliv zabývat věcnou stránkou stížnosti.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. listopadu 2004

JUDr. PhDr. Stanislav Balík, v.r.

soudce zpravodaj

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru