Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

II. ÚS 4266/12 #1Usnesení ÚS ze dne 13.12.2012

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSTÁTNÍ ZASTUPITELSTVÍ - NSZ
Soudce zpravodajLastovecká Dagmar
Typ výrokuodmítnuto pro nepříslušnost
Předmět řízení
Věcný rejstříkstátní zastupitelství
otcovství/popření
PoznámkaRozsudkem ESLP ze dne 7.6.2018 bylo stížnosti č. 16314/13 vyhověno a konstatováno porušení práva na respektování soukromého života dle čl. 8 Úmluvy.
EcliECLI:CZ:US:2012:2.US.4266.12.1
Datum podání07.11.2012
Napadený akt

ostatní (nezařaditelné)

zákon; 94/1963 Sb.; o rodině; §61/1, § 62/1

Ostatní dotčené předpisy

94/1963 Sb., § 62 odst.1, § 62a, § 61 odst.1


přidejte vlastní popisek

II.ÚS 4266/12 ze dne 13. 12. 2012

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Stanislava Balíka a soudců Dagmar Lastovecké a Jiřího Nykodýma o ústavní stížnosti F. N., zastoupeného Mgr. Alešem Čápem, advokátem advokátní kanceláře Jihlava, Divadelní 1604/8, proti vyrozumění Nejvyššího státního zastupitelství, odboru veřejné žaloby v netrestních věcech, vedeném pod sp. zn. 1 NZC 180/2011 o odložení podnětu k podání žaloby a návrhu na zrušení ust. § 61 odst. 1 a § 62 odst. 1 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, takto:

Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel se, s odvoláním na porušení čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod domáhá přezkoumání a zrušení rozhodnutí (závěru) Nejvyššího státního zastupitelství v řízení vedeném pod sp. zn. 1 NZC 180/2011. Stěžovatel navrhuje, aby Ústavní soud uložil Nejvyššímu státnímu zastupitelství podat v jeho prospěch návrh na popření otcovství stěžovatele k Z. P., rozené L. a zrušil ust. § 61 odst. 1 a § 62 odst. 1 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, v platném znění.

Stěžovatel nesouhlasí s postupem státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství, která rozhodla k podnětu stěžovatele na podání návrhu na popření otcovství stěžovatele, že nebudou prováděna žádná další opatření a návrh na popření otcovství podán nebude, neboť ust. § 62 a § 62a zákona o rodině tento postup neumožňuje. Stěžovatel zdůrazňuje, že znaleckým posudkem doložil, že otcem Z. P. není.

Stěžovatel se domnívá, že obsah ust. § 61 odst. 1 a § 62 odst. 1 zákona o rodině, v platném znění, je v rozporu s Ústavou a navrhuje, aby tato část zákona byla ústavním soudem zrušena, s tím, že v rámci nové právní úpravy nebude v textu zákona uvedena lhůta pro popření otcovství za situace, kdy je jednoznačně důkazně prokázáno, že dotyčný muž není otcem dítěte, tedy znaleckým posudkem.

Ústavní soud se nejprve zaměřil na zjištění, zda ústavní stížnost splňuje všechny náležitosti a formální podmínky pro její meritorní projednání stanovené zákonem o Ústavním soudu a zda je v předmětné věci Ústavní soud příslušný k jejímu projednání.

Z obsahu napadeného "rozhodnutí" Nejvyššího státního zastupitelství vyplývá, že jím byl odložen podnět stěžovatele k popření otcovství, neboť uplatnění popěrného oprávnění nejvyššího státního zástupce dle ust. § 61 odst. 1 a § 62 odst. 1 zákona o rodině je možné jen v případě první a druhé zákonné domněnky otcovství, tj. kdy domněnka svědčí manželu matky, nebo otcovství bylo určeno souhlasným prohlášením rodičů. Otcovství stěžovatele však bylo podle ust. § 54 zákona o rodině určeno rozsudkem Okresního soudu v Jihlavě č. j. 4 C 250/66-102 ze dne 23. 4. 1970, jenž nabyl právní moci dne 10. 6.1 970.

Ústavní soud považuje za nutné zdůraznit, že může rozhodovat o ústavní stížnosti jen v mezích ustanovení § 72 zákona o Ústavním soudu. Podmínky uvedeného ustanovení však v projednávané věci nejsou naplněny, neboť odložení podnětu na popření otcovství Nejvyšším státním zastupitelstvím je jen vyrozuměním o tom, jak bylo po provedeném šetření naloženo s podnětem. Tuto okolnost, bránící meritornímu projednání, Ústavní soud již vysvětlil v celé řadě svých rozhodnutí (např. sp. zn. III. ÚS 1506/07, sp. zn. II. ÚS 1944/07, sp. zn. IV. ÚS 339/05, sp. zn. IV. ÚS 2058/07, sp. zn. III. ÚS 1163/09, sp. zn. I. ÚS 992/10, všechny dostupné na http://nalus.usoud.cz), ve kterých uvedl, že odložení podnětu na popření otcovství Nejvyšším státním zastupitelstvím nelze považovat za rozhodnutí či opatření ve smyslu § 72 zákona o Ústavním soudu, neboť Nejvyšší státní zastupitelství tímto sdělením (vyrozuměním) autoritativně a pravomocně nezasáhlo do právní sféry stěžovatele. Sdělením tedy nedošlo ke vzniku, změně nebo zániku oprávnění a povinnosti fyzické nebo právnické osoby. Nejvyšší státní zastupitelství totiž při aplikaci ustanovení § 62 zákona č. 94/1963 Sb. nerozhoduje autoritativně o právech a povinnostech konkrétního subjektu, ale pouze o tom, zda zrealizuje své oprávnění obsažené ve výše citovaném ustanovení zákona o rodině.

Obiter dictum Ústavní soud uvádí, že i kdyby bylo teoreticky možné odložení podnětu za rozhodnutí označit, ani tehdy by nebylo možné ústavní stížnosti vyhovět. Oprávnění nejvyššího státního zástupce podat návrh na popření otcovství je výjimečným právním institutem, který lze aplikovat pouze za předpokladu splnění zákonem stanovených podmínek, které však v daném případě naplněny nebyly.

Řízení o návrhu na zrušení právního předpisu ve smyslu § 74 zákona o Ústavním soudu je řízením akcesorickým, jestliže tedy samotná ústavní stížnost není způsobilá věcného projednání, odpadá tím současně i základní podmínka pro projednání návrhu na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu, případně jejich jednotlivých ustanovení (návrh na zrušení právního předpisu sdílí osud ústavní stížnosti).

Za těchto okolností Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost a s ní spojený návrh na zrušení ustanovení § 61 odst. 1 a § 62 odst. 1 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, odmítnout podle § 43 odst. 1 písm. d) a § 43 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. prosince 2012

Stanislav Balík

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru