Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

II. ÚS 409/10 #1Usnesení ÚS ze dne 07.10.2010

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - OS Praha 5
SOUD - MS Praha
Soudce zpravodajLastovecká Dagmar
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
odmítnuto pro nedodržení lhůty
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
Věcný rejstříkopatření/pořádkové
rozhodnutí procesní/opravné, doplňující
EcliECLI:CZ:US:2010:2.US.409.10.1
Datum podání11.02.2010
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb., čl. 36 odst.1

Ostatní dotčené předpisy

99/1963 Sb., § 164, § 202 odst.1 písm.k, § 53


přidejte vlastní popisek

II.ÚS 409/10 ze dne 7. 10. 2010

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Dagmar Lastovecké a soudců Stanislava Balíka a Jiřího Nykodýma ve věci ústavní stížnosti JUDr. L. K. a JUDr. J. K., právně zastoupených JUDr. Vladimírem Šmeralem, advokátem se sídlem V tůních 11, Praha 2, proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 30. 10. 2008 sp. zn. 25 C 199/2008, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 9. 2009 sp. zn. 11 Co 111/2009 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 15. 12. 2009 č. j. 25 C 199/2008-95, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

V ústavní stížnosti stěžovatelé brojí proti shora uvedeným rozhodnutím obecných soudů a tvrdí, že jimi byla porušena jejich ústavně zaručená práva zakotvená v čl. 36 odst. 1, čl. 38 odst. 2 a čl. 17 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 byla oběma stěžovatelům uložena pořádková pokuta ve výši 10 000 Kč za jednání, kterým "osočili soud ze spáchání trestného činu vydírání, podvodu a manipulace s cílem získat nemravné milionové odškodnění a v konečném důsledku i z účasti na zločinném spolčení." Uvedeného jednání se dopustili písemnou formou, a to v návrhu na vyloučení příslušného soudce z projednávání věci. Soud I. stupně dospěl k závěru, že takový hrubý a ničím nepodložený útok přesahuje tolerovatelné meze pro obsah podání určeného soudu, čímž je znevažován celý soudní systém. O odvolání obou stěžovatelů rozhodl odvolací soud tak, že usnesení soudu I. stupně potvrdil. Opravným usnesením ze dne 15. 12. 2009 opravil obvodní soud původní usnesení tak, že datum jeho vydání je 30. října 2008 (původně nesprávně uvedeno 30. října 1998).

Stěžovatelé v ústavní stížnosti uvedli, že vadné datum bylo opraveno až dne 30. října 2008 usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5. Toto opravné usnesení jim bylo doručeno dne 23. 12. 2009, což je poslední procesní úkon, který byl ze strany účastníků řízení proveden. Toto usnesení v poučení je vadné- datum a výrok úzce souvisí, proto byl porušen § 164 o.s.ř. a nelze použít § 202 odst. 1 písm. k) o.s.ř.

Dne 12. 11. 2009 podali navrhovatelé u Obvodního soudu pro Prahu 5 návrh na odklad vykonatelnosti rozhodnutí a dne 16. 11. 2009 žádost o prominutí pořádkové pokuty. Ani jeden z těchto úkonů nebyl akceptován. Dochází tak ke značným průtahům, z nichž navrhovatelům může vzniknout vážná a neodvratitelná újma. Proto navrhovatelé v této soudní věci uplatňují ústavní stížnost, jako jedinou a poslední možnost k ochraně ústavně zaručených základních práv osob.

Ústavní stížnost je zčásti zjevně neopodstatněná a zčásti opožděná.

Ústavní soud je podle čl. 83 Ústavy soudním orgánem ochrany ústavnosti, není tedy součástí soustavy obecných soudů a není ani povolán k instančnímu přezkumu jejich rozhodnutí. Do rozhodovací činnosti obecných soudů je oprávněn zasáhnout pouze tehdy, došlo-li jejich pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla stěžovatelka účastníkem, k porušení jejích základních práv nebo svobod chráněných ústavním pořádkem.

Pokud stěžovatelé namítají, že opravné usnesení soudu I. stupně obsahovalo vadné poučení, nelze než odkázat na ustanovení § 164 o. s. ř. V daném případě nebyl opravován výrok rozhodnutí, nýbrž datum jeho vydání a poučení tedy správně vycházelo z ust. § 202 odst. 1 písm. k) o. s. ř. Kromě toho lhůta k podání odvolání proti opravenému výroku rozhodnutí a proti výrokům na něm závislým se účastníku řízení nově otevírá jen tehdy, je-li důsledkem takové (byť i nevýznamné) opravy obsahová změna výroku z hlediska práv a povinností, jež po opravě vymezuje. Uvedené platí i tehdy, bylo-li původní rozhodnutí již přezkoumáno v odvolacím řízení na základě dříve podaného odvolání a odvolací soud je jako věcně správné potvrdil (viz R 46/2005). Vzhledem k tomu, že napadené usnesení obvodního soudu, kterým bylo opraveno jeho usnesení ze dne 30. 10. 2008 sp. zn. 25 C 199/2008 bylo vydáno zcela v souladu se shora cit. ust. § 164 o. s. ř. ve spojení s ust. § 202 odst. 1 písm. k) o. s. ř., Ústavní soud ústavní stížnost v této části odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Ve vztahu k usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 9. 2009 sp. zn. 11 Co 111/2009 a jemu předcházejícímu usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 30. 10. 2008 sp. zn. 25 C 1999/2008 musí Ústavní soud konstatovat, že ústavní stížnost byla podána opožděně. Vzhledem k tomu, že usnesením, jímž se opravuje nikoli výrok rozhodnutí, není dotčena právní moc ani vykonatelnost opravovaného rozhodnutí a s ohledem na to, že proti němu není ani přípustný opravný prostředek, má Ústavní soud za to, že je třeba lhůtu k podání ústavní stížnosti v daném případě odvíjet již od doručení usnesení Městského soudu v Praze (10. 11. 2009).

Protože však byla ústavní stížnost podána k poštovní přepravě až dne 10. 2. 2010, tedy po více než 60ti dnech od jeho doručení, Ústavní soud ústavní stížnost v této části odmítl jako návrh podaný po lhůtě stanovené zákonem dle § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. října 2010

Dagmar Lastovecká

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru