Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

II. ÚS 320/04Nález ÚS ze dne 02.12.2004Průtahy v soudním řízení - Okresní soud ve Žďáře nad Sázavou

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam3
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajNykodým Jiří
Typ výrokuvyhověno
procesní - náhrada nákladů řízení - § 62
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /právo na projednání věci bez zbytečných průtahů
Věcný rejstříkprocesní postup
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)N 182/35 SbNU 419
EcliECLI:CZ:US:2004:2.US.320.04
Datum vyhlášení20.01.2005
Datum podání27.05.2004
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb., čl. 38 odst.2

209/1992 Sb./Sb.m.s., čl. 6 odst.1

Ostatní dotčené předpisy

99/1963 Sb., § 117 odst.1


přidejte vlastní popisek

II.ÚS 320/04 ze dne 2. 12. 2004

N 182/35 SbNU 419

Průtahy v soudním řízení - Okresní soud ve Žďáře nad Sázavou

ČESKÁ REPUBLIKA

NÁLEZ

Ústavního soudu

Jménem republiky

Nález

Ústavního soudu - II. senátu složeného z předsedkyně senátu JUDr. Dagmar Lastovecké a soudců JUDr. Stanislava Balíka a JUDr. Jiřího Nykodýma - ze dne 2. prosince 2004 sp. zn. II. ÚS 320/04 ve věci ústavní stížnosti Ing. J. Z. proti průtahům v řízení ve věci vedené u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. 10 C 238/99.

1. Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou se ukládá, aby nepokračoval v průtazích řízení vedeného pod sp. zn. 10 C 238/99 a aby neprodleně v této věci jednal.

2. Stěžovateli se přiznává náhrada nákladů řízení ve výši 2 150 Kč, která je splatná na účet právní zástupkyně do tří dnů od nabytí právní moci rozhodnutí.

Odůvodnění:

Dne 27. 5. 2004 obdržel Ústavní soud, ve lhůtě dle ustanovení § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon"), ústavní stížnost, kterou stěžovatel brojil proti průtahům ve shora označeném řízení.

Stěžovatel uvedl, že dne 1. 11. 1999 podal návrh na zahájení řízení o neplatnosti výpovědi z pracovního poměru. Ode dne podání neproběhlo u okresního soudu žádné jednání. Věc opakovaně urgoval s ohledem na důsledky v sociálním a zdravotním pojištění, avšak na tyto urgence soud nereagoval. Požadoval sice předložení některých podkladů, ale například zaplacení soudního poplatku požadoval teprve výzvou ze dne 19. května 2003.

V uvedeném postupu shledal stěžovatel porušení svých práv zaručených v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a v čl. 6 odst. 1 a v čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"), neboť jeho věc nebyla vyřízena v přiměřené lhůtě. Stěžovatel poukázal zejména na okolnosti dopadu neuznaného práva na jeho osobní i pracovní život. V důsledku nejednání dochází i ke ztrátě na zdravotním a sociálním pojištění. K tomu odkázal rovněž na nálezy Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 504/03 a sp. zn. I. ÚS 600/03 (Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 33, nález č. 50; svazek 32, nález č. 6).

K ústavní stížnosti se na základě výzvy Ústavního soudu vyjádřil účastník - Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou - prostřednictvím místopředsedy soudu, který shrnul průběh řízení. Popsal postup jednotlivých kroků soudu i okolnost, že řízení nařízené na den 19. 8. 2004 bylo odročeno na základě žádosti stěžovatele, nově byl termín jednání stanoven na 2. 9. 2004. Uvedl, že v řízení byly shledány průtahy od doby podání žaloby do konce roku 2003, které byly soudkyni opakovaně vytknuty. Soudkyně odůvodnila průtahy vyřizováním starších věcí s tím, že jí bylo vedením soudu uloženo, aby je vyřídila přednostně.

Ústavnísoud odkazuje na svoji ustálenou judikaturu ve věci průtahů v řízení (např. nález sp. zn. IV. ÚS 358/98, viz Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 12, nález č. 140), podle které je věcí státu organizovat své soudnictví tak, aby principy soudnictví zakotvené v Listině byly respektovány. Případné nedostatky v tomto směru nemohou jít k tíži těch, kteří od soudu právem očekávají ochranu svých práv v "přiměřené lhůtě". V daném případě bylo prokázáno, že Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou nejedná o právech stěžovatele v přiměřených časových dimenzích a svou nečinností zasahuje do jeho ústavně chráněných práv zaručených v čl. 38 Listiny a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy.

Navíc nelze přehlédnout, že předmětem sporu je pracovněprávní věc, konkrétně neplatnost výpovědi, která má závažný sociální dopad do postavení stěžovatele. Při citlivém zvážení všech okolností by takové věci mělsoud řešit přednostně a rychle v zájmu sociální jistoty stěžovatele na straně jedné a právní jistoty strany žalované na straně druhé. Odvolávání se na vyřizování starších věcí v takovém případě nemůže jako argument obstát.

V případě této ústavní stížnosti jde tudíž o prokázaný jiný zásah do ústavně garantovaného práva zakotveného v čl. 38 odst. 2 Listiny, proto Ústavnísoud rozhodl, jak výše uvedeno.

Ústavnísoud přiznal stěžovateli podle ustanovení § 62 odst. 4 zákona náhradu nákladů řízení. Odůvodněnost takového rozhodnutí je dána především předmětem sporu a délkou, po jakou nebyl spor řešen. Výši náhrady určil částkou 2 150 Kč, která odpovídá dvěma úkonům dle ustanovení § 9 odst. 3 písm. g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů.

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru