Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

II. ÚS 3525/10 #1Usnesení ÚS ze dne 08.02.2011

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - MS Praha
SOUD - OS Praha 10
Soudce zpravodajBalík Stanislav
Typ výrokuodmítnuto pro nedodržení lhůty
Předmět řízení
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:2011:2.US.3525.10.1
Datum podání10.12.2010
Napadený akt

rozhodnutí soudu


přidejte vlastní popisek

II.ÚS 3525/10 ze dne 8. 2. 2011

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v právní věci stěžovatele F. V., zastoupeného Mgr. Jiřím Slavíčkem, advokátem se sídlem v Praze 4, Na Pankráci 11, o ústavní stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 11. 2009 č. j. 51 Co 188/2008-262 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 31. 10. 2007 č. j. 5 C 51/2004-151, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 10. 12. 2010, se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí obecných soudů. Tvrdil, že napadená rozhodnutí byla vydána v důsledku porušení jeho základních práv a svobod zakotvených v článcích 36 a 38 Listiny základních práv a svobod.

Z ústavní stížnosti a přiložených rozhodnutí Ústavní soud zjistil, že Obvodní soud pro Prahu 10 napadeným rozsudkem zrušil podílové spoluvlastnictví stěžovatele a žalobkyně k nemovitostem blíže specifikovaným ve výroku rozsudku, všech v katastrálním území Strašnice, zapsaných na LV č.10426 u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu (výrok I.), nemovitosti přikázal do výlučného vlastnictví žalobkyně (výrok II.) a žalobkyni uložil povinnost zaplatit stěžovateli na vypořádání částku 35.318,- Kč do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí (výrok III.). Ve zbývajících výrocích IV.,V. a VI. rozhodl o náhradě nákladů řízení. Stěžovatel podal proti rozhodnutí soudu prvého stupně odvolání. Městský soud v Praze o něm rozhodl napadeným rozsudkem tak, že rozsudek soudu prvého stupně potvrdil ve výrocích I., II. a VI., ve výroku III. změnil s tím, že žalobkyně je povinna zaplatit stěžovateli částku 39.693,- Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku, a dále změnil výrok V. o nákladech státu. Současně rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů před soudy obou stupňů. Proti rozhodnutí odvolacího soudu v celém jeho rozsahu podal stěžovatel posléze dovolání, které Nejvyšší soud usnesením ze dne 10. 8. 2010 č. j. 22 Cdo 2568/2010-294 odmítl jako nepřípustné

Ústavní soud předtím, než přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

Ústavní soud přezkoumal ústavní stížnost a dospěl k závěru, že návrh byl podán po lhůtě k tomu zákonem určené.

Dle ustanovení § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat do 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Takovým prostředkem je řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

Podle ustanovení § 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu, byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku.

Jak bylo potvrzeno ze spisu obecného soudu, proti napadenému rozhodnutí odvolacího soudu podal stěžovatel dovolání, které Nejvyšší soud usnesením ze dne 10. 8. 2010 jako nepřípustné podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. odmítl. Lhůta pro podání ústavní stížnosti se odvíjela od data doručení tohoto rozhodnutí, a to s ohledem na ustanovení § 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu. Ze spisu bylo zjištěno, že právnímu zástupci stěžovatele bylo zmíněné usnesení Nejvyššího soudu doručeno dne 1. 10. 2010. Ústavní stížnost proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 11. 2009 č. j. 51 Co 188/2008-262 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 31. 10. 2007 č. j. 5 C 51/2004-151 byla podána k poštovní přepravě až dne 9. 12. 2010, tedy zjevně po lhůtě k tomu určené.

Z výše uvedených důvodů nezbylo Ústavnímu soudu, než ústavní stížnost odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný po lhůtě k tomu určené.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 8. února 2011

Stanislav Balík

soudce zpravodaj

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru