Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

II. ÚS 435/07Usnesení ÚS ze dne 05.03.2007

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajWagnerová Eliška
Typ výrokuodmítnuto pro nepřípustnost
Předmět řízení
procesní otázky řízení před Ústavním soudem/přípustnost v řízení o ústavních stížnostech
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:2007:2.US.435.07
Datum podání14.02.2007
Napadený akt

jiný zásah orgánu veřejné moci

Ostatní dotčené předpisy

141/1961 Sb., § 322, § 141


přidejte vlastní popisek

II.ÚS 435/07 ze dne 5. 3. 2007

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud České republiky rozhodl dne 5. března 2007 soudcem zpravodajem Eliškou Wagnerovou ve věci ústavní stížnosti stěžovatele V. L., zastoupeného JUDr. Zdeňkem Ruskem, advokátem se sídlem Praha 4 - Nusle, Družstevní 8/1395, směřující proti postupu Obvodního soudu pro Prahu 10 ve věci vedené pod sp. zn. 4 T 106/2002, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 14. 2. 2007, se stěžovatel domáhá, aby Ústavní soud zakázal Obvodnímu soudu pro Prahu 10 pokračovat v porušování jeho práv, a přikázal mu, aby rozhodl o jeho žádosti o odklad výkonu trestu odnětí svobody ve věci vedené pod sp. zn. 4 T 106/2002. Domáhá se ochrany před zásahem do svých ústavně zaručených základních práv a svobod podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").

Z obsahu ústavní stížnosti vyplývá, že stěžovatel byl rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 25. 11. 2002, sp. zn. 4 T 106/2002, uznán vinným ze spáchání trestného činu pohlavního zneužívání podle § 242 odst. 1 tr. zákona, trestného činu podávání alkoholických nápojů mládeži podle § 218 tr. zákona a trestného činu ohrožování mravní výchovy mládeže podle § 217 odst. 1 písm. b) tr. zákona a za to odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou a půl roku, jehož výkon soud podle § 60a odst. 1, 2 tr. zákona podmínečně odložil na zkušební dobu v trvání pěti roků, a současně nad stěžovatelem vyslovil dohled. Jelikož byl stěžovatel v této zkušební době odsouzen pro další trestné činy, rozhodl obvodní soud usnesením ze dne 17.6.2004, sp. zn. 4 T 106/2002, o výkonu trestu odnětí svobody podle § 60a odst. 4 tr. zákona.

Dne 21.9.2006 podal stěžovatel prostřednictvím svého obhájce žádost o odklad výkonu trestu odnětí svobody, doplněnou podáními ze dne 9.10.2006, resp. ze dne 22.11.2006.

Obvodní soud na tuto žádost reagoval přípisy dne 7.11.2006, resp. dne 11.12.2006, v nichž jednak odvolal dřívější příkaz k dodání do výkonu trestu na stěžovatele, neboť usnesení o přeměně podmíněného trestu na nepodmíněný nabylo právní moci až dne 11.10.2006, a jednak dle ust. § 322 odst. 2 tr. řádu vyzval stěžovatele, aby nejpozději při nástupu do výkonu trestu odnětí svobody předložil lékařskou zprávu příslušné věznici.

Stěžovatel v postupu obvodního soudu při projednávání jeho žádosti o odklad výkonu trestu odnětí svobody shledává zásah do jeho práva na soudní ochranu, garantovaného čl. 36 odst. 1 Listiny, neboť se domnívá, že předpoklady hypotézy postupu obecného soudu podle ust. § 322 odst. 2 tr. řádu nejsou naplněny. Rozhodnutí o výkonu trestu, jakož i opatření s tím související, jsou svěřena soudu, který je povinen o žádosti o odklad výkonu trestu odnětí svobody podle § 322 tr. řádu rozhodnout. Tím, že je odkazováno na možnost předložit lékařskou zprávu věznici, přenáší soud rozhodnutí o žádosti na orgán povinný k vlastnímu výkonu rozhodnutí a předpokládá pak jen aprobaci názoru věznice svým rozhodnutím. Pro takový postup obecného soudu, který se vyhýbá rozhodnutí o žádosti o odklad výkonu trestu, není dle stěžovatele právní ani jiný racionální důvod a je mu tak znemožňováno domáhat se svého práva u nezávislého a nestranného soudu.

Ústavní soud před tím, než přistoupí k meritornímu posouzení ústavní stížnosti, zkoumá, zda ústavní stížnost splňuje zákonem požadované náležitosti a zda jsou dány podmínky jejího projednání stanovené zákonem o Ústavním soudu.

Jedním ze základních pojmových znaků ústavní stížnosti, jakožto ochrany ústavně zaručených základních práv a svobod, je její subsidiarita. To znamená, že ústavní stížnost lze podat zpravidla pouze tehdy, vyčerpal-li stěžovatel ještě před jejím podáním všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Ústavní soud ve své dosavadní judikatuře vychází z názoru, že ústavní soudnictví je založeno především na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených, v nichž nelze protiústavnost napravit jiným způsobem, tedy především procesními prostředky, které jednotlivci zákon poskytuje.

Ústavní soud konstatuje, že výtka stěžovatele, že obvodní soud měl o jeho žádosti o odklad výkonu trestu rozhodnout, není relevantní, neboť podle ustanovení § 322 odst. 2 tr. řádu soud negativní rozhodnutí o žádosti o odklad výkonu trestu odnětí svobody nevydává. Platí totiž, že pokud soud neshledá důvody pro odklad výkonu trestu odnětí svobody podle § 322 odst. 1 tr. řádu, nezamítá návrh odsouzeného na odklad výkonu trestu, ale podle § 322 odst. 2 tr. řádu vyzve odsouzeného k předložení lékařských zpráv nejpozději při nástupu výkonu trestu příslušné věznici, nikoli soudu. Na základě návrhu věznice ve smyslu § 322 odst. 2 tr. řádu soud rozhoduje podle § 322 odst. 1 tr. řádu usnesením, a to jak v případě povolení odkladu, tak i v případě zamítnutí návrhu věznice. Proti tomuto usnesení je podle § 322 odst. 4 tr. řádu přípustná stížnost, kterou může mimo státního zástupce a ředitele věznice podat i odsouzený a která je jedním z řádných opravných prostředků proti nepravomocnému rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení (§ 140 tr. řádu).

Vzhledem k tomu, že stěžovatel navíc v daném případě odmítá předložit lékařskou zprávu o svém zdravotním stavu příslušné věznici, k čemuž byl v souladu s ust. § 322 odst. 2 tr. řádu vyzýván obvodním soudem, znemožňuje tak svým procesním postupem samotné posouzení a případné rozhodnutí o jeho žádosti o odklad výkonu trestu.

S ohledem na výše uvedené soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost dle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako nepřípustnou odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 5. března 2007

Eliška Wagnerová

soudce zpravodaj

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru