Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

II. ÚS 560/01Nález ÚS ze dne 01.04.2003Povaha soudcovské lhůty

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam3
NavrhovatelOBEC / ZASTUPITELSTVO OBCE - Jičín
Soudce zpravodajMalenovský Jiří
Typ výrokuvyhověno
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu
Věcný rejstříkSprávní soudnictví
poplatek/soudní
lhůta
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)N 49/30 SbNU 25
EcliECLI:CZ:US:2003:2.US.560.01
Datum vyhlášení22.04.2003
Datum podání20.09.2001
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb., čl. 36 odst.1

Ostatní dotčené předpisy

128/2000 Sb., § 104 odst.1

549/1991 Sb., § 9 odst.1

99/1963 Sb., § 55


přidejte vlastní popisek

II.ÚS 560/01 ze dne 1. 4. 2003

N 49/30 SbNU 25

Povaha soudcovské lhůty

ČESKÁ REPUBLIKA

NÁLEZ

Ústavního soudu

Jménem republiky

Nález

Ústavního soudu (II. senátu) ze dne 1. dubna 2003 sp. zn. II. ÚS 560/01 ve věci ústavní stížnosti města J. proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové z 19. 7. 2001 sp. zn. 30 Ca 142/2001, jímž bylo zastaveno řízení o stěžovatelově žalobě proti rozhodnutí Okresního úřadu v Jičíně - okresního pozemkového úřadu (nyní Ministerstvo zemědělství, Pozemkový úřad v Jičíně) ze 4. 5. 2001 č. j. PÚ-01/4171/1/SN/A5 pro nezaplacení soudního poplatku ve lhůtě k tomu určené.

Výrok

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 7. 2001 č. j. 30 Ca 142/2001-17 se zrušuje.

Odůvodnění:

Včas podanou ústavní stížností, která i v ostatním splňovala podmínky předepsané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, se město J. (dále jen "stěžovatel") domáhá zrušení v záhlaví uvedeného usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, jímž bylo zastaveno řízení o jím podané žalobě proti rozhodnutí Okresního úřadu v Jičíně - okresního pozemkového úřadu (nyní Ministerstvo zemědělství, Pozemkový úřad v Jičíně) ze dne 4. 5. 2001 č. j. PÚ-01/4171/1/SN/A5 z důvodu nezaplacení soudního poplatku ve lhůtě k tomu určené. Cítí se být dotčen v ústavně zaručeném právu na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Zmíněné porušení svých práv spatřuje v tom, že krajský soud svým rozhodnutím zastavil řízení o žalobě pro nezaplacení soudního poplatku ve lhůtě k tomu určené, a to přesto, že on sám nemohl poplatkovou povinnost splnit vzhledem ke krátkosti dané lhůty. Krajský soud měl při určení délky lhůty zohlednit skutečnost, že v poskytnuté osmidenní lhůtě jsou pouze čtyři pracovní dny a městský úřad nemá vzhledem ke své struktuře možnost činit finanční transakce tak operativně jako fyzické osoby. Stěžovatel se proto domnívá, že soud měl určit ke splnění stanovené povinnosti delší lhůtu a že prodleva České pošty nemá jít k jeho tíži. Poplatek zaplatil dne 3. 7. 2001 (výzva k zaplacení přitom byla doručena dne 28. 6. 2001), a domníval se proto, že platba bude doručena krajskému soudu již následující pracovní den, tedy 4. 7. 2001 (tj. ve lhůtě k tomu určené).

Z obsahu spisu Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 30 Ca 142/2001, který si Ústavní soud vyžádal, bylo zjištěno následující:

Stěžovatel se žalobou před obecným soudem domáhal přezkumu rozhodnutí Okresního úřadu v Jičíně - okresního pozemkového úřadu ze dne 4. 5. 2001 č. j. PÚ-01/4171/1/SN/A5, jímž byl shledán povinnou osobou podle § 5 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, (dále jen "zákon o půdě"). Podle uvedeného rozhodnutí se dále nabytím jeho právní moci stává vedlejší účastník J. J. vlastníkem pozemků č. parc. 517/1 a 517/2, louka, o rozměru 0,6006 ha a 0,0406 ha, zapsaných v katastru nemovitostí pro katastrální území J., a zřizuje se věcné břemeno s právem chůze a jízdy pro vlastníka parcel č. 514/1 a 521/1 zapsaných v katastru nemovitostí pro katastrální území J. (část A rozhodnutí). Vedlejší účastník J. J. se naopak nestal vlastníkem nemovitosti č. 517/3, louka, o rozměru 0,0041 ha, zapsané v katastru nemovitostí pro katastrální území J. (část B rozhodnutí). Ke splnění povinnosti vrátit kupní cenu, která byla státem při převodu nemovitostí vyplacena, mu byla podle § 6 odst. 3 zákona o půdě určena lhůta 3 měsíců od nabytí právní moci rozhodnutí (část C rozhodnutí). Po podání žaloby vyzval krajský soud stěžovatele k zaplacení soudního poplatku. Uvedená výzva je založena ve spise.

Krajský soud v Hradci Králové řízení o opravném prostředku proti rozhodnutí Okresního úřadu v Jičíně ze dne 4. 5. 2001 č. j. PÚ-01/4171/1/SN/A5 usnesením ze dne 19. 7. 2001 č. j. 30 Ca 142/2001-17 zastavil. Protože stěžovatel nesplnil povinnost vyplývající z ustanovení § 2 a § 4 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o soudních poplatcích") zaplatit zároveň s podáním návrhu na provedení poplatného úkonu (tj. s podáním žaloby) soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, soud jej vyzval, aby tak učinil do osmi dnů od doručení výzvy. Z uvedeného usnesení vyplývá, že výzva k zaplacení byla stěžovateli doručena dne 28. 6. 2001. Soudní poplatek byl dle soudu uhrazen dne 9. 7. 2001 (tj. dnem doručení). Soud s poukazem na nedodržení jím stanovené lhůty osmi dnů pro zaplacení soudního poplatku (§ 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích) rozhodl výše uvedeným způsobem.

Podle ustanovení § 32 zákona č. 182/1993 Sb., vyzval Ústavní soud účastníka řízení, Krajský soud v Hradci Králové, a vedlejší účastníky řízení, Okresní úřad v Jičíně, J. J. a Pozemkový fond České republiky, aby se k projednávané ústavní stížnosti vyjádřili.

Pozemkový fond České republiky se přípisem ze dne 10. 10. 2001 postavení vedlejšího účastníka vzdal.

Krajský soud v Hradci Králové postoupil Ústavnímu soudu spisový materiál ve věci s tím, že s ohledem na nález Ústavního soudu ze dne 11. 9. 2001 sp. zn. II. ÚS 738/2000 (Ústavní soud ČR, Sbírka nálezů a usnesení, sv. 23, C. H. Beck, 2002, str. 273 a násl.) a další považuje za nadbytečné se ke stížnosti vyjadřovat.

Okresní úřad v Jičíně - okresní pozemkový úřad navrhl, aby Ústavní soud nálezem napadené usnesení zrušil. Domnívá se, že lhůta pro splnění poplatkové povinnosti byla dodržena. Běh lhůt je v projednávaném případě upraven ustanovením § 57 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen "o. s. ř."), a lhůta je tedy zachována, i pokud je úkon učiněn v poslední den lhůty u soudu nebo je písemnost podána u orgánu, který má povinnost ji doručit. Protože konec osmidenní lhůty připadl na den 6. 7. 2001, jenž byl státním svátkem, byl posledním dnem lhůty nejbližší pracovní den, tj. pondělí 9. 7. 2001.

Vedlejší účastník J. J., zastoupený advokátem JUDr. P. V., navrhl ve svém vyjádření ústavní stížnost odmítnout jako nedůvodnou. Domnívá se, že v projednávané věci nebyla splněna podmínka povinného zastoupení, a uvádí, že jménem stěžovatele jedná osoba, jež k tomu není oprávněna. Z ústavní stížnosti nevyplývá, že by starosta města J. byl nepřítomen po celou dobu, kdy stěžovatel byl oprávněn podat ústavní stížnost. Stěžovatel také nedoložil, že by pan V. M. byl místostarostou, kterého určilo zastupitelstvo obce k zastupování starosty v době jeho nepřítomnosti. Pokud byla plná moc k zastupování stěžovatele podepsána místostarostou, jenž k tomu nebyl oprávněn, není splněna ani podmínka povinného zastoupení advokátem. Pokud jde o předmět ústavní stížnosti, vyjádřil vedlejší účastník právní názor shodný s názorem soudu uplatněným v napadeném rozhodnutí. Jeho vyjádření zaslal Ústavní soud k replice stěžovateli i jeho právnímu zástupci. Právní zástupce stěžovatele reagoval přípisem ze dne 6. 12. 2001, k němuž přiložil usnesení z ustavujícího zasedání Městského zastupitelstva v J. dne 25. 11. 1998, z něhož má být patrno, že zvoleným zástupcem starosty je pan V. M. Dále přiložil vyjádření Městského úřadu v J., jehož součástí je potvrzení, že dne 20. 9. 2001, kdy byl právní zástupce zmocněn a zároveň byla vypracována a podána ústavní stížnost, nebyl starosta přítomen. Repliku stěžovatele včetně kopie příloh zaslal Ústavní soud k duplice vedlejšímu účastníkovi J. J., který se ovšem ve stanovené lhůtě nevyjádřil.

Vyjádření vedlejšího účastníka a repliku stěžovatele, včetně kopie příloh, zaslal Ústavní soud k vyjádření také Krajskému soudu v Hradci Králové a Okresnímu úřadu v Jičíně. Krajský soud se ve lhůtě k tomu stanovené nevyjádřil, Okresní úřad v Jičíně přípisem ze dne 17. 5. 2002 sdělil, že neshledal ze strany stěžovatele žádné z pochybení, která vedlejší účastník namítal.

Ústavní soud se dále v souladu s ustanovením § 44 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb. dotázal účastníků a vedlejších účastníků řízení, zda souhlasí s upuštěním od ústního jednání. Krajský soud v Hradci Králové, Okresní úřad v Jičíně i právní zástupce stěžovatele se výslovně vyjádřili, že s upuštěním od ústního jednání souhlasí. Zásilku pro vedlejšího účastníka pana J. J. se nepodařilo doručit, neboť dle sdělení pošty zemřel. Uvedenou informaci Ústavní soud ověřil u Městského úřadu v J., který Ústavnímu soudu zaslal duplikát úmrtního listu. Vyplývá z něj, že k úmrtí došlo dne 24. 3. 2002, tedy po zahájení řízení u Ústavního soudu. Ústavní soud si vyžádal příslušný spis Okresního soudu v Jičíně, z něhož zjistil, že uvedený soud rozhodl ve věci dědictví po zemřelém J. J. usnesením ze dne 4. 12. 2002 č. j. D 306/2002-33, Nd 119/2002. Proto Ústavní soud usnesením ze dne 18. 2. 2003 č. j. II. ÚS 560/01-47 rozhodl, že v řízení bude nadále pokračováno s právními nástupci vedlejšího účastníka J. J., uvedenými v rozhodnutí o dědictví, tedy s J. J., nar. 22. 9. 1941, Ing. M. J., nar. 25. 1. 1945, L. J., nar. 30. 11. 1972, a M. J., nar. 11. 6. 1979. Právní nástupci byli výzvou Ústavního soudu ze dne 20. 2. 2003 upozorněni na nutnost právního zastoupení v řízení před ním a dotázáni, zda souhlasí s upuštěním od ústního jednání s tím, že nevyjádří-li se výslovně ve lhůtě 10 dnů, bude Ústavní soud předpokládat, že s upuštěním od ústního jednání souhlasí.

M. J. se k výzvě nevyjádřila. J. J., Ing. M. J. a L. J. zaslali Ústavnímu soudu plnou moc, jíž zmocňují svým zastupováním advokáta JUDr. P. V. K upuštění od ústního jednání se nevyjádřili.

S ohledem na výše uvedené okolnosti Ústavní soud od ústního jednání v projednávané věci podle § 44 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb. upustil.

Ústavní stížnost je důvodná.

Ústavní soud nejprve zvážil námitky vedlejšího účastníka J. J., z nichž vyplývá, že nejsou dány podmínky, aby se Ústavní soud věcí mohl zabývat meritorně.

Podle ustanovení § 103 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), zastupuje obec navenek starosta. Podle § 104 téhož zákona zastupuje starostu místostarosta. Zastupitelstvo obce může zvolit více místostarostů a svěřit jim zabezpečování konkrétních úkolů v samostatné působnosti. Místostarosta, kterého určí zastupitelstvo obce, zastupuje starostu v době jeho nepřítomnosti, jedná a rozhoduje ve všech věcech, které jsou svěřeny starostovi. S ohledem na znění uvedených ustanovení zjišťoval Ústavní soud, zda osoba, jež za stěžovatele zmocnila právního zástupce k zastupování v řízení před Ústavním soudem, je oprávněna za něj jednat. Z dokumentů (usnesení z ustavujícího zasedání Městského zastupitelstva v J. konaného dne 25. 11. 1998, vyjádření Městského úřadu v J.) zaslaných stěžovatelem vyplývá jednak, že V. M., jenž dne 20. 9. 2001 zmocnil v zastoupení města J. JUDr. M. K. k zastupování v řízení před Ústavním soudem, byl zvolen podle § 36 odst. 1 písm. g) zákona č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), zástupcem starosty. Podle vyjádření tajemníka Městského úřadu v J. je starosta města J., MVDr. J. L., neuvolněným starostou, neboť je senátorem Parlamentu České republiky. Z tohoto důvodu byli zvoleni dva místostarostové, kteří v době nepřítomnosti starosty jej zastupují v plném rozsahu. Starosta byl v době zmocnění advokáta, tj. dne 20. 9. 2001, nepřítomen. Z toho Ústavní soud usoudil, že námitka vedlejšího účastníka není případná, neboť místostarosta V. M. je oprávněn starostu zastupovat a starosta byl v době zmocnění, sepsání i podání ústavní stížnosti v úřadě nepřítomen. Byly proto naplněny podmínky ustanovení § 104 odst. 1 zákona o obcích.

Ústavní soud se tudíž zabýval meritem návrhu. Podotýká, že je dle své ustálené judikatury vázán petitem návrhu na zahájení řízení a sám jej nemůže měnit. Není však vázán odůvodněním ústavní stížnosti. Proto není v rozporu s jeho posláním, když je napadené rozhodnutí orgánu veřejné moci přezkoumáno i z jiných hledisek (srov. např. nález sp. zn. II. ÚS 305/99, Ústavní soud ČR, Sbírka nálezů a usnesení, sv. 20, C. H. Beck, 2001, str. 217 a násl.; nález sp. zn. I. ÚS 129/99, Ústavní soud ČR, Sbírka nálezů a usnesení, sv. 18, C. H. Beck, 2001, str. 243 a násl.).

Hodnocení ústavnosti zásahu orgánu veřejné moci do základních práv a svobod se skládá z několika komponentů (srov. např. nález sp. zn. III. ÚS 142/98, Ústavní soud ČR, Sbírka nálezů a usnesení, sv. 11, C. H. Beck, 1999, str. 131 a násl. či nález sp. zn. III. ÚS 224/98, Ústavní soud ČR, Sbírka nálezů a usnesení, sv. 15, C. H. Beck, 2000, str. 17 a násl., a další). Posuzuje se nejprve ústavnost použití ustanovení právního předpisu (což vyplývá z § 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Dalšími elementy jsou hodnocení respektu ústavních procesních práv, a posouzení, zda bylo ústavně konformně interpretováno a aplikováno hmotné právo. V předmětné věci Ústavní soud neshledal důvod k posuzování ústavnosti použitého hmotného a procesního práva.

Z obsahu přiloženého spisu Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 30 Ca 142/2001 bylo stran data podání úhrady soudního poplatku stěžovatelem zjištěno, že na rubu výzvy k zaplacení soudního poplatku je otisk razítka stěžovatele s datem 28. 6. 2001. Toto datum se shoduje s datem doručení této výzvy na doručence. Na rubu výzvy je vylepen kolek v hodnotě 1 000 Kč. U výzvy je přiložena obálka s podacím číslem R 09987, podaná na poště Jičín 1 Městským úřadem v J. dne 3. 7. 2001 tak, jak stěžovatel i tvrdil v ústavní stížnosti. K doručení této zásilky krajskému soudu došlo až dne 9. 7. 2001, jak je vyznačeno na líci výzvy k zaplacení soudního poplatku a jak je uvedeno i v napadeném rozhodnutí.

Z pohledu práva jednoduchého na posouzení předmětné věci dopadají ustanovení § 2, § 4 a § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích a dále ustanovení § 55 o. s. ř.

Podle ustanovení § 2 a § 4 zákona o soudních poplatcích vzniká navrhovateli v řízení před soudem poplatková povinnost podáním návrhu na provedení poplatného úkonu. Ustanovením § 9 odst. 1 uvedeného zákona byly stanoveny podmínky zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku, a to na základě výzvy soudu a v jím stanovené dodatečné lhůtě. Tato lhůta je přitom podle § 55 o. s. ř. lhůtou soudcovskou, již stanoví předseda senátu.

Podřazením zjištěných skutkových okolností věci pod naznačený normativní rámec v rovině jednoduchého práva Ústavní soud konstatuje, že Krajský soud v Hradci Králové nedostál svým postupem ani rozhodnutím napadeným ústavní stížností kautelám stanoveným pro soudní řízení. Ústavní soud se přitom zabýval především povahou soudcovské lhůty podle § 55 o. s. ř. i tomu odpovídajícím vyhodnocením skutkových zjištění. Jak vyjádřil již ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 545/99 (Ústavní soud ČR, Sbírka nálezů a usnesení, sv. 17, C. H. Beck, 2001, str. 127 a násl.), je smyslem právního institutu lhůty snížení entropie (neurčitosti) při uplatňování práv, resp. pravomocí, časové omezení stavu nejistoty v právních vztazích, urychlení procesu rozhodování s cílem reálného dosažení zamýšlených cílů. Normativní vymezení času pro uplatnění práv může přitom dopadat jak do oblasti hmotných, tak do oblasti procesních subjektivních práv. Nutno rozlišit hmotněprávní lhůty a lhůty procesněprávní i s nimi spojené rozdíly v jejich počítání. Pro posouzení povahy soudcovské lhůty podle § 55 o. s. ř. Ústavní soud v nálezu sp. zn. III. ÚS 236/99 (Ústavní soud ČR, Sbírka nálezů a usnesení, sv. 17, C. H. Beck, 2001, str. 35 a násl.) konstatoval, že smyslem stanovení soudcovské lhůty je vymezit čas za účelem provedení určitého procesního úkonu účastníkem řízení. Z toho vyplývá, že vymezení času pro zaplacení soudního poplatku je spjato s realizací procesního subjektivního práva. Lhůta podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, ve spojení s § 55 o. s. ř., je tedy lhůtou procesněprávní, nikoli hmotněprávní (s příslušnými důsledky pro její počítání).

Vycházeje z výše podané interpretace dotčených zákonných ustanovení a na základě provedeného zjištění, Ústavní soud konstatuje, že v předmětné věci stěžovatel uhradil k výzvě soudu soudní poplatek včas. Konec lhůty připadl na státní svátek, pátek 6. 7. 2001, a posledním dnem lhůty tedy bylo pondělí 9. 7. 2001. Stěžovatel podal výzvu se zaplaceným soudním poplatkem k poštovní přepravě zjevně dne 3. 7. 2001 a jeho písemnost byla soudu doručena dne 9. 7. 2001. Stěžovatel tak zaplatil soudní poplatek ve lhůtě k tomu určené.

Z pohledu ústavněprávního nutno stanovit podmínky, při jejichž splnění má nesprávná aplikace jednoduchého práva obecnýmisoudy za následek porušení základních práv a svobod. Základní práva a svobody v oblasti jednoduchého práva působí jako regulativní ideje, na něž obsahově navazují komplexy norem jednoduchého práva. Porušení některé z těchto norem, a to v důsledku svévole (např. nerespektováním kogentní normy), anebo v důsledku interpretace, jež je v extrémním rozporu s principy spravedlnosti (např. přepjatý formalismus), pak zakládá dotčení na základním právu a svobodě.

V posuzované věci obecnýsoud porušením kogentních ustanovení § 2, § 4 a § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích a dále ustanovení § 55 o. s. ř. vybočil z rámce principů spravedlivého procesu, jak jsou ústavně garantovány čl. 36 Listiny.

Vzhledem k výše uvedeným důvodům Ústavnísoud usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 7. 2001 č. j. 30 Ca 142/2001-17 pro jeho rozpor s čl. 36 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod zrušil [§82 odst. 1, odst. 2 písm. a) a odst. 3 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

S ohledem na shora uvedený závěr se Ústavnísoud již nezabýval argumentem stěžovatele, zda k zásahu do práva na soudní ochranu došlo krátkostí lhůty stanovené k zaplacení soudního poplatku soudem.

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru