Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

II. ÚS 3659/11 #1Usnesení ÚS ze dne 07.02.2012

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - MS Praha
Soudce zpravodajNykodým Jiří
Typ výrokuodmítnuto pro nepřípustnost
odmítnuto pro nedodržení lhůty
Předmět řízení
Věcný rejstříkOdvolání
EcliECLI:CZ:US:2012:2.US.3659.11.1
Datum podání06.12.2011
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Ostatní dotčené předpisy

99/1963 Sb., § 201


přidejte vlastní popisek

II.ÚS 3659/11 ze dne 7. 2. 2012

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Nykodýmem o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. K. S., zastoupeného JUDr. Tomášem Máchou, advokátem, se sídlem Blanická 25, Praha 2 - Královské Vinohrady, směřující proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. dubna 2008, č. j. 36 Cm 251/2005-211, a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. května 2010, č. j. 36 Cm 251/2005-293, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Podáním ze dne 5. prosince 2011, předaným k poštovní přepravě téhož dne a doručeným Ústavnímu soudu dne 6. prosince 2011 stěžovatel (nezastoupen advokátem) brojil proti v záhlaví uvedenému rozsudku Městského soudu v Praze pro zmeškání, jímž byl stěžovatel uznán povinným zaplatit žalobci (JUDr. Tomáši Pelikánovi, správci konkursní podstaty úpadce Mototechna, s. p., v likvidaci) částku ve výši 10,000.000 Kč. K výzvě Ústavního soudu o odstranění vad stěžovatel nyní již zastoupen advokátem doplnil ústavní stížnost podáním ze dne 20. ledna 2012, které bylo doručeno Ústavnímu soudu dne 23. ledna 2012, a rozšířil petit ústavní stížnost o návrh na zrušení usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. května 2010, č. j. 36 Cm 251/2005-293. Tímto usnesením bylo odvolací řízení proti výše uvedenému rozsudku zastaveno z důvodu nezaplacení soudního poplatku.

2. Před tím, než přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je Ústavní soud povinen zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

3. Podle § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, musí být ústavní stížnost podána ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

4. Podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, nevyčerpal-li stěžovatel všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. To neplatí pouze pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení.

5. Ústavní stížnost směřuje proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. dubna 2008, č. j. 36 Cm 251/2005-211, a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. května 2010, č. j. 36 Cm 251/2005-293, jímž bylo řízení zastaveno. Stěžovatel tedy sice podal proti rozsudku Městského soudu v Praze odvolání ve snaze vyčerpat procesní prostředky k nápravě rozhodnutí, avšak o tomto odvolání nebylo vůbec věcně rozhodováno, neboť odvolací řízení bylo pro nezaplacení soudního poplatku zastaveno. Jestliže bylo odvolací řízení zastaveno, nepředstavuje podané odvolání efektivní prostředek nápravy a z tohoto pohledu je třeba posoudit ústavní stížnost jako nepřípustnou [§ 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu], neboť stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které zákon k ochraně práva poskytuje.

6. V případě, že by Ústavní soud neposoudil ústavní stížnost jako nepřípustnou, musel by ji odmítnout pro opožděnost [§ 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu]. Ústavní soud z databáze Ministerstva spravedlnosti (viz http://infosoud.justice.cz), jakož i dotazem u Městského soudu v Praze zjistil, že napadený rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 29. dubna 2008, č. j. 36 Cm 251/2005-211, byl doručen tehdejšímu právnímu zástupci stěžovatele JUDr. M. P. dne 5. srpna 2008 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. května 2010, č. j. 36 Cm 251/2005-293, bylo doručeno rovněž tehdejšímu právnímu zástupci stěžovatele JUDr. M. P. dne 17. května 2010. S ohledem na tyto skutečnosti by tak lhůta k podání ústavní stížnosti uplynula nejpozději v pondělí 20. října 2008 (pokud ústavní stížnost směřovala proti rozsudku Městského soudu v Praze), resp. v pondělí 6. září 2010 (pokud ústavní stížnost směřovala proti usnesení Městského soudu v Praze).

7. Vzhledem k výše uvedenému, aniž by se Ústavní soud mohl zabývat meritem věci a aniž by se vyjadřoval k odůvodněnosti ústavní stížnosti, musel soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením předložený návrh odmítnout podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako nepřípustný, resp. podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu jako opožděně podaný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 7. února 2012

Jiří Nykodým, v. r

soudce zpravodaj

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru