Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

II. ÚS 503/11 #1Usnesení ÚS ze dne 01.03.2011

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - OS Praha 8
Soudce zpravodajBalík Stanislav
Typ výrokuodmítnuto pro nepřípustnost
Předmět řízení
procesní otázky řízení před Ústavním soudem/přípustnost v řízení o ústavních stížnostech/procesní prostředky k ochraně práva/žaloba pro zmatečnost
Věcný rejstříkopravný prostředek - mimořádný
žaloba/pro zmatečnost
EcliECLI:CZ:US:2011:2.US.503.11.1
Datum podání16.02.2011
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Ostatní dotčené předpisy

99/1963 Sb., § 229 odst.1 písm.h


přidejte vlastní popisek

II.ÚS 503/11 ze dne 1. 3. 2011

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatele R. T., JUDr. Pavlem Kavinkem, advokátem se sídlem Králodvorská 16, Praha 1, proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 sp. zn. 6 C 1053/2006 ze dne 25. 5. 2006, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 16. 2. 2011, se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí obecného soudu s odůvodněním, že jím byla porušena jeho práva garantovaná v čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

Ke skutkové stránce věci stěžovatel uvedl, že napadeným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 8 sp. zn. 6 C 1053/2006 ze dne 25. 5. 2006 mu bylo uloženo zaplatit částku odpovídající přirážce k jízdnému za porušení přepravní smlouvy, dále náklady právního zastoupení oprávněného a náklady nalézacího řízení. O existenci tohoto rozsudku se stěžovatel dle svých slov dověděl teprve 15. 12. 2010 ze sdělení zaměstnankyně Obvodního soudu pro Prahu 8 poskytnutého k dotazu jeho právního zástupce na počet exekucí vedených proti stěžovateli.

Porušení svých práv stěžovatel spatřuje v postupu obecného soudu, který mu jakožto osobě neznámého pobytu ustanovil v nalézacím řízení opatrovníka dle § 29 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "občanský soudní řád"), aniž by předtím řádně provedl šetření stran jeho skutečného pobytu, neboť se omezil pouze na dotaz u Centrální evidence obyvatelstva a evidence osob ve výkonu trestu odnětí svobody. Na podporu své argumentace o nedostatečnosti takového postupu stěžovatel poukazuje na nálezy Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2369/07 a IV. ÚS 1778/08. Dle jeho mínění rovněž soud nerespektoval pravidla pro ustanovení opatrovníka vyslovená v nálezech sp. zn. I. ÚS 1642/08, II. ÚS 460/09, I. ÚS 3059/07, III. ÚS 1231/09, II. ÚS 171/06, I. ÚS 264/06, II. ÚS 565/03, IV. ÚS 811/05, II. ÚS 629/04 a I. ÚS 559/2000, neboť opatrovnicí byla ustanovena zaměstnankyně obvodního soudu, která ve věci nečinila žádné úkony, nehájila zájmy stěžovatele a toliko přebírala stěžovatelovu poštu.

Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k věcnému projednání ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda stížnost splňuje veškeré formální a obsahové náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

Podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, přičemž uvedené neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení. Ústavní stížnost takto představuje prostředek ultima ratio (nález sp. zn. III. ÚS 117/2000, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 19, nález č. 111), tj. je nástrojem ochrany základních práv nastupujícím po vyčerpání všech dostupných efektivních prostředků k ochraně práva uplatnitelných ve shodě se zákonem v systému orgánů veřejné moci (tedy až na zákonem stanovené výjimky).

Od 1. 1. 2001 je procesním opravným prostředkem také žaloba pro zmatečnost. Tento procesní institut koncipovaný jako mimořádný opravný prostředek má sloužit k možnému zrušení pravomocného rozhodnutí soudu, které trpí vadami, jež představují porušení základních principů soudního řízení, případně je takovými vadami postiženo řízení, které vydání takového rozhodnutí předcházelo.

V usnesení sp. zn. IV. ÚS 876/09 (jakož i v usneseních dalších) Ústavní soud konstatoval, že zákonem č. 7/2009 Sb., kterým se mění občanský soudní řád a další související zákony, platným ode dne 8. 1. 2009 a účinným ode dne 1. 7. 2009, došlo ke změnám procesních pravidel občanského soudního řízení, jež činí dosavadní judikaturu Ústavního soudu upínající se k postupům obecných soudů při ustanovování opatrovníka osobám neznámého pobytu nebo osobám, jimž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, nepoužitelnou.

Podle § 229 odst. 1 písm. h) občanského soudního řádu, ve znění zákona č. 7/2009 Sb., žalobou pro zmatečnost totiž může účastník napadnout pravomocné rozhodnutí soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu, kterým bylo řízení skončeno, jestliže účastníku řízení byl ustanoven opatrovník z důvodu neznámého pobytu, anebo proto, že se mu nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, ačkoliv k takovému opatření nebyly splněny předpoklady. Podle § 234 odst. 5 občanského soudního řádu z důvodu zmatečnosti uvedeného v § 229 odst. 1 písm. h) lze žalobu podat ve lhůtě 3 měsíců od té doby, kdy se ten, kdo žalobu podává, dozvěděl o napadeném rozhodnutí. Podle přechodného ustanovení čl. II bodu 11. zákona č. 7/2009 Sb. z důvodu uvedeného v novém ustanovení § 229 odst. 1 písm. h) lze podat žalobu pro zmatečnost i proti rozhodnutí, které bylo vyhlášeno (vydáno) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; běh lhůty k podání žaloby v tomto případě neskončí před uplynutím 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. V dané věci se právě o situaci předpokládanou ustanovením § 229 odst. 1 písm. h) občanského soudního řádu jedná.

Pokud byl tedy stěžovatel přesvědčen, že Obvodní soud pro Prahu 8 učinil vadný závěr o tom, že mu má být v dané věci ustanoven opatrovník z důvodu jeho neznámého pobytu, měl dosáhnout přezkoumání jeho rozhodnutí z důvodů, které uvádí ve své ústavní stížnosti, v rámci řízení u obecných soudů ještě před podáním ústavní stížnosti, a to prostřednictvím žaloby pro zmatečnost. Ústavní soud musí v projednávané věci proto konstatovat, že nebyly vyčerpány všechny procesní prostředky k ochraně práva, což je nezbytnou formální náležitostí k tomu, aby se ústavní stížností směřující proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 sp. zn. 6 C 1053/2006 ze dne 25. 5. 2006 mohl meritorně zabývat.

Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud ústavní stížnost jako nepřípustnou odmítl podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 1. března 2010

Stanislav Balík, v. r.

soudce zpravodaj

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru