Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

II. ÚS 416/97Usnesení ÚS ze dne 10.02.1998Nedostatek legitimace na straně orgánu veřejné moci k podání ústavní stížnosti. § 23 zákona o Ústavním soudu (č.182/1993)

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam3
NavrhovatelSTÁTNÍ ORGÁN JINÝ - Policie České republiky, Správa Jihomoravského kraje, dopravní inspektorát
Soudce zpravodajCepl Vojtěch
Typ výrokuodmítnuto pro neoprávněnost navrhovatele - § 43/1/c)
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu
Věcný rejstřík
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)U 10/10 SbNU 369
EcliECLI:CZ:US:1998:2.US.416.97
Datum podání05.11.1997
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

1/1993 Sb., čl. 90, čl. 95 odst.1, čl. 87 odst.1 písm.k

Ostatní dotčené předpisy

182/1993 Sb., § 23, § 72 odst.1 písm.a


přidejte vlastní popisek

II.ÚS 416/97 ze dne 10. 2. 1998

U 10/10 SbNU 369

Nedostatek legitimace na straně orgánu veřejné moci k podání ústavní stížnosti. § 23 zákona o Ústavním soudu (č.182/1993)

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci ústavní stížnosti Policie ČR - Správa Jihomoravského kraje- dopravní inspektorát, proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 28. 8. 1997, č. j. 50 C 210/95-16, mimo ústní jednání, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Dne 5. 11. 1997 se na Ústavní soud obrátila včas podanou ústavní stížností Policie ČR - Správa Jihomoravského kraje - dopravní inspektorát, proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 28. 8. 1997, č. j. 50 C 210/9516.

Svou ústavní stížností se navrhovatelka domáhala zrušení výše uvedeného pravomocného rozsudku, neboť jej považovala za zásah do svých základních práv a svobod ústavně zaručených ustanoveními čl. 90 a čl. 95 odst. 1 Ústavy ČR.

Návrh byl podán zjevně někým, kdo není k podání ústavní stížnosti aktivně legitimován. Protože však podání nesplňovalo další náležitosti, které musí splnit osoba, která podává ústavní stížnost, Ústavní soud si vyžádal od Městského soudu v Brně spis, sp. zn. 50 C 210/97. Z něj zjistil, že ve výroku stížností napadeného rozsudku Městský soud v Brně rozhodl tak, že se zrušuje rozhodnutí stěžovatele o přestupku a že se mu věc vrací k dalšímu řízení. Stěžovatel tak v předchozím řízení vystupoval jako orgán veřejné moci. Jako takový může být účastníkem nebo vedlejším účastníkem v řízení o ústavní stížnosti, nikoli však jako navrhovatel, nýbrž ve smyslu ustanovení § 76 odst. 1 a 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, jako ten, proti jeho zásahu do základních práv a svobod stížnost směřuje. Ve smyslu ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, na které se navrhovatelé rovněž odvolávají, může ústavní stížnost podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy ČR. Vyplývá to z funkce ústavní stížnosti, kterou je mimo jiné ochrana základních práv osob soukromého práva před zásahy orgánů veřejné moci, nikoli však řešení sporů mezi orgány veřejné moci (k tomu slouží čl. 87 odst. 1 písm. k/ Ústavy ČR).

Z tohoto důvodu nelze ústavní stížnost projednat, neboť byla podána někým, kdo je zjevně neoprávněným takový návrh v dané věci učinit. V zájmu úplnosti se připomíná, že ustanovení § 23 zákona o Ústavním soudu se na postup soudce zpravodaje nevztahuje.

Podle § 43 odst. 1 písm. d) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavnímsoudu, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, jeli návrh podaný někým zjevně neoprávněným. Podmínky tohoto ustanovení byly naplněny, a proto bylo rozhodnuto, jak je ve výroku rozhodnutí uvedeno.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. února 1998

Vojtěch Ceplsoudce Ústavního soudu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru