Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

II. ÚS 436/97Nález ÚS ze dne 26.08.1998Zachování aktivní legitimace oprávněné právnické osoby v řízení o výkon rozhodnutí i po změně jejího obchodního jména

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam3
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - PO
Soudce zpravodajBrožová Iva
Typ výrokuvyhověno
Předmět řízení
hospodářská, sociální a kulturní práva/svoboda podnikání a volby povolání a přípravy k němu
právo na soudní a jinou právní ochranu
Věcný rejstříkřízení/přerušení
Výkon rozhodnutí
Obchodní jméno
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)N 90/11 SbNU 293
EcliECLI:CZ:US:1998:2.US.436.97
Datum podání19.11.1997
Napadený akt

rozhodnutí soudu

rozhodnutí soudu

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

1/1993 Sb., čl. 90, čl. 95

2/1993 Sb., čl. 26

Ostatní dotčené předpisy

1/1992 Sb., čl. 90, čl. 95

2/1992 Sb., čl. 26

40/1964 Sb., § 19, § 256, § 19

513/1991 Sb., § 8

99/1963 Sb., § 256


přidejte vlastní popisek

II.ÚS 436/97 ze dne 26. 8. 1998

N 90/11 SbNU 293

Zachování aktivní legitimace oprávněné právnické osoby v řízení o výkon rozhodnutí i po změně jejího obchodního jména

ČESKÁ REPUBLIKA

NÁLEZ

Ústavního soudu

Jménem republiky

Ústavní soud

rozhodl v senátě v právní věci navrhovatele

Č. g. S., a. s., se sídlem v P., zastoupeného ing. T. N.

- předsedou představenstva, právně zastoupeného advokátem

JUDr. J. B., za účasti Krajského soudu v Ostravě, jako účastníka

řízení, o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu

v Ostravě ze dne 12. 9. 1997, čj. 8 Co 1229/97-11, takto:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 9. 1997, čj.

8 Co 1229/97-11, se zrušuje.

Odůvodnění:

Stěžovatel se s odvoláním na porušení čl. 90 Ústavy ČR

a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod domáhal zrušení

v záhlaví uvedeného usnesení, kterým bylo potvrzeno usnesení

Okresního soudu v Ostravě, čj. 49 E 707/97-6, ze dne 2. 7. 1997,

jímž byl zamítnut návrh na nařízení výkonu rozhodnutí navrhovatele

(nyní stěžovatele) proti odpůrci. Pro objasnění důvodů ústavní

stížnosti stěžovatel uvedl, že rozsudkem Okresního soudu

v Ostravě, sp. zn. 27 C 244/96, ze dne 20. 11. 1996, byl odpůrce

R. P. zavázán k úhradě částky 22.000,- Kč s příslušenstvím

společnosti B. H., a.s., jako navrhovateli. Návrh na výkon

uvedeného rozhodnutí prodejem movitých věcí byl však Okresním

soudem v Ostravě ze dne 20. 11. 1996, čj. 49 E 707/97-6, zamítnut

s odůvodněním, že rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 20.

11. 1996 bylo údajně rozhodnuto ve prospěch již neexistujícího

subjektu, tj. podniku B. H., a.s., neboť ke dni 22. 10. 1996 bylo

v obchodním rejstříku, vedeném u Krajského obchodního soudu

v Praze, zapsáno v odd. 13 ve vložce č. 3614 obchodní jméno Č. g.

S., a.s. Odvolací soud usnesením, čj. 8 Co 1229/97-11, ze dne 12.

9. 1997, rozhodnutí soudu prvého stupně potvrdil a ztotožnil se

s názorem, dle kterého došlo u navrhovatele výmazem z obchodního

rejstříku ke vzniku nové právnické osoby. Ústavní stížností

napadenému usnesení stěžovatel vytýká, že sice v době vydání

rozsudku Okresního soudu Ostrava, sp. zn. 27 C 244/96, již měl

jiné obchodní jméno, ale při zachování stejné právní formy,

stejného sídla i IČO. Nejedná se tedy dle stěžovatele o vznik nové

organizace, jak ostatně vyplývá i z výpisu z obchodního rejstříku,

v němž se za den zápisu, s nímž je dle § 19 OZ spojen vznik nové

právnické osoby, uvádí 11. 4. 1991. Navíc stěžovatel uvedl, že

v době vydání rozsudku Okresního soudu v Ostravě, sp. zn. 27

C 244/96, neměl ještě k dispozici usnesení rejstříkového soudu

o změně obchodního jména a nemohl proto tuto skutečnost ani soudu

sdělit.

Předseda senátu Krajského soudu v Ostravě ve vyjádření

k ústavní stížnosti ze dne 20. 5.1998 uvedl, že stanovisko, které

soud zaujal v napadeném usnesení, je v souladu s názorem

zastávaným v právní teorii (viz Komentář k o. s. ř., 2. vydání,

r. 1996, str. 794), jakož i běžnou judikaturou tamního odvolacího

soudu.

R. P. se svého práva být vedlejším účastníkem řízení dle

§ 28 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, vzdal.

Vzhledem ke stěžovatelkou tvrzenému porušení základních práv

a svobod, jak předpokládá § 72 odst. 1 písm. a)

zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve spojení s čl. 87 odst.

1 písm. d) Ústavy ČR, si Ústavní soud jakožto soudní orgán ochrany

ústavnosti ve smyslu čl. 83 Ústavy ČR vyžádal spis Okresního soudu

v Ostravě, sp. zn. 27 C 244/96, spolu se spisem téhož soudu, sp.

zn. 49 E 707/97, z něhož zjistil, že rozsudkem ze dne 20. 11.

1996, čj. 27 C 244/96-37, opatřeným doložkou právní moci s datem

8. 2. 1997, byl R. P. zavázán k povinnosti zaplatit navrhovateli

B. H., a.s., částku 22.000,- Kč s příslušenstvím. Návrh na

nařízení výkonu rozhodnutí stěžovatele Č. g. S., a.s., byl

usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 2. 7. 1997, čj. 49

E 707/97-6, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě ze

dne 12. 9. 1997, čj. 8 Co 1229/97-11, zamítnut s odůvodněním, že

výmazem, resp. zápisem nynějšího oprávněného Č. g. S., a.s., dne

22. 10. 1996 došlo dle § 19 OZ ke vzniku nové právnické osoby,

a to přede dnem vyhlášení vykonávaného rozsudku (20. 11. 1996),

tedy před vznikem exekučního titulu. Protože k přechodu práv

a povinností dle § 256 o.s.ř. lze v exekučním řízení přihlédnout,

jen nastal-li až po vydání exekučního titulu, bylo zamítavé

prvostupňové rozhodnutí potvrzeno. Ústavní soud dále z obsahu

připojených spisů, zejména z výpisů z obchodního rejstříku

a usnesení Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 22. 10.

1996, čj. FIRM 47084/96, Rg. B. 3614, včetně příloh předložených

stěžovatelem k ústavní stížnosti, zjistil, že před vydáním

vykonávaného rozsudku ze dne 20. 11. 1996, čj. 27 C 244/96-37,

došlo na straně oprávněného usnesením Krajského obchodního soudu

v Praze ze dne 22. 10. 1996, čj. FIRM 47084/96, Rg. B. 3614, pouze

ke změně obchodního jména a nikoliv k zániku původní a vzniku nové

společnosti. O této skutečnosti svědčí nezměněné datum založení

společnosti 11. 4.1991, totéž IČO a stejný předmět podnikání

(srov. obdobně rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne

23.10.1996, sp. zn. 9 Cmo 320/96). Jinými slovy, protože

z předložených dokladů jasně plyne, že usnesením Krajského

obchodního soudu v Praze ze dne 22.10.1996, čj. FIRM 47084/96,

Rg. B. 3614, nedošlo ke vzniku nové právnické osoby, je

argumentace soudu, založená na nemožnosti přihlížet k přechodu

práv a povinností z jedné právnické osoby na druhou před vydáním

vykonávaného rozhodnutí, zjevně lichá. Jestliže obecné soudy tímto

svým postupem zcela přehlédly, že úprava, obsažená jak v obchodním

zákoníku, tak občanském zákoníku, se změnou obchodního jména

nespojuje vznik nebo zánik právnické osoby, nelze než uzavřít, že

napadeným rozhodnutím došlo k porušení čl. 90 a čl. 95 odst. 1

Ústavy, resp. zásady iura novit curia, a současně tak nepřímo

zasáhly do ústavně zaručeného práva na svobodu podnikání dle

čl. 26 Listiny, které mimo jiné spočívá v právu podnikatele na

změnu obchodního jména, z uvedených důvodů Ústavnímu soudu nezbylo

než dle § 82 odst. 1, 3 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním

soudu, zrušit ústavní stížností napadené rozhodnutí.

Poučení: Proti nálezu Ústavního soudu se nelze odvolat.

V Brně dne 26. 8.1998

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru