Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

II. ÚS 445/98Nález ÚS ze dne 12.05.1999Průtahy v soudním řízení - Krajský obchodní soud v Brně

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam3
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - PO
Dotčený orgánSOUD - Krajský obchodní soud v Brně
Soudce zpravodajBrožová Iva
Typ výrokuvyhověno
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /právo na projednání věci bez zbytečných průtahů
Věcný rejstříknečinnost
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)N 73/14 SbNU 117
EcliECLI:CZ:US:1999:2.US.445.98
Datum vyhlášení12.05.1999
Datum podání20.10.1998
Napadený akt

jiný zásah orgánu veřejné moci

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 38 odst.2


přidejte vlastní popisek

II.ÚS 445/98 ze dne 12. 5. 1999

N 73/14 SbNU 117

Průtahy v soudním řízení - Krajský obchodní soud v Brně

ČESKÁ REPUBLIKA

NÁLEZ

Ústavního soudu

Jménem republiky

Ústavní soud

rozhodl v senátě ve věci ústavní stížnosti V.,

s.r.o. proti nečinnosti soudu a průtahům v soudním řízení ve věci,

sp. zn. 7 Cm 445/95, Krajského obchodního soudu v Brně, za účasti

Krajského obchodního soudu v Brně, jako účastníka řízení, se

souhlasem účastníků bez ústního jednání, takto:

Krajskému obchodnímu soudu v Brně se ukládá, aby nepokračoval

v průtazích ve věci, vedené u něj pod sp. zn. 7 Cm 445/95, a aby

neprodleně v této věci jednal.

Odůvodnění:

Stěžovatel se svým návrhem s odvoláním na porušení čl. 38

odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina")

domáhal vydání nálezu, kterým by Krajskému obchodnímu soudu v Brně

bylo uloženo nepokračovat v průtazích ve věci, vedené pod sp. zn.

7 Cm 445/95, a neprodleně jednat. Na odůvodnění uvedl, že ve věci

návrhu na vydání platebního rozkazu na zaplacení 788.470,20 Kč

s příslušenstvím krajský obchodní soud dne 23. 6. 1995 vydal

platební rozkaz a posléze po vydání odporu věc převedl pod sp. zn.

7 Cm 445/95 a ačkoliv dne 29. 7. 1996 požádal stěžovatel

o nařízení jednání, nebylo na tento dopis nijak reagováno.

Z obsahu připojeného spisu, sp. zn. 7 Cm 445/95, Krajského

obchodního soudu v Brně, Ústavní soud zjistil, že stěžovatel se

svým podáním, došlým soudu 29. 6. 1994, domáhal vydání platebního

rozkazu na zaplacení částky 788.470,20 Kč s příslušenstvím

z titulu náhrady škody, způsobené porušením smluvní povinnosti

dodat zboží. Dále Ústavní soud zjistil, že dne 5. 6. 1995 byl

stěžovatel vyzván k zaplacení soudního poplatku ve výši 31.540,-

Kč na účet soudu u ČNB Brno přípisem, doručeným mu 8. 6. 1995,

a že tento byl 15. 6. 1995 stěžovatelem uhrazen dle dokladu,

založeného ve spise ze dne 19. 6. 1995. Dne 23. 6. 1995 bylo pak

ve věci rozhodnuto platebním rozkazem pod sp. zn. 1 Ro 1537/94.

Proti tomuto platebnímu rozkazu byl žalovaným podán odpor, došlý

krajskému obchodnímu soudu dne 12. 7. 1995. Dne 13. 7. 1995 byl

vydán pokyn k převedení věci spornému oddělení a dne 25. 7. 1995

byla také věc pod nynější sp. zn. 7 Cm 445/95 převedena. Dále ve

věci následuje vyjádření stěžovatele, došlé krajskému obchodnímu

soudu 22. 11. 1995, a žádost stěžovatele o nařízení jednání, došlá

1. 8. 1996, na kterou krajský obchodní soud ve své odpovědi ze dne

5. 8. 1996, doručené zástupkyni stěžovatele 8. 8. 1996, uvádí, že

nelze podat zprávu, kdy věc bude projednána a rozhodnuta, s tím,

že se v zásadě věci vyřizují v návaznosti na den, kdy soudu došel

návrh na zahájení řízení. Jak vyplývá ze shora uvedeného,

posledním úkonem soudu ve věci bylo převedení věci z rejstříku Ro

do sporného rejstříku Cm, ke kterému došlo 25. 7. 1995.

Soudkyně krajského obchodního soudu ve svém vyjádření jako

účastník řízení potvrdila v zásadě skutkové údaje stěžovatele

s tím, že na žádost o nařízení jednání bylo odpovězeno přípisem,

doručeným právnímu zástupci dne 8. 8. 1996 s dodatkem o tom, že

žaloby jsou vyřizované v návaznosti na den zahájení řízení. Na

vysvětlení uvedla, že za dobu od 1. 1. 1992 do 30. 9. 1998 jí bylo

přiděleno celkem 6.126 sporů, z čehož vyřídila 4.925 sporů, a to

v závislosti na dni zahájení řízení, takže předmětný spor nebyl

rozhodnut pouze z důvodu velkého počtu sporů. Dále konstatovala

velký počet urgencí jednání ze strany účastníků i stížností

adresovaných předsedům soudů či ministerstvu a s tím související

psychický nátlak na soudce i nutnost mu nepodlehnout, aby nedošlo

k porušení zásady rovnosti účastníků před soudem ve prospěch těch,

kdo si stěžují. Na závěr zdůraznila, že doby, stěžovatelem

označené za zbytečné průtahy, využila k rozhodování jiných sporů,

zahájených před podáním žaloby stěžovatele s tím, že jsou-li

v současné době již vyřizovány věci z roku 1994, bude jednání

v předmětné věci nařízeno v červnu tohoto roku bez ohledu na

podanou ústavní stížnost.

Podle čl. 90 Ústavy ČR jsou soudy povolány především k tomu,

aby zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům.

Čl. 38 odst. 2 Listiny mimo jiné stanoví, že každý má právo,

aby jeho věc byla projednána bez zbytečných průtahů.

Dle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních

svobod (dále jen "Úmluva") má každý mimo jiné právo na to, aby

jeho záležitost byla projednána v přiměřené lhůtě.

Vzhledem ke shora uvedeným zjištěním, tj. skutečnosti, že

přes urgenci stěžovatele posledním úkonem soudu bylo

administrativní převedení věcí z jednoho rejstříku do druhého, ke

kterému došlo 25. 7. 1995, a skutečnosti, že věc napadla soudu dne

29. 6. 1994 a není zásadním způsobem složitá, neboť v průběhu

řízení bude třeba objasnit, co bylo předmětem smlouvy mezi

účastníky řízení a zda bylo plněno v souladu s tímto ujednáním či

nikoliv, má Ústavní soud za to, že je třeba přisvědčit

stěžovateli, že v řízení ve věci, vedené pod sp. zn. 7 Cm 445/95,

dochází k porušování jeho ústavně zaručených práv, když podstatným

je to, že od 25. 7. 1995 zůstal soud zcela nečinný, čímž má

Ústavní soud za prokázáno, že v dané věci není jednáno

v přiměřených časových dimenzích, tak jak se předpokládá v čl. 90

Ústavy ČR a čl. 38 odst. 2 Listiny a zejména pak v čl. 6 odst. 1

Úmluvy.

K přetíženosti obecných soudů Ústavní soud odkazuje na již

ustálenou judikaturu Ústavního soudu (IV. ÚS 55/94, IV. ÚS

466/97), dle které je věcí státu organizovat své soudnictví tak,

aby principy soudnictví, zakotvené v Listině, byly respektovány,

s tím, že případné nedostatky v tomto směru nemohou jít k tíži

těch, kteří od soudu právem očekávají ochranu svých práv

v přiměřené lhůtě.

Z důvodů shora uvedených Ústavní soud vyhověl ústavní

stížnosti dle ustanovení § 82 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993

Sb. a podle ustanovení § 82 odst. 3 písm. b) uvedeného zákona

uložil Krajskému obchodnímu soudu v Brně, aby nepokračoval

v průtazích ve věci, vedené pod sp. zn. 7 Cm 445/95, a aby v této

věci neprodleně jednal.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat.

V Brně dne 12. 5. 1999

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru