II.ÚS 384/02 ze dne 21. 8. 2002
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatele P. P., o ústavní stížnosti proti rozsudkům Obvodního soudu pro Prahu 5, ze dne 18. 11. 1999, čj. 10 C 202/98-96, a ze dne 10. 9. 2001, čj. 10 C 202/98-546, a proti rozsudkům Městského soudu v Praze ze dne 24. 5. 2000, čj. 12 Co 77/2000-130, a ze dne 17. 4. 2002, čj. 12 Co 17/2002-596, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Návrhem ze dne 11. 6. 2002, doručeným Ústavnímu soudu dne 12. 6. 2002, se navrhovatel domáhá zrušení shora uvedených rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 5 a Městského soudu v Praze. Dovolává se přitom svých práv, zaručených čl. 3 odst. 3, čl. 6 odst. 1, čl. 13 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod, čl. 1, čl. 9 odst. 3, čl. 10 a čl. 96 Ústavy a čl. 6 odst. 1, čl. 14 a čl. 17 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
Vzhledem k tomu, že podání nesplňovalo náležitosti zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (navrhovatel především nebyl zastoupen advokátem ve smyslu ustanovení § 30 cit. zák.), vyzval Ústavní soud navrhovatele přípisem, doručeným mu oproti podpisu dne 26. 6. 2002, k odstranění vad podání ve lhůtě 20 dnů. Výzva navrhovateli mimo jiné obsahovala informaci, že v řízení před Ústavním soudem musí být zastoupen advokátem, včetně vlastního sepsání návrhu, a upozornění, že pokud vady nebudou ve stanovené lhůtě odstraněny, bude jeho návrh odmítnut.
Nicméně, navrhovatel vady návrhu ve lhůtě k tomu určené neodstranil, přestože byl upozorněn na případné následky.
Za této situace nezbylo Ústavnímusoudu, než návrh, dle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, odmítnout, neboť navrhovatel neodstranil vady svého návrhu ve lhůtě k tomu určené.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není přípustné odvolání.
V Brně dne 21. srpna 2002JUDr. Jiří Malenovský
soudce zpravodaj