Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

II. ÚS 520/01Usnesení ÚS ze dne 02.10.2002

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajCepl Vojtěch
Typ výrokuodmítnuto pro nepřípustnost - § 43/1/e)
Předmět řízení
hospodářská, sociální a kulturní práva/právo na spravedlivou odměnu za práci
základní ústavní principy/demokratický právní stát/princip legality (vázan... více
Věcný rejstříknáklady řízení/úhrada nákladů státem
EcliECLI:CZ:US:2002:2.US.520.01
Datum podání24.08.2001
Napadený akt

rozhodnutí jiné

rozhodnutí jiné

Ostatní dotčené předpisy

141/1961 Sb., § 174 odst.2 písm.e

177/1996 Sb., čl.

2/1993 Sb., čl. 2 odst.2


přidejte vlastní popisek

II.ÚS 520/01 ze dne 2. 10. 2002

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti JUDr. J. Z., advokáta, proti usnesení státního zástupce Okresního státního zastupitelství ve Frýdku-Místku ze dne 22. 6. 2001, č.j. 1 Zt 656/99 - 43, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavnímu soudu byla dne 24. 8. 2001 doručena ústavní stížnost stěžovatele, ve které napadá v záhlaví uvedené rozhodnutí státního zástupce ve věci rozhodnutí vyšetřovatele o přiznání odměny stěžovateli, který obhajoval obv. J. F. v trestním řízení vedeném proti němu. Stěžovatel namítá, že tímto rozhodnutím došlo k zásahu do jeho ústavně zaručených práv.

Z ústavní stížností napadeného rozhodnutí bylo Ústavním soudem zjištěno, že státní zástupce zrušil rozhodnutí vyšetřovatele ve věci určení odměny advokáta a uložil mu, aby o věci znovu jednal a rozhodl.

Na základě tohoto zjištění soudce zpravodaj posuzoval ústavní stížnost z toho hlediska, zda není dán důvod jejího odmítnutí podle ustanovení § 43 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, přičemž se za takový prostředek nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení. Přitom za nepřípustný se rovněž považuje návrh, kdy stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje a kdy se tedy ochrany práv a svobod mohl a měl domáhat jiným zákonným způsobem. Tak je tomu v situaci, kdy ve věci, která je napadena ústavní stížností, řízení ve věci samé dále pokračuje. Stěžovateli jsou k dispozici zákonné prostředky, kterými může brojit proti případnému pro něj nepříznivému rozhodnutí. Pakliže by bylo již rozhodnuto tak, by ústavní stížnost musela být posouzena rovněž jako stížnost nenapadající poslední rozhodnutí ve věci, když - jak bylo konstatováno ústavní stížností - bylo napadeno toliko rozhodnutí, kterým byla věc vrácena k dalšímu projednání a rozhodnutí.

Z uvedených důvodůsoudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítl podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako návrh nepřípustný. S ohledem na odmítnutí ústavní stížnosti již Ústavní soud nevyzýval stěžovatele k odstranění nedostatku právního zastoupení, když z konstantní judikatury Ústavního soudu plyne, že advokát i když je sám stěžovatelem, musí být v řízení před Ústavním soudem zastoupen jiným advokátem.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 2. 10. 2002

Vojtěch Ceplsoudce Ústavního soudu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru