Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

II. ÚS 3232/07 #1Usnesení ÚS ze dne 09.01.2008

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajNykodým Jiří
Typ výrokuodmítnuto pro nepřípustnost
Předmět řízení
procesní otázky řízení před Ústavním soudem/přípustnost v řízení o ústavních stížnostech/procesní prostředky k ochraně práva/dovolání civilní
Věcný rejstříkopravný prostředek - mimořádný
EcliECLI:CZ:US:2008:2.US.3232.07.1
Datum podání20.12.2007
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Ostatní dotčené předpisy

182/1993 Sb., § 75 odst.2 písm.b, § 72 odst.4

99/1963 Sb., § 237 odst.1 písm.c


přidejte vlastní popisek

II.ÚS 3232/07 ze dne 9. 1. 2008

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Nykodýmem o ústavní stížnosti 1) Ing. arch. P. K. a 2) MUDr. Z. K., obou zastoupených JUDr. Ladislavem Jiráskem, advokátem advokátní kanceláře Jirásek & Šup, se sídlem Mírové náměstí 136, Mariánské Lázně, směřující proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 17. října 2007, sp. zn. 15 Co 449/2007, a rozsudku Okresního soudu v Chebu ze dne 26. června 2007, č. j. 11 C 174/99-426, za účasti 1) Krajského soudu v Plzni, a 2) Okresního soudu v Chebu, jako účastníků řízení, a Města Chebu, se sídlem náměstí Krále Jiřího 14, Cheb, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností podanou telefaxem a k poštovní přepravě dne 20. prosince 2007 se stěžovatelé domáhají zrušení rozsudků uvedených v záhlaví, z nichž rozsudkem soudu prvého stupně byla zamítnuta jejich žaloba o zaplacení 2.000.000 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody a bylo jim uloženo zaplatit náhradu nákladů řízení 260.526 Kč. Rozsudkem soudu druhého stupně byl k jejich odvolání potvrzen rozsudek soudu prvého stupně, a bylo jim uloženo zaplatit na náhradě nákladů řízení 94.065 Kč.

Stěžovatelé v ústavní stížnosti uvedli, že ji podávají souběžně s dovoláním z důvodu obavy, zda dovolací soud dospěje k závěru, že má napadené rozhodnutí po právní stránce zásadní právní význam. Podle stěžovatelů je ústavní stížnost přípustná i s ohledem na to, že v řízení o podaném opravném prostředku dochází k průtahům v řízení a jim hrozí újma spočívající v nutnosti uhradit náklady řízení protistraně.

Ústavní soud zjistil, že rozsudek soudu druhého stupně byl stěžovatelům doručen dne 1. listopadu 2007, a že stěžovatelé dne 20. prosince 2007 podali k poštovní přepravě dovolání, a že konečně dne 4. ledna 2008 byli stěžovatelé soudem vyzváni k zaplacení soudního poplatku.

Ústavní stížnost lze podle § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon") podat v šedesátidenní lhůtě od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podle § 72 odst. 4 zákona podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, a to v šedesátidenní lhůtě od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku.

V situaci potvrzujícího rozsudku soudu druhého stupně ohledně rozsudku soudu prvého stupně, který není vázán právním názorem vyšší instance, má tedy účastník takového řízení možnost alternativy mezi podáním mimořádného opravného prostředku, tzv. nenárokového dovolání, tj. dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu, a podáním ústavní stížnosti. Pokud je podáno dovolání, vylučuje to možnost souběžného řízení o ústavní stížnosti, a to s ohledem na její subsidiární povahu, zákonně vyjádřenou v nepřípustnosti takové ústavní stížnosti podle § 75 odst. 1 zákona. Ústavní stížnost lze v takovém případě podat teprve poté, co bude o dovolání rozhodnuto, ať už meritorně či odmítnutím pro absenci zásadního významu po právní stránce.

Stěžovatelé v posuzovaném případě zvolili cestu dovolání, a proto je ústavní stížnost, kterou podali souběžně, nepřípustná.

Podle § 75 odst. 2 písm. b) zákona Ústavní soud neodmítne přijetí ústavní stížnosti, i když není splněna podmínka podle prvého odstavce, jestliže v řízení o podaném opravném prostředku dochází ke značným průtahům, z nichž stěžovateli vzniká nebo může vzniknout vážná a neodvratitelná újma. Újma nebo hrozba újmy je tedy podmínkou kumulativní a nikoliv eventuální k podmínce značných průtahů v řízení o podaném opravném prostředku (srov. Wagnerová, E., Dostál, M., Langášek, T., Pospíšil, I.: Zákon o Ústavním soudu s komentářem. Praha: Aspi, 2007. str. 388. bod 48).

V posuzovaném případě bylo dovolání stěžovateli teprve podáno, a nelze proto vůbec hovořit o průtazích v řízení o něm, natož o průtazích značných. Podmínky § 75 odst. 2 písm. b) zákona pro přijetí jinak nepřípustné ústavní stížnosti nebyly tedy splněny.

Ústavní soud tedy mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítl pro nepřípustnost podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. ledna 2008

JUDr. Jiří Nykodým, v. r.

soudce zpravodaj

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru