Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

II. ÚS 368/03Usnesení ÚS ze dne 07.01.2004

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajLastovecká Dagmar
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost - § 43/2/a)
Předmět řízení
základní ústavní principy/demokratický právní stát/princip rovnosti
hospodářská, sociální a kulturní práva/právo na ochranu rodičovství, rodiny a dětí
Věcný rejstříkdítě
rodiče
EcliECLI:CZ:US:2004:2.US.368.03
Datum podání08.07.2003
Napadený akt

rozhodnutí soudu

rozhodnutí soudu

Ostatní dotčené předpisy

2/1993 Sb., čl. 32

94/1963 Sb., § 27


přidejte vlastní popisek

II.ÚS 368/03 ze dne 7. 1. 2004

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Malenovského a soudců JUDr. Dagmar Lastovecké a JUDr. Jiřího Nykodýma ve věci ústavní stížnosti Ing. P. H., zastoupeného JUDr. Z. K., advokátkou, proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 25. 3. 2003, č. j. 47 Co 494/2002-197 a proti rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 24. 5. 2002, č. j. P 277/98-172, za účasti Krajského soudu v Ústí nad Labem a Okresního soudu v Litoměřicích, jako účastníků řízení,

takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ve včas podané ústavní stížnosti proti shora citovaným rozsudkům obecných soudů stěžovatel tvrdí, že těmito rozhodnutími byla porušena jeho ústavně zaručená práva ve smyslu ustanovení čl. 32, čl. 3 a čl. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").

Z ústavní stížnosti vyplývá, že stěžovatel, kterému byl rozhodnutím soudu prvního stupně, následně potvrzeným soudem odvolacím, zakázán styk s nezletilým synem, nesouhlasí se závěry, k nimž tyto soudy dospěly. S poukazem na vypracovaný znalecký posudek uvádí, že nebylo namístě vyloučit jeho styk s dítětem. Zdůrazňuje skutečnost, že nenávist chlapcovy matky vede chlapce k tomu, že se s ním nechce stýkat. Negativní postoj opatrovníka, který zaujal ke kontaktu otce s dítětem, si stěžovatel vysvětluje zejména přátelským vztahem pracovnice odboru péče o děti k bývalé manželce. Obává se, že při úplném zákazu styku se otec a syn zcela odcizí a bude to mít nenapravitelné následky. Na základě těchto skutečností se proto domnívá, že obecné soudy porušily jeho práva zakotvená v čl. 32 Listiny, kdy péče a výchova o děti je právem rodiče, v čl. 3 Listiny, neboť základní práva a svobody mají být zaručeny všem, a to také bez rozdílu pohlaví, a dle jeho názoru lze uvažovat i o porušení čl. 1 Listiny, který stanoví, že lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné.

Ústavní soud si vyžádal spis vedený u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. P 277/98, z něhož zjistil, že ve věci bylo soudem prvého stupně provedeno podrobné a důkladné dokazování. Vydání ústavní stížností napadených rozhodnutí již předcházelo rozhodnutí tohoto soudu ze dne 23. 4. 1999, kterým byl upraven styk otce se synem. Vzhledem k výrazným změnám poměrů od vyhlášení rozsudku okresním soudem však byl tento rozsudek k odvolání matky zrušen usnesením odvolacího soudu ze dne 16. 2. 2000 a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Rozsudkem okresního soudu byl styk otce s nezletilým synem zakázán, přičemž v jeho odůvodnění soud konstatoval, že úprava styku s nezletilým dítětem bez vážných důsledků pro jeho psychiku není možná. Přestože otci nelze upřít snahu se s chlapcem stýkat, z několikaletého soudního sporu vyplývá, že se nevyvaroval neurotizujících prvků při styku s ním. Úprava styku na několik hodin na základě předběžného opatření se neosvědčila, neboť chlapec se s otcem zásadně stýkat nechce, a to ani krátkodobě. V daném případě soud jednoznačně upřednostnil zájem nezletilého před výkonem rodičovských práv ze strany otce.

Odvolací soud potvrdil rozsudek okresního soudu a doplnil řízení zprávou opatrovníka, který doporučil, aby nezletilý žil v klidném a bezkonfliktním prostředí, které je zaručeno u matky. V odůvodnění se krajský soud zcela ztotožnil se závěry soudu prvního stupně.

Okresní soud v Litoměřicích k žádosti o vyjádření k ústavní stížnosti sdělil, že vzhledem k tomu, že spis vedený u tohoto soudu byl zaslán Ústavnímu soudu, nemůže se k návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti vyjádřit.

Krajský soud v Ústí nad Labem shledal ustavní stížnost nedůvodnou a ve svém vyjádření zcela odkázal na skutkové a právní závěry uvedené v napadeném rozhodnutí.

Paní D. H., která je matkou nezletilého dítěte, se ke stížnosti ve stanovené lhůtě nevyjádřila.

Ústavní soud přezkoumal napadené rozhodnutí z hlediska tvrzeného porušení ústavně zaručených práv stěžovatelů a poté rozhodl, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Jak již Ústavní soud v minulosti mnohokrát uvedl, jeho základním úkolem podle čl. 83 Ústavy České republiky je ochrana ústavnosti. Ve své činnosti musí respektovat jeden z hlavních principů právního státu, dle něhož státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví (čl. 2 odst. 3 Listiny). Do rozhodovací činnosti obecných soudů je proto oprávněn zasáhnout pouze tehdy, byla-li jejich rozhodnutím porušena ústavně zaručená základní práva nebo svobody stěžovatele. Ústavní soud tedy není vrcholem soustavy obecných soudů (čl. 81, čl. 90 Ústavy České republiky). Proto mu zpravidla nepřísluší "přehodnocovat" hodnocení dokazování provedené obecnými soudy, pokud jím nejsou porušena ústavně zaručená základní práva nebo svobody stěžovatele.

Ústavní stížností se stěžovatel ve skutečnosti takového "přehodnocení" domáhá, neboť opakuje pouze argumenty, které uplatnil již v řízení před obecnými soudy, zejména pak při odvolání. Odvolací soud se jimi podrobně zabýval a svoje rozhodnutí i ve vztahu k nim náležitě odůvodnil. Okolnost, že se stěžovatel se závěry obecných soudů neztotožňuje, tak nemůže sama o sobě založit odůvodněnost ústavní stížnosti.

Ke stěžovatelem namítanému porušení článku 32 Listiny je nutno konstatovat, že v odst. 4 zakotvuje právo rodičů na péči a výchovu dětí, připouští ale rovněž možnost omezení těchto práv, avšak pouze rozhodnutím soudu na základě zákona. Rodičovská práva na výchovu dětí a kontakty s nimi nelze totiž chápat izolovaně od práv dětí a autoritativně si je vynucovat, aniž by byl respektován a upřednostněn především zájem dítěte (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 10. března 2003, sp. zn. IV. ÚS 559/02).

Obecné soudy v řízení, proti němuž stěžovatel nevznáší žádné námitky z hlediska čl. 36 Listiny, dospěly po provedení řádného dokazování k závěru, že okolnosti konkrétního případu vyžadují zásah do rodičovských práv, neboť je nezbytný v zájmu nezletilého dítěte. Soudy aplikovaly § 27 odst. 3 zák. č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, podle nějž, je-li to nutné v zájmu dítěte, soud styk dítěte s rodičem omezí nebo jej i zakáže. Obecným soudům, které se při rozhodování řídily právními předpisy, vycházejícími i z Úmluvy o právech dítěte, tedy nelze z ústavněprávního hlediska nic vytknout.

K námitce porušení rovnosti, resp. zákazu diskriminace, jak ji garantuje Listina v čl. 1 a čl. 3, Ústavní soud pro úplnost poznamenává, že tyto články mají charakter toliko základních obecných ustanovení, jak ostatně napovídá název hlavy první Listiny. Principy obsažené v těchto úvodních článcích se vztahují na všechna základní práva a svobody zahrnuté do Listiny a jsou východiskem při jejich výkladu. Proto je v daném případě nutno je vykládat v návaznosti na čl. 32 Listiny (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 28. listopadu 2001, sp.zn. I. ÚS 434/01).

Z důvodů uvedených shora tedy Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížností napadenými usneseními Krajského soudu v Ústí nad Labem a Okresního soudu v Litoměřicích nebyla porušena ústavně zaručená základní práva zakotvená v čl. 32, čl. 3 a čl. 1 Listiny, a ústavní stížnost odmítl podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není přípustné odvolání.

V Brně dne 7. ledna 2004

JUDr. Jiří Malenovský

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru