Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

II. ÚS 32/99Nález ÚS ze dne 27.06.2000Restituce odňatého majetku nabytého předtím přídělem

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam3
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajMalenovský Jiří
Typ výrokuvyhověno
Předmět řízení
základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek/restituce
Věcný rejstříkSprávní řízení
příděl
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)N 100/18 SbNU 379
EcliECLI:CZ:US:2000:2.US.32.99
Datum vyhlášení18.09.2000
Datum podání21.01.1999
Napadený akt

rozhodnutí soudu

rozhodnutí správní

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb., čl. 38 odst.2

Ostatní dotčené předpisy

20/1955 Sb.

229/1991 Sb., čl. 4 odst.2 písm.c

28/1945 Sb.


přidejte vlastní popisek

II.ÚS 32/99 ze dne 27. 6. 2000

N 100/18 SbNU 379

Restituce odňatého majetku nabytého předtím přídělem

ČESKÁ REPUBLIKA

NÁLEZ

Ústavního soudu

Jménem republiky

Ústavní soud

rozhodl v senátě o ústavní stížnosti J. M. a E.

O., zastoupených JUDr. V. L., advokátem, proti rozsudku Krajského

soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. 11. 1998, čj. 16 Ca 209/98-12,

ve věci vydání nemovitostí podle zákona č. 229/1991 Sb., takto:

Ústavní stížnosti se zcela vyhovuje a rozsudek Krajského

soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. 11. 1998, čj. 16 Ca 209/98-12,

se zrušuje.

Odůvodnění:

Stěžovatelé podali dne 21. 1. 1999 k Ústavnímu soudu ústavní

stížnost proti výše uvedenému rozsudku Krajského soudu v Ústí nad

Labem, doručenému jim dne 30. 11. 1998. Tímto rozsudkem soud

potvrdil rozhodnutí Okresního úřadu - pozemkového úřadu

v Lounech. Okresní úřad rozhodl, že stěžovatelé nejsou vlastníky

nemovitostí v kat. území B., které získali do svého vlastnictví

jejich zemřelí rodiče na základě přídělové listiny. Stěžovatelé

podali stížnost včas a opřeli ji o ust. § 72 odst. 1 písm. a)

zákona o Ústavním soudu.

Z ústavní stížnosti vyplývá, že rodiče obou stěžovatelů se

stali podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí v kat. úz.

B. na základě přídělové listiny Národního pozemkového fondu při

ministerstvu zemědělství ze dne 28. 5. 1948, čj. K 2221/48-I.

Stěžovatelé též uvádějí, že majetek jejich rodičů-přídělců

přešel posléze na stát, a to na základě výměru rady ONV v Žatci ze

dne 19. 1. 1957, zn. zem. 8-57/Jel. Tvrdí, že sice rodiče přestali

na tzv. usedlosti hospodařit, nikoli však dobrovolně. Otec byl

vzat do vazby pro skutek, jenž měl negativní dopad na zakládající

schůzi JZD, stroje rodičům byly odňaty a tzv. živý inventář matka

odevzdala družstvu, neboť nevěděla, kdy se otec stěžovatelů vrátí.

Po propuštění z vazby bylo jejich otci řečeno, že je v obci

nežádoucí.

Vycházejíce z toho, že je dán důvod k vydání nemovitostí

podle ust. § 6 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb. (dále jen zákon),

uplatnili stěžovatelé, jako oprávněné osoby podle ust. § 4 odst.

2 písm. c) zákona, řádně a včas svůj nárok na vydání těchto

nemovitostí.

Ve správním řízení před Okresním úřadem - okresním pozemkovým

úřadem v Lounech bylo podle ust. § 9 odst. 2 zákona č. 229/1991

Sb. rozhodnuto v podstatě v souladu s jimi uplatněným nárokem,

když byly tímto úřadem schváleny dohody stěžovatelů s povinnými

osobami. Posléze však dal sám okresní pozemkový úřad podnět

k přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení, a to Ústředním

pozemkovým úřadem. Po rozhodnutí Ústředního pozemkového úřadu

z roku 1996, učiněném podle ust. § 65 zákona č. 71/1967 Sb., bylo

Okresním úřadem v Lounech dne 5. 5. 1998, pod čj. 572/98

- R/2019/92/Ver, podle ust. § 9 odst. 4 zákona rozhodnuto tak, že

stěžovatelé "nejsou vlastníky" nemovitostí, jež byly předmětem

přídělu v Blažimi a jejichž vydání se dožadují. Pozemkový úřad

tentokrát shledal, že přechod nemovitostí na stát nelze subsumovat

pod ust. § 6 zákona a že rodiče stěžovatelů nabyli další příděl

v kat. úz. T. (rovněž v okrese Louny).

Krajský soud o opravném prostředku stěžovatelů rozhodl dne

18. 11. 1998, pod čj. 16 Ca 209/98-12. Rozsudkem potvrdil posledně

uvedené rozhodnutí Okresního úřadu v Lounech ze dne 5. 5. 1998,

když v podstatě přisvědčil právnímu názoru pozemkového úřadu. Soud

argumentoval zejména tím, že není dán restituční důvod podle ust.

§ 6 odst. 1 písm. r) zákona, že rodiče stěžovatelů opustili

přidělenou usedlost v B. dobrovolně, že obdrželi v roce 1951 další

příděl v T. Uvedl též, že příděl předmětných nemovitostí

v Blažimi, které označuje za usedlost č.p. 50/51, byl "zrušen" F.

O. a V. O. rozhodnutím zem. odboru rady ONV v Žatci z 19. 1.

1957, zn. zem. 8-57/Jel.

Právě rozsudek Krajského soudu ze dne 18. 11. 1998

stěžovatelé ústavní stížností napadají. Vytýkají krajskému soudu

zejména procesní pochybení. Soud rozhodl meritorně, ač přisvědčil

námitce, že pozemkový úřad vyslechl svědky S. a T. bez účasti

stěžovatelů. Procesní opatření tomuto zjištění odpovídající však

soud neučinil. Krajský soud v odůvodnění svého rozhodnutí v této

souvislosti pouze uvedl, že "lze předpokládat, že by (svědkové)

neuvedli nic jiného ani při účasti navrhovatelů" (čj. 16 Ca

209/98-13 versa Kraj. soudu v Ústí nad Labem). Takový postup soudu

pokládají stěžovatelé za právně nepřípustný. Podle stěžovatelů

shora označeným pravomocným rozhodnutím Krajského soudu byla

porušena Listina základních práv a svobod (dále jen Listina),

a sice ustanovení čl. 38 odst. 2. Došlo tím podle nich

k porušení práva na soudní ochranu.

Ústavní soud ze spisu Okresního úřadu v Lounech, okresního

pozemkového úřadu, zjistil, že přídělci předmětné nemovitosti

(příděl č. 27) řádně nabyli. Vlastnictví k přidělené půdě nabyli

dnem převzetí držby (§ 5 odst. 2 dekretu prezidenta republiky č.

28/1945 Sb.), a to každý z nich "na polovici". Došlo k vkladu

práva vlastnického do vložky č. 331 pozemkové knihy pro kat. úz.

B. před 1. 1. 1951. Ústavní soud dále zjistil, že výslech svědků

T. a S., zmíněných v ústavní stížnosti i v rozsudku krajského

soudu, stejně jako výslech svědků H., M. a M., byl okresním

pozemkovým úřadem vykonán v nepřítomnosti stěžovatelů.

Ústavní soud po důsledném zvážení všech okolností se

přiklonil k závěru, že Krajský soud v Ústí nad Labem měl

přezkoumat zákonnost správního řízení, měl rozhodnutí pozemkového

úřadu z 5. 5. 1998 zrušit a věc mu vrátit k dalšímu řízení.

Jestliže tak neučinil, pak stěžovateli vytýkaným postupem bylo

porušeno ze strany krajského soudu jejich právo na "jinou právní

ochranu" ve smyslu hlavy páté Listiny. Nebylo respektováno právo,

aby věc byla projednána v jejich přítomnosti ve smyslu ust. čl.

38 odst. 2 Listiny. Tento právní názor Ústavního soudu, že totiž

postulát přítomnosti při provádění všech důkazů se vztahuje i na

jiná než soudní řízení, je sdílen i literaturou (Pavlíček, V.,

Hřebejk, J., Knapp, V. a Sovák, Z. in Ústava a ústavní řád České

republiky, 2. díl, Linde Praha a.s., 1995, na straně 279, obdobně

Filip, J., in Vybrané kapitoly ke studiu ústavního práva, MU Brno,

1997, str. 135).

Ústavní soud, jda nad rámec toho, co bylo stížností napadeno,

zjistil, že soud pochybil rovněž, pokud potvrdil výrok rozhodnutí

okresního pozemkového úřadu, podle něhož stěžovatelé "nejsou

vlastníky" k nemovitostem v kat. úz. B. (jejich úplný výčet ve

výroku rozhodnutí pozemkového úřadu následuje). Po právu totiž

každý z obou stěžovatelů, jestliže se prezentovali jako oprávněné

osoby podle ust. § 4 odst. 2 písm. c) zákona, mohl nabýt pouze

1/2 ideální. Výrok mohl proto znít jen "nejsou podílovými

spoluvlastníky.".

Ústavní soud rovněž zjistil, že dne 11. 2. 1957 byl Lidovému

soudu v Žatci, vedoucímu pozemkovou knihu, napsán zemědělským

odborem rady ONV v Žatci dopis, v němž soud byl žádán o provedení

a vydání knihovního usnesení:

"Soud povoluje ve vložce číslo 331 pozemkové knihy kat. úz.

B. na zemědělský příděl usedlost v B. tento zápis:

Podle výměru zemědělského odboru rady Okresního národního

výboru v Žatci ze dne 19. ledna 1957, zn. zem 8-57/Jel., se vkládá

vlastnické právo Československému státu, zemědělskému odboru rady

ONV v Žatci.

Dosavadní knihovní vlastníci, jejichž příděl byl svrchu

uvedeným výměrem zrušen: O. F. a V."

Tento vklad byl dne 12. 2. 1957 do pozemkové knihy učiněn.

Ústavní soud v této souvislosti zjistil, že výměr, jímž došlo

ke zrušení přídělu a s nímž pozemkový úřad i soud spojují zánik

vlastnického práva přídělců k předmětu přídělu, není ve spisu

založen, a to ani ve fotokopii. Podle písemnosti pozemkového úřadu

z 15. 1. 1996, zn. R 2019/92, "výměr zem. odb. ONV v Žatci, zn.

zem. 8-57 Jel. ze dne 19. 1. 1957 ve spisové dokumentaci není.

výměr se nenachází ani v Archivu Okresního úřadu Louny, ani ve

sbírce listin Katastrálního úřadu Louny". Okolnost, že výměr není

k dispozici, nelze přičítat k tíži oprávněných osob.

Připomíná se, že v r. 1957 již zápisy do pozemkové knihy

postrádaly konstitutivního účinku. Pak ovšem, není-li výměru,

klade se otázka, zda je tu doklad o právně relevantním

individuálním právním aktu konstitutivní povahy, tedy o titulu

způsobujícím zánik spoluvlastnického práva ve vztahu k celku

(zánik vlastnického práva každého z přídělců k podílu na přídělu).

Pro případ, že by nebylo pochyb o samotné existenci takového

aktu, resp. alespoň projevu vůle státního orgánu, jsou

nezodpovězeny otázky, zda přídělci byli správním orgánem

vyslechnuti, zda rozhodnutí mělo obligatorní náležitosti podle

vládního nařízení č. 20/1955 Sb., zda bylo přídělcům řádně

doručeno etc. U písemnosti ONV z 19. 1. 1957, splňovala-li jinak

všechny náležitosti rozhodnutí, je rovněž otázkou, zda byla

v potřebné míře určitá, jestliže v přípisu ONV ze dne 11. 2.

1957, v němž se žádá o provedení a vydání knihovního usnesení,

nemovitosti nejsou specifikovány náležitě, nýbrž pouze jako

"usedlost č.p. 50/51".

Z výše uvedeného lze také důvodně usuzovat, že ve výměru ze

dne 19. 1. 1957, jestliže existoval, byla užita rovněž dikce

"zrušuje se", namísto řádné dikce "příděl se odnímá".

Ústavní soud dospěl, po důsledném zvážení všech okolností

případu, k názoru, že přísluší ústavní stížnosti vyhovět, a podle

ust. § 82 odst. 3 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění

pozdějších předpisů, o Ústavnímsoudu, zrušil stížností napadené

rozhodnutí.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat.

V Brně dne 27. června 2000

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru