Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

II. ÚS 32/06Usnesení ÚS ze dne 28.03.2006

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajLastovecká Dagmar
Typ výrokuodmítnuto pro nepřípustnost - § 43/1/e)
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:2006:2.US.32.06
Datum podání27.01.2006
Napadený akt

rozhodnutí soudu

rozhodnutí soudu

Ostatní dotčené předpisy

2/1993 Sb., čl. 38 odst.2

209/1992 Sb., čl. 6 odst.1


přidejte vlastní popisek

II.ÚS 32/06 ze dne 28. 3. 2006

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti L. M., právně zastoupené Alexandrem Petričkem, advokátem se sídlem Chrastavská 188/27, Liberec, proti jinému zásahu orgánu veřejné moci - průtahům v řízení vedeném u Nejvyššího soudu ČR pod sp. zn. 25 Cdo 1062/2002 (nově 25 Cdo 734/2006), takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatelka se, s odvoláním na porušení čl. 38 Listiny základních práv a svobod, domáhá vydání nálezu, kterým by bylo Nejvyššímu soudu ČR zakázáno, aby pokračoval v porušování práva stěžovatelky na projednání věci bez zbytečných průtahů v řízení vedeném pod sp. zn. 25 Cdo 1062/2002 a aby mu bylo přikázáno neprodleně v této věci jednat.

V ústavní stížnosti stěžovatelka uvádí, že je žalobkyní v řízení proti Městské nemocnici a ÚSP Mariánské Lázně o náhradu škody na zdraví. V souvislosti s tímto řízením podala stěžovatelka dne 25. 2. 2004 ústavní stížnost, o níž rozhodl Ústavní soud nálezem ze dne 3. 3. 2005, sp. zn. II. ÚS 117/04, jímž byl zrušen rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 9. 2003, sp. zn. 25 Cdo 1062/2002, ve výroku, kterým bylo odmítnuto dovolání.

Stěžovatelka se proto domnívala, že Nejvyšší soud ČR vydá rozhodnutí, kterým naváže v souladu s právním názorem Ústavního soudu na předchozí rozsudek, ten však svou nečinností porušuje její právo na projednání věci bez zbytečných průtahů.

K obsahu ústavní stížnosti se vyjádřila předsedkyně senátu 25 Cdo Nejvyššího soudu ČR, která sdělila, že v současné době je vyžádán procesní spis od Okresního soudu v Chebu a po jeho přidělení soudci zpravodaji bude ve věci neprodleně rozhodnuto.

Ústavní soud před meritorním posouzením ústavní stížnosti zkoumal, zda ústavní stížnost splňuje obsahové a formální náležitosti a zda se jedná o ústavní stížnost přípustnou podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), přičemž dospěl k závěru, že jde o návrh nepřípustný.

Jedním ze základních pojmových znaků ústavní stížnosti, jakožto prostředku ochrany ústavně zaručených základních práv a svobod, je její subsidiarita. To znamená, že ústavní stížnost lze zpravidla podat pouze tehdy, když stěžovatel ještě před jejím podáním vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). V opačném případě je ústavní stížnost nepřípustná.

Ústavní soud v minulosti, s ohledem na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, před podáním ústavní stížnosti nevyžadoval vyčerpání hierarchické stížnosti předsedovi soudu na průtahy v řízení, a to z důvodu, že takovou stížnost nepovažoval za efektivní prostředek nápravy průtahů v řízení. Novelou zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), provedenou zákonem č. 192/2003 Sb., však byla do právního řádu začleněna nová úprava stížnosti na průtahy v řízení, na niž navazuje institut návrhu na určení lhůty pro provedení procesního úkonu (§ 174a). Vzhledem k tomu, že uvedená novela zákona odstranila dřívější neúčinnost stížnosti a do právního řádu tak byl vnesen nový efektivnější prostředek sloužící jednotlivci k nápravě situace vzniklé průtahy v řízení, považuje Ústavní soud za nezbytnou podmínku přípustnosti ústavní stížnosti proti zbytečným průtahům v řízení vyčerpání návrhu dle § 174a zákona o soudech a soudcích před obecnými soudy (srov. např. usnesení ve věcech sp. zn. I. ÚS 506/04, sp. zn. IV. ÚS 259/04, sp. zn. III. ÚS 588/04).

Z obsahu ústavní stížnosti ani z vyjádření Nejvyššího soudu ČR nevyplývá, že by stěžovatelka podle shora citovaného ustanovení postupovala. Za této situace je třeba ústavní stížnost hodnotit jako návrh nepřípustný.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Ústavní soud návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení dle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako návrh nepřípustný odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 28. března 2006

Dagmar Lastovecká

soudce zpravodaj

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru