Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

II. ÚS 499/01Usnesení ÚS ze dne 09.01.2002

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajCepl Vojtěch
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost - § 43/2/a)
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu
Věcný rejstříknáklady řízení/úhrada nákladů státem
EcliECLI:CZ:US:2002:2.US.499.01
Datum podání15.08.2001
Napadený akt

rozhodnutí soudu

rozhodnutí soudu

Ostatní dotčené předpisy

141/1961 Sb., § 151

2/1993 Sb., čl. 36 odst.1


přidejte vlastní popisek

II.ÚS 499/01 ze dne 9. 1. 2002

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud České republiky rozhodl v senátě, složeném z předsedy JUDr. Jiřího Malenovského a soudců JUDr. Vojtěcha Cepla a JUDr. Antonína Procházky, ve věci ústavní stížnosti JUDr. B. G., zastoupeného advokátem JUDr. V. J., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 5. 2001, sp. zn. 4 To 29/01, mimo ústní jednání, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Dne 15. 08. 2001 se stěžovatel obrátil na Ústavní soud s ústavní stížností proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 5. 2001, sp. zn. 4 To 29/01. Podle jeho názoru jím byla porušena jeho práva podle čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), neboť Vrchní soud v Praze se v napadeném usnesení ztotožnil se závěry usnesení sp. zn. 1 T 16/01 Krajského soudu v Plzni. Ten dospěl k závěru, že stěžovatel nemůže dostat cestovní náhradu za cestu z Plzně na veřejné zasedání Vrchního soudu v Praze (náhrada za ztrátu času, cestovné a stravné), neboť nepředložil potřebné doklady. Žádný ze soudů však neuvedl, jaké doklady požaduje. Přitom je ze spisu známo, že sídlo advokátní kanceláře stěžovatele je v Plzni, jízdné vlakem vyplývá z ceníku železniční dopravy, stravné se určuje podle zákona č. 119/1992 Sb. a vyhlášky č. 339/1999 Sb. Potřebné doklady k výpočtu jsou tak obsaženy ve spise, sp. zn. 1 T 16/96 (délka, doba a místo jednotlivých soudních jednání), nebo v platných právních předpisech.

Z napadeného usnesení Vrchního soudu v Praze Ústavní soud zjistil, že pokud jde o napadenou část usnesení (dále byla sporná výše mimosmluvní odměny za zastoupení), nebylo návrhu Krajským soudem vyhověno z důvodu nepředložení potřebných dokladů, a to ani přes výzvu soudu. Vrchní soud se neztotožnil s námitkou stěžovatele, že Vrchnímu soudu předloží potřebné doklady osobně, neboť tak měl a mohl učinit kdykoli předtím, naposled v souvislosti s podáním stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Plzni. V tomto postupu Vrchního soudu v Praze neshledal Ústavní soud žádný zásah do ústavně zaručeného práva na soudní ochranu, kterého se stěžovatel dovolává. Pokud požádal o úhradu výše uvedených nákladů, aniž předložil a doložil potřebné doklady a údaje a pokud tak neučinil ani na výzvu soudu, nelze následné negativní rozhodnutí Vrchního soudu v Praze považovat za neústavní zásah do ústavně zaručeného základního práva stěžovatele. Stěžovatel konečně ani tvrzený zásah do práva podle čl. 36 Listiny nijak blíže neodůvodňuje. K tomu je třeba poznamenat, že obecné tvrzení stěžovatele postrádající řádné zdůvodnění, nemůže založit opodstatněnost ústavní stížnosti.

Podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., senát Ústavního soudu bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný. Podmínky tohoto ustanovení byly naplněny, proto nezbylo, než návrh odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. 1. 2002

JUDr. Jiří Malenovský

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru