Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

II. ÚS 3386/10 #1Usnesení ÚS ze dne 20.01.2011

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - PO
Dotčený orgánSOUD - OS Liberec
Soudce zpravodajBalík Stanislav
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /bagatelní věci
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spra... více
Věcný rejstříkBezdůvodné obohacení
Smlouva o dílo
EcliECLI:CZ:US:2011:2.US.3386.10.1
Datum podání01.12.2010
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb., čl. 36 odst.1

Ostatní dotčené předpisy

513/1991 Sb., § 546, § 536

99/1963 Sb., § 118a, § 202 odst.2


přidejte vlastní popisek

II.ÚS 3386/10 ze dne 20. 1. 2011

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Jiřího Nykodýma a soudců Stanislava Balíka a Dagmar Lastovecké o ústavní stížnosti společnosti AUTO KOUTEK s.r.o., IČ 62245830, se sídlem Tanvaldská 1141, Liberec, zastoupené JUDr. Dušanem Divišem, advokátem se sídlem Ulrichovo nám. 737, Hradec Králové, proti rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne 9. 9. 2010 č. j. 59 C 49/2009-91, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 1. 12. 2010, se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku, jímž mělo být porušeno její právo na řádný proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Stěžovatelka je přesvědčena, že soud rozhodl zcela v rozporu s hmotným právem, neboť nepřihlédl ke specifikám daného oboru a přehlédl tak dodržované obchodní zvyklosti. Má za to, že smlouva o dílo byla platně uzavřena včetně ujednání o ceně, když minimální odchylka vyúčtované ceny je způsobena právě specifickou činností stěžovatelky v oboru oprav automobilů. Dle jejího názoru závěr soudu o neplatnosti smlouvy o dílo negativně ovlivnil postup soudu v projednávané věci a vedl ke zřejmé libovůli v soudním rozhodování.

Z obsahu napadeného rozsudku bylo zjištěno, že Okresní soud v Liberci jím zamítl žalobu, kterou se stěžovatelka domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí 7.249,- Kč s přísl., představující neuhrazenou část vyúčtované ceny za opravu automobilu. Soud dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o dílo, neboť nedošlo k určité dohodě o ceně díla, popř. stanovení způsobu jejího určení, přičemž nemohlo být aplikováno ustanovení § 546 obchodního zákoníku. Zvažoval proto dále možnost vzniku bezdůvodného obohacení plněním bez právního důvodu; v tomto směru však stěžovatelka neoznačila ani po příslušném procesním poučení soudu důkazy k prokázání skutkového tvrzení, že se žalovaný na její úkor obohatil v tvrzené výši 7.249,- Kč.

Po přezkoumání ústavní stížnosti a napadeného rozhodnutí dospěl Ústavní soud k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Z obsahu napadeného rozhodnutí bylo zjištěno, že dotčená věc před soudem prvního stupně skončila rozhodnutím, proti němuž není přípustné odvolání, neboť jde o tzv. bagatelní věc (§ 202 odst. 2 o. s. ř). Jestliže občanský soudní řád vylučuje u bagatelních věcí přezkum rozhodnutí vydaných v první instanci soudem odvolacím, a toto není - v obecné rovině - v rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny, bylo by proti této logice připustit, aby jejich přezkum byl automaticky posunut do roviny soudnictví ústavního. Proto úspěšné uplatnění ústavní stížnosti, jež nevychází z ničeho jiného než z tvrzení, že bylo porušeno ústavně garantované právo na spravedlivý proces, resp. soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny), předpokládá splnění vskutku přísně kladených podmínek (viz kupř. rozhodnutí ve věcech sp. zn. IV. ÚS 695/01, sp. zn. IV. ÚS 185/98, sp. zn. III. ÚS 200/05, sp. zn. IV. ÚS 8/01, sp. zn. II. ÚS 436/01, IV. ÚS 502/05) neboť v bagatelní věci, kdy věc nemá pro stěžovatele závažné důsledky, chyb hrozba závažné újmy. Pokud obecné soudy věc řádně projednaly, je ústavní stížnost v podstatě vyloučena.

Posuzováno z výše uvedených hledisek, nemůže ústavní stížnost stěžovatelky obstát, neboť pokud jde o její námitky, nevyplývá z nich nic, co by projednávanou věc posunulo do ústavněprávní roviny. Okresní soud jí neodepřel přístup k soudu, naopak se její žalobou dostatečně zabýval a poté, co zjistil, že smlouva o dílo, o niž stěžovatelka opírala svůj nárok, je neplatná, jí poskytl patřičné poučení o možném právním posouzení věci z titulu bezdůvodného obohacení plněním bez právního důvodu. Pokud po její reakci, že žalovaný se obohatil o 7.249,-Kč, ji ve smyslu ustanovení § 118a o. s. ř vyzval, aby k prokázání svých skutkových tvrzení označila důkazy a poté žalobu pro nesplnění povinnosti důkazní zamítl, přičemž své zamítavé rozhodnutí řádně odůvodnil, Ústavní soud neshledal v jeho postupu nic extrémního.

Vzhledem k tomu, že napadené rozhodnutí nevybočilo z mezí ústavnosti, Ústavní soud postupoval podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu a ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků jako zjevně neopodstatněnou odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 20. ledna 2011

Jiří Nykodým

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru