Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

II. ÚS 459/06 #2Nález ÚS ze dne 22.02.2007Odměna advokáta ustanoveného jako opatrovník

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam3
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO - advokát
Dotčený orgánSOUD - OS Praha 4
Soudce zpravodajNykodým Jiří
Typ výrokuvyhověno
Předmět řízení
základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek
hospodářská, sociální a kulturní práva/právo na spravedlivou odměnu za práci
základní p... více
Věcný rejstříkOpatrovník
advokát/odměna
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)N 37/44 SbNU 465
EcliECLI:CZ:US:2007:2.US.459.06.2
Datum vyhlášení04.04.2007
Datum podání24.07.2006
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb., čl. 28, čl. 37 odst.2

Ostatní dotčené předpisy

85/1996 Sb., § 1

99/1963 Sb., § 29 odst.3, § 140 odst.2


přidejte vlastní popisek

II.ÚS 459/06 ze dne 22. 2. 2007

N 37/44 SbNU 465

Odměna advokáta ustanoveného jako opatrovník

ČESKÁ REPUBLIKA

NÁLEZ

Ústavního soudu

Jménem republiky

Nález

Ústavního soudu - II. senátu složeného z předsedkyně senátu Dagmar Lastovecké a soudců Stanislava Balíka a Jiřího Nykodýma - ze dne 22. února 2007 sp. zn. II. ÚS 459/06 ve věci ústavní stížnosti JUDr. J. D. Z. proti rozsudkům Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 27. dubna 2006 sp. zn. 41 C 226/2006, ze dne 27. dubna 2006 sp. zn. 41 C 238/2006, ze dne 23. května 2006 sp. zn. 41 C 302/2006, ze dne 27. dubna 2006 sp. zn. 44 C 396/2006, ze dne 27. dubna 2006 sp. zn. 44 C 408/2006, ze dne 27. dubna 2006 sp. zn. 44 C 420/2006, ze dne 27. dubna 2006 sp. zn. 44 C 432/2006, ze dne 27. dubna 2006 sp. zn. 44 C 444/2006, ze dne 27. dubna 2006 sp. zn. 44 C 457/2006, ze dne 27. dubna 2006 sp. zn. 44 C 492/2006, ze dne 27. dubna 2006 sp. zn. 44 C 531/2006, ze dne 27. dubna 2006 sp. zn. 44 C 555/2006, ze dne 27. dubna 2006 sp. zn. 44 C 567/2006 a ze dne 27. dubna 2006 sp. zn. 44 C 587/2006, jimiž byl zamítnut návrh stěžovatelky na zaplacení odměny a hotových výdajů.

Rozsudky Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 27. dubna 2006 sp. zn. 41 C 226/2006, ze dne 27. dubna 2006 sp. zn. 41 C 238/2006, ze dne 23. května 2006 sp. zn. 41 C 302/2006, ze dne 27. dubna 2006 sp. zn. 44 C 396/2006, ze dne 27. dubna 2006 sp. zn. 44 C 408/2006, ze dne 27. dubna 2006 sp. zn. 44 C 420/2006, ze dne 27. dubna 2006 sp. zn. 44 C 432/2006, ze dne 27. dubna 2006 sp. zn. 44 C 444/2006, ze dne 27. dubna 2006 sp. zn. 44 C 457/2006, ze dne 27. dubna 2006 sp. zn. 44 C 492/2006, ze dne 27. dubna 2006 sp. zn. 44 C 531/2006, ze dne 27. dubna 2006 sp. zn. 44 C 555/2006, ze dne 27. dubna 2006 sp. zn. 44 C 567/2006 a ze dne 27. dubna 2006 sp. zn. 44 C 587/2006 se v jejich výrocích III. zrušují.

Odůvodnění:

Ústavními stížnostmi, podanými k poštovní přepravě dne 21. července 2006, se stěžovatelka domáhá zrušení výroků III. rozsudků Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 27. dubna 2006 sp. zn. 41 C 226/2006, ze dne 27. dubna 2006 sp. zn. 41 C 238/2006, ze dne 23. května 2006 sp. zn. 41 C 302/2006, ze dne 27. dubna 2006 sp. zn. 44 C 396/2006, ze dne 27. dubna 2006 sp. zn. 44 C 408/2006, ze dne 27. dubna 2006 sp. zn. 44 C 420/2006, ze dne 27. dubna 2006 sp. zn. 44 C 432/2006, ze dne 27. dubna 2006 sp. zn. 44 C 444/2006, ze dne 27. dubna 2006 sp. zn. 44 C 457/2006, ze dne 27. dubna 2006 sp. zn. 44 C 492/2006, ze dne 27. dubna 2006 sp. zn. 44 C 531/2006, ze dne 27. dubna 2006 sp. zn. 44 C 555/2006, ze dne 27. dubna 2006 sp. zn. 44 C 567/2006 a ze dne 27. dubna 2006 sp. zn. 44 C 587/2006, kterými byly zamítnuty návrhy stěžovatelky, aby jí účastník řízení zaplatil odměnu a hotové výdaje. Tvrdí, že byla porušena její základní práva podle čl. 9 odst. 3 a čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava"), a čl. 11 odst. 1, čl. 26, čl. 28, čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

Usnesením Ústavního soudu ze dne 23. srpna 2006 č. j. II. ÚS 459/06-6 byla řízení o všech ústavních stížnostech spojena.

Ústavní soud si od Obvodního soudu pro Prahu 4 vyžádal jeho spisy ohledně všech věcí, kterých se ústavní stížnosti týkají. Ve všech čtrnácti věcech šlo o žaloby (spojené s návrhem na vydání platebního rozkazu), jimiž se Dopravní podnik hlavního města Prahy, akciová společnost, domáhal po různých osobách zaplacení z titulu smluv o přepravě. Obecnému soudu (nyní účastníkovi řízení) se v těchto věcech nepodařilo zjistit pobyt žalovaných, a proto jim byla stěžovatelka ustanovena podle § 29 odst. 3 občanského soudního řádu opatrovnicí. Ta se pak vždy zúčastnila jediných ústních jednání, při nichž uplatnila své nároky na odměnu a náhradu hotových výdajů, které byly zamítnuty.

V ústavních stížnostech stěžovatelka argumentuje tím, že podle § 1 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, se činnost opatrovníka vykonávaná advokátem považuje za poskytování právních služeb, za který podle advokátního tarifu náleží odměna. Poukazuje mimo jiné jednak na právní názor obsažený v nálezu sp. zn. IV. ÚS 167/05 (Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 37, nález č. 94), že státní garanci hrazení nákladů ustanoveného obhájce je nutno chápat jako vytvoření nezbytných materiálních podmínek realizace práva na právní pomoc. Dále poukazuje na právní názor obsažený v nálezu sp. zn. I. ÚS 712/01 (Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 29, nález č. 6), že přiznání přiměřené náhrady nákladů je součástí práva na spravedlivý proces. Závěrem stěžovatelka bez bližší argumentace vyslovuje názor, že ústavní stížnosti podstatně přesahují její vlastní zájmy.

K následné výzvě stěžovatelka sdělila, že souhlasí s upuštěním od ústního jednání.

Ústavní soud vyzval dopisem ze dne 20. září 2006 Obvodní soud pro Prahu 4, aby se vyjádřil k ústavní stížnosti. Dopisem ze dne 19. ledna 2007 bylo Ústavnímu soudu předloženo vyjádření, které účastník řízení předložil již v obdobných věcech stěžovatelky, které byly řešeny pod sp. zn. IV. ÚS 438/06 a I. ÚS 474/06 (Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 43, nález č. 225, a svazek 42, nález č. 172). Uvedl, že v dané době byl konfrontován s hromadným nárůstem věcí, v nichž nebyl pobyt účastníka znám, a kdy nemohl být opatrovníkem ustanoven ani pracovník soudu, ani žádný rodinný příslušník účastníka řízení. Při ustanovení stěžovatelky přitom soud předpokládal, že se bude jednat o činnost za úplatu, bez ohledu na zatížení jeho rozpočtu, které s tím bude spojeno. Následně proběhla gremiální porada soudců Městského soudu v Praze za účasti soudců Nejvyššího soudu. Ta dospěla k závěru, že funkci opatrovníka nelze považovat za výkon advokacie podle § 1 odst. 2 zákona o advokacii. S ohledem na závěr této gremiální porady nebyl stěžovatelce přiznán nárok na odměnu a náhradu hotových výdajů. Výši odměny přitom v té době advokátní tarif nestanovil a s odměnou advokáta, ustanoveného soudem účastníkovi, jehož pobyt není znám, počítala až novela účinná od 1. září 2006. Zpochybňuje nutnost ustanovit účastníkovi řízení neznámého pobytu opatrovníkem advokáta vždy, když při ustanovování zástupce na žádost nemusí být advokát vždy ustanoven. Rozhodnutí o ústavní stížnosti ponechal na úvaze Ústavního soudu, souhlasil s upuštěním od ústního jednání, a omluvil se za zpoždění vyjádření, které bylo způsobeno stěhováním soudu a změnou senátu.

Ústavnísoud v první řadě konstatuje, že jeho úkolem je ochrana ústavnosti (čl. 83 Ústavy). Není součástí soustavy obecných soudů a nepřísluší mu právo dozoru nad rozhodovací činností obecných soudů. K takovému dozoru či kontrole je Ústavní soud oprávněn pouze za situace, kdy obecné soudy svými rozhodnutími zasahují do ústavně zaručených základních práv a svobod jednotlivce mj. tím, že při interpretaci jednoduchého práva zcela přehlédnou základní práva některého z účastníků sporu, jimž jsou povinny dle čl. 4 Ústavy poskytnout adekvátní ochranu.

Ústavnísoud obdobně jako v nálezu sp. zn. I. ÚS 474/06 (Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 42, nález č. 172), řešícím jinou, avšak skutkově a právně obdobnou ústavní stížnost téže stěžovatelky, na jehož odůvodnění se pro stručnost odkazuje, zkoumal případný zásah napadených rozhodnutí do základního práva stěžovatelky garantovaného čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"), tj. do základního práva na legitimní očekávání ochrany majetku. Ústavní soud v citovaném nálezu zjistil, že od 1. srpna 2005 do 31. března 2006, tj. v době, kdy byla stěžovatelka ustanovena jako opatrovník, byl podle platné právní úpravy stát povinen platit jí odměnu a hotové výdaje spojené s výkonem funkce opatrovníka. V době rozhodování soudu o stěžovatelčině nároku, tj. po shora vymezené době, však již stát tuto povinnost zákonem danou neměl. Dále Ústavní soud zjistil, že se stěžovatelka nechala jako advokátka ustanovit opatrovnicí ve 183 případech. To posoudil jako nikoli zanedbatelný pracovní a časový nárok (účast při jednání aj.), s nímž nepochybně souvisel předpoklad stěžovatelky, že jí v souladu s tehdy platnou právní úpravou stát zaplatí hotové výdaje a odměnu. Z toho Ústavní soud uzavřel, že pokud podle zákona č. 79/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, s účinností od 1. 4. 2006 stát již povinnost platit odměnu a hotové výdaje advokátovi jako opatrovníkovi neměl, nelze tuto úpravu uplatnit tam, kde byl advokát ustanoven opatrovníkem podle úpravy předchozí (tj. případ stěžovatelky), neboť v opačném případě by bylo porušeno jeho základní právo legitimně očekávat zmnožení vlastního majetku plněním ze strany státu. Opačný výklad podústavního práva by byl i v rozporu s obecně uznávaným zákazem účinků tzv. pravé retroaktivity.

Na shora vymezeném zásadním právním názoru nemá důvod Ústavnísoud nic měnit ani v nyní posuzovaném případě.

Ústavnísoud tedy ústavní stížnosti zcela vyhověl, neboť shledal, že nepřiznáním odměny a hotových výdajů stěžovatelce došlo k porušení čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě. Podle § 82 odst. 3 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, pak byla rozhodnutí napadená ústavními stížnostmi zrušena. Od ústního jednání bylo podle § 44 odst. 2 zákona o Ústavním soudu se souhlasem účastníků upuštěno, neboť od něj nebylo možné očekávat další objasnění věci.

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru