Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

II. ÚS 485/10 #1Usnesení ÚS ze dne 02.03.2010

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
STĚŽOVATEL - FO - nezletilá
Dotčený orgánSOUD - NS
SOUD - KS Praha
Soudce zpravodajWagnerová Eliška
Typ výrokuprocesní - odložení vykonatelnosti
Předmět řízení
Věcný rejstříkOsvojení
EcliECLI:CZ:US:2010:2.US.485.10.1
Datum podání18.02.2010
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Ostatní dotčené předpisy

94/1963 Sb., § 68 odst.1 písm.a


přidejte vlastní popisek

II.ÚS 485/10 ze dne 2. 3. 2010

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl dne 2. března 2010 v senátu složeném z předsedy Jiřího Nykodýma a soudců Vojena Güttlera a Elišky Wagnerové (soudce zpravodaj) ve věci ústavní stížnosti stěžovatelek 1) L. S. a 2) nezletilé M. S., v pěstounské péči, bez bližší specifikace, zastoupených Mgr. Davidem Strupkem, advokátem, se sídlem Jungmannova 31, 110 00 Praha 1, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 2009 sp. zn. 30 Cdo 4096/2009 a rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 23. 4. 2009 sp. zn. 24 Co 138/2009, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, o návrhu na odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí (o určení, že není třeba souhlasu matky L. S. k osvojení nezletilé M. S.), takto:

Odkládá se vykonatelnost shora uvedených rozhodnutí, a to do doby rozhodnutí Ústavního soudu o ústavní stížnosti.

Odůvodnění:

Dne 18. 2. 2010 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost, jíž se stěžovatelky domáhaly zrušení shora uvedených rozhodnutí s tvrzením, že jimi byla porušena ústavně zaručená práva stěžovatelek zakotvená v čl. 6 a čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, což podrobně rozvedly v ústavní stížnosti. Ústavní stížnost byla podána včas [ust. § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")]. Spolu s návrhem na zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí stěžovatelky navrhly, aby Ústavní soud odložil vykonatelnost těchto rozhodnutí. Stěžovatelky uvedly, že rozhodnutí o tom, že není třeba souhlasu stěžovatelky 1) k osvojení stěžovatelky 2) může vést k řízení o osvojení, a to včetně svěření dítěte do tzv. předadobční péče, kdy tato opatření mohou mít nezvratné důsledky, event. mohou působit nepřiměřenou újmu.

Ústavní soud může dle § 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu na návrh stěžovatele odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže by výkon rozhodnutí znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám.

Podmínky citovaného ustanovení jsou dle názoru Ústavního soudu splněny, neboť pravomocné a vykonatelné rozhodnutí obecných soudů o tom, že k osvojení nezletilé není třeba souhlasu matky, mohou vést k řízení o osvojení či k dalším opatřením, která se v daném případě a v daných souvislostech jeví být závažným a nereparovatelným zásahem do základních práv stěžovatelek za situace, kdy rozhodnutí Ústavního soudu si (vzhledem ke komplikovanosti věci) vyžádá delší čas, přičemž argumenty stěžovatelek se zdají být náležitě zdůvodněny. Proto Ústavní soud přistoupil k odkladu vykonatelnosti ústavní stížností napadených rozhodnutí, aniž by jakkoli předjímal výsledek řízení o ústavní stížnosti.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 2. března 2010

Jiří Nykodým

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru