Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

II. ÚS 597/01Usnesení ÚS ze dne 05.11.2002

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajProcházka Antonín
Typ výrokuodmítnuto pro nepřípustnost - § 43/1/e)
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces
Věcný rejstříkDůkaz
Obchodní rejstřík
EcliECLI:CZ:US:2002:2.US.597.01
Datum podání11.10.2001
Napadený akt

rozhodnutí soudu

rozhodnutí soudu

Ostatní dotčené předpisy

2/1993 Sb., čl. 36 odst.1

99/1963 Sb., § 132, § 153


přidejte vlastní popisek

II.ÚS 597/01 ze dne 5. 11. 2002

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání soudcem zpravodajem JUDr. Antonínem Procházkou ve věci ústavní stížnosti MUDr. J. V., zastoupeného Mgr. V. S., advokátem, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11.července 2001, č.j. 14 Cmo 2/2001-315, a usnesení Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 11.října 2000, sp. zn. B 1353, F 45991/2000, F 67769/2000, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

V ústavní stížnosti, doručené Ústavnímu soudu ČR dne 11.10.2001, napadá stěžovatel usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11.7.2001, č.j. 14 Cmo 2/2001-315, kterým bylo odmítnuto odvolání stěžovatele proti usnesení Krajského obchodního soudu v Praze (nyní Městského soudu v Praze) ze dne 11.10.2000, sp. zn. F 45991/2000, F 67769/2000, B 1353-279. Těmto shora označeným rozhodnutím stěžovatel vytýká porušení čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, ve znění protokolů č. 3, 5 a 8.

V odůvodnění ústavní stížnosti stěžovatel uvádí, že ústavní stížnost podal především z důvodu procesní opatrnosti, neboť přípustnost dovolání proti napadenému usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1.7.2001, č.j. 14 Cmo 2/2001-315, Nejvyšší soud ČR dosud neposoudil. Z tohoto důvodu stěžovatel požádal Ústavní soud, aby do doby rozhodnutí dovolacího soudu o podaném dovolání, ve věci nerozhodoval.

Ústavní soud po zjištění, že ve věci bylo skutečně stěžovatelem podáno dovolání, vyčkal rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR o tomto mimořádném opravném prostředku.

Dne 15.10.2002 bylo Ústavnímu soudu doručeno usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 10.září 2002, č.j. 29 Odo 43/2002-356, 29 Odo 44/2002, 29 Odo 124/2002, jímž bylo usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11.7.2001, č.j. 14 Cmo 2/2001-315 ( a usnesení téhož soudu ze dne 10.7.2001, č.j. 14 Cmo 1/2001-312 a č.j. 7 Cmo 1057/2000-309) zrušeno s tím, že věc byla vrácena Vrchnímu soudu v Praze k dalšímu řízení.

Z usnesení dovolacího soudu se dále zjišťuje, že dovolání stěžovatele bylo v dané věci posouzeno jako přípustné (§238a odst. 1 písm. e/ občanského soudního řádu, dále jen "o.s.ř.").

Za této procesní situace nesplňuje předmětná ústavní stížnost podmínky, uvedené v ustanovení § 72 odst. 1 písm. a), odst. 2, odst. 4 ve vztahu k ustanovení § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb. o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon č. 182/1993 Sb"), neboť zrušením usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11.7.2001, neexistuje pravomocné rozhodnutí, jež by bylo možno napadnout ústavní stížností.

Soudce zpravodaj proto po zvážení všech shora uvedených skutečností, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení návrh odmítl, podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., neboť jde o návrh nepřípustný.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

JUDr. Antonín Procházka

soudce Ústavního soudu

V Brně dne 5. listopadu 2002

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru