Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

II. ÚS 35/14 #1Usnesení ÚS ze dne 22.04.2014

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - PO
Dotčený orgánSOUD - KS Ostrava
SOUD - OS Ostrava
Soudce zpravodajBalík Stanislav
Typ výrokuodmítnuto pro neodstraněné vady
Předmět řízení
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:2014:2.US.35.14.1
Datum podání05.01.2014
Napadený akt

rozhodnutí soudu


přidejte vlastní popisek

II.ÚS 35/14 ze dne 22. 4. 2014

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Stanislavem Balíkem ve věci ústavní stížnosti spolku CENTRUM CONSULTANT FINANCE, IČ: 22827854, se sídlem Ostrava - Hulváky, Sokola Tůmy 1099/1, proti rozhodnutím Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 10. 2013 č. j. 57 Co 865/2013-65 a č. j. 57 Co 873/2013-67 a proti rozhodnutím Okresního soudu v Ostravě ze dne 1. 8. 2013 č. j. 55 C 75/2012-46 a č. j. 55 C 75/2012-48, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel podanou ústavní stížností brojí proti shora označeným rozhodnutím obecných soudů a současně žádá o ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení před Ústavním soudem.

Z evidence Ústavního soudu bylo ke dni rozhodnutí v této věci zjištěno, že stěžovatel podal k Ústavnímu soudu desítky obdobných podání. Z mnoha řízení vyplývá, že stěžovatel byl opakovaně o nutnosti zastoupení advokátem i o dalších náležitostech ústavní stížnosti poučen. Za uvedenou dobu byl tedy stěžovatel dostatečně informován o tom, že je nezbytné, aby ústavní stížnost byla sepsána advokátem a aby byla k podané ústavní stížnosti přiložena plná moc advokáta, který stěžovatele zastupuje.

Ačkoliv byl tedy stěžovatel již mnohokrát Ústavním soudem poučen o formálních požadavcích kladených na ústavní stížnost, je zjevné, že ani nyní projednávané podání základní formální náležitosti ústavní stížnosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, nesplňuje. Stěžovatel nebyl právně zastoupen dle § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu; k návrhu nebyla přiložena plná moc pro zastupování a podání nesplňovalo ani další zákonem o Ústavním soudu požadované náležitosti (např. nebylo z něj zřejmé, jaká ústavně zaručená práva měla být porušena a čeho konkrétně se stěžovatel domáhá).

Obecně platí, že je na soudu, aby učinil opatření k odstranění vad podání. Vyvodit vůči stěžovateli nepříznivé procesní důsledky (odmítnutí návrhu) pak lze tehdy, jestliže se vytčené vady odstranit nezdaří. Ústavní soud je však toho názoru, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení a dalších vadách dostávalo stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo ve zcela identických případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat zásadu, že na Ústavní soud se (s ústavní stížností) nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku dalšího poučení - pro konkrétní řízení - neefektivním a formalistickým. Navíc, jak zjistil Ústavní soud v jiném (ale obsahově shodném) řízení ve věci téhož stěžovatele, řízení o určení advokáta k poskytnutí právní služby dle ustanovení § 18 zákona o advokacii (spočívající v zastoupení stěžovatele před Ústavním soudem), bylo Českou advokátní komorou zastaveno (č. j. 632/14 ze dne 19. 3. 2014), protože stěžovatel, ve lhůtě poskytnuté Českou advokátní komorou, ani nedoložil, která osoba je oprávněna za něj jednat, ani nepředložil originál plné moci opravňující k jeho zastupování.

Za dané situace lze tedy považovat za zcela neúčelné, aby soudce zpravodaj i v tomto řízení stěžovatele opětovně vyzýval k odstranění vad podání, neboť účelem výzvy a stanovení lhůty k odstranění vad podání podle ustanovení § 41 písm. b) zákona o Ústavním soudu je především poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách pro projednání věci před Ústavním soudem, a nikoliv obcházení zákonné lhůty pro podání ústavní stížnosti stanovené v ustanovení § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu.

Soudce zpravodaj, s ohledem na uvedené skutečnosti, shledal důvod pro přiměřenou aplikaci ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, a proto stěžovatelovo podání bez jednání odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 22. dubna 2014

Stanislav Balík, v. r.

soudce zpravodaj

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru