Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

II. ÚS 377/2000Nález ÚS ze dne 10.01.2001Placení soudního poplatku ve správním soudnictví, povinnost soudu doručit výzvu k zaplacení soudního poplatku právnímu zástupci

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - PO
Soudce zpravodajCepl Vojtěch
Typ výrokuvyhověno
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu
Věcný rejstříkpoplatek/soudní
Doručování
PoznámkaPřekonáno novou právní úpravou ve smyslu nálezu Pl. ÚS 2/07.
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)N 6/21 SbNU 45
EcliECLI:CZ:US:2001:2.US.377.2000
Datum vyhlášení23.01.2001
Datum podání23.06.2000
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb., čl. 36 odst.1, čl. 36 odst.2

Ostatní dotčené předpisy

549/1991 Sb., § 2 odst.5, § 7 odst.1, § 4, § 11

99/1963 Sb., § 49 odst.1


přidejte vlastní popisek

II.ÚS 377/2000 ze dne 10. 1. 2001

N 6/21 SbNU 45

Placení soudního poplatku ve správním soudnictví, povinnost soudu doručit výzvu k zaplacení soudního poplatku právnímu zástupci

ČESKÁ REPUBLIKA

NÁLEZ

Ústavního soudu

Jménem republiky

Ústavní soud

rozhodl v senátu, ve věci ústavní stížnosti A.

s.r.o., , proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne

19. 5. 2000, č.j. 30 Ca 94/2000-24, za účasti účastníka řízení,

Krajského soudu v Hradci Králové, a vedlejšího účastníka,

Finančního ředitelství v Hradci Králové, takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 5.

2000, č. j. 30 Ca 94/2000-24, se zrušuje.

Odůvodnění:

Včas podanou ústavní stížností, která došla Ústavnímu soudu

dne 23. 6. 2000, se stěžovatelka domáhala zrušení usnesení

Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 5. 2000, č. j. 30 Ca

94/2000-24.

Z vyžádaného spisového materiálu Ústavní soud zjistil

následující skutkové a právní okolnosti případu. Stěžovatelka se

žalobou u soudu domáhala přezkoumání rozhodnutí Finančního

ředitelství v Hradci Králové ze dne 1. 3. 2000, č. j.

5064/120/99-Ro. Tato žaloba podléhá soudnímu poplatku 1 000 Kč

(položka 17 sazebníku soudních poplatků, který tvoří přílohu zák.

č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, ve znění pozdějších

předpisů), který byl splatný spolu s podáním žaloby. Protože

stěžovatelka poplatek nezaplatila, krajský soud ji k tomu

prostřednictvím jejího právního zástupce vyzval a stanovil lhůtu

k zaplacení 8 dnů. Zároveň ji poučil, že pokud výzvě nevyhoví,

bude řízení zastaveno. Právnímu zástupci stěžovatelky byla výzva

doručena dne 10. 5. 2000. Ve stanovené lhůtě stěžovatelka výzvě

nevyhověla a do vydání rozhodnutí o zastavení řízení poplatek

nezaplatila. Krajský soud proto řízení zastavil s odkazem na § 9

odst. 1 a 2 zák. č. 549/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Současně rozhodl, že stěžovatelka nemá nárok na náhradu nákladů

řízení.

Protože proti výše uvedenému rozhodnutí krajského soudu není

opravný prostředek přípustný, podala stěžovatelka stížnost

k Ústavnímu soudu.

Ve své ústavní stížnosti stěžovatelka uvádí, že výzva

k zaplacení soudního poplatku byla doručena jejímu právnímu

zástupci dne 10. 5. 2000. Stěžovatelce nebyla výzva k zaplacení

soudního poplatku krajským soudem zaslána. Právní zástupce

stěžovatelky přesto zaslal výzvu se soudním poplatkem dne 18. 5.

2000 soudu, který ji obdržel dne 19. 5. 2000.

Stěžovatelka namítá, že krajský soud porušil její ústavně

zaručené základní právo domáhat se stanoveným postupem svého práva

u nezávislého a nestranného soudu podle čl. 36 odst. 1 Listiny

tím, že výzva k zaplacení soudního poplatku byla zaslána pouze

jejímu právnímu zástupci a nikoli i samotné stěžovatelce.

Stěžovatelka ve své stížnosti odkazuje na § 49 odst. 1 o. s. ř.,

podle kterého, má-li účastník zástupce s plnou mocí po celé

řízení, doručuje se písemnost pouze tomuto zástupci. Má-li však

účastník osobně v řízení něco vykonat, doručuje se písemnost nejen

zástupci, ale i účastníku samotnému. Stěžovatelka se domnívá, že

postupem krajského soudu došlo k porušení § 49 odst. 1 o. s. ř.

Krajský soud v Hradci Králové tak pochybil, když výzvu

k zaplacení soudního poplatku nedoručil přímo i stěžovatelce.

Stěžovatelka současně odkázala na rozhodnutí Ústavního soudu, sp.

zn. IV. ÚS 238/99, a namítla porušení čl. 90 Ústavy ČR, čl. 36

odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"),

jakož i čl. 14 Mezinárodního paktu o občanských a politických

právech a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv

a základních svobod.

Ústavní soud si dále vyžádal vyjádření účastníka a vedlejšího

účastníka k projednávané věci. Ve svém vyjádření předseda senátu

Krajského soudu v Hradci Králové JUDr. K. K. uvedl, že je

přesvědčen, že v dané věci postupoval v souladu s platnými

právními předpisy a neporušil stěžovatelkou citovaná práva

zaručená Ústavou a Listinou, a odkázal na odlišná rozhodnutí

Ústavního soudu, která jsou podle jeho názoru obsažena

v usneseních, sp. zn. III. ÚS 190/99, III. ÚS 446/99 a I. ÚS

538/99. Současně vyslovil souhlas s upuštěním od soudního jednání.

Finanční ředitelství v Hradci Králové se jako vedlejší účastník

řízení svého postavení vzdalo.

V projednávané věci byla poplatníkem soudního poplatku ze

žaloby proti rozhodnutí orgánu veřejné správy stěžovatelka (§ 2

odst. 5 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění

pozdějších předpisů). Věc sama, ani stěžovatelka, nejsou od

poplatku osvobozeny (§ 11 cit. zák.). Poplatková povinnost vzniká

podáním žaloby (§ 4 cit. zák.) a poplatek je splatný vznikem

poplatkové povinnosti, tedy v tentýž okamžik (§ 7 odst. 1 cit.

zák.). Z uvedeného vyplývá, že zaplacení soudního poplatku je

úkon, který musí, resp. měla osobně vykonat sama stěžovatelka.

Na základě výše uvedených skutečností dospěl Ústavní soud

k závěru, že ústavní stížnost je opodstatněná. Vyšel přitom

z právního názoru, který byl Ústavním soudem vyložen v jeho

nálezech, sp. zn. IV. ÚS 238/99, sp. zn. II. ÚS 177/2000, sp. zn.

II. ÚS 217/2000, a neshledal důvod, proč by bylo nutno tento názor

měnit ve vztahu k usnesením, sp. zn. III. ÚS 199/99 a sp. zn. III.

ÚS 446/99, když ani nešlo o zcela identické případy. Věc, vedená

pod sp. zn. I. ÚS 538/99, dosud není ukončena. Ústavní soud se ve

výše uvedených rozhodnutích postavil na stanovisko, podle kterého

z § 49 odst. 1, věta druhá o. s. ř. plyne, že má-li účastník

osobně v řízení něco vykonat, doručuje se písemnost nejen jeho

zástupci, ale i jemu, což se vztahuje i na výzvu k zaplacení

soudního poplatku. Výzvu k zaplacení soudního poplatku je proto

třeba doručit nejen právnímu zástupci, ale i účastníkovi samému,

neboť jde o případ, kdy účastník sám má v řízení něco konat. Pokud

se tak nestalo a přesto došlo k zastavení řízení o správní žalobě

pro nezaplacení soudního poplatku, představuje takový postup zásah

do ústavně zaručeného základního práva domáhat se stanoveným

postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu,

zakotveného v čl. 36 odst. 1 čl. 36 odst. 2 Listiny, podle kterého

má každý právo na přezkum zákonnosti rozhodnutí orgánu veřejné

správy. Výklad § 49 odst. 1 o.s.ř., který použil obecný soud, měl

za následek odmítnutí spravedlnosti, a to zejména z toho důvodu,

že ve správním soudnictví z důvodu neexistence jakéhokoli

opravného prostředku, soud nemá možnost jakkoli zohlednit

dodatečné zaplacení soudního poplatku a v řízení pokračovat.

V projednávané věci proto došlo k porušení ustanovení § 49

odst. 1 o. s. ř., které v konečném důsledku vedlo k zastavení

řízení, což současně představuje zásah do ústavně zaručeného

základního práva stěžovatelky, domáhat se stanoveným postupem

svého práva u nezávislého a nestranného soudu, zakotveného v čl.

36 odst. 1 Listiny, a dále práva na přezkum zákonnosti rozhodnutí

orgánu veřejné správy podle čl. 36 odst. 2 Listiny, když

stěžovatelka tvrdí, že byla tímto rozhodnutím Finančního

ředitelství v Hradci Králové zkrácena na svých právech.

Na základě výše uvedených skutečností Ústavní soud v souladu

s ustanovením § 82 odst. 3 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.,

o Ústavním soudu, návrhu vyhověl a napadené usnesení Krajského

soudu v Hradci Králové ze dne 19. 5. 2000, č.j. 30 Ca 94/2000-24,

zrušil.

Poučení:

Proti rozhodnutí Ústavníhosoudu se nelze odvolat.

V Brně dne 10. ledna 2001

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru