Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

II. ÚS 316/97Usnesení ÚS ze dne 04.09.1997

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajBrožová Iva
Typ výrokuodmítnuto pro nepřípustnost - § 43/1/e)
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:1997:2.US.316.97
Datum podání26.08.1997

přidejte vlastní popisek

II.ÚS 316/97 ze dne 4. 9. 1997

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

II. ÚS 316/97

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatele J.T., o ústavní stížnosti proti rozsudku obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 3. 6. 1997, sp. zn. 22 C 168/96, takto:

Ústavní stížnost se odmítá

Odůvodnění.

Navrhovatel svou ústavní stížností s poukazem na porušení ustanovení § 157 zák. č. 240/1993 Sb. napadl rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 3. 6. 1997, sp. zn. 22 C 168/96, jímž nebylo vyhověno jeho návrhu na určení, že nemoci, kterými trpí, jsou nemoci z povolání, a žádal Ústavní soud o jeho zrušení, případně o rozhodnutí, kterým by jeho návrhu bylo vyhověno. Současně uvedl, že lhůtu pro uplatnění odvolání kvůli vážnému zdravotnímu stavu manželky zmeškal.

Dle ustanovení § 75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže

II. ÚS 316/97

stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práv poskytuje. O takovýto případ nepřípustnosti ústavní stížnosti jde i v projednávané věci, neboť stěžovatel přes poučení poskytnuté soudem prvého stupně možnosti podat proti napadenému rozhodnutí opravný prostředek, i když z vážných osobních důvodů, nevyužil.

Dle názoru Ústavního soudu nelze v projednávané věci aplikovat ani ustanovení § 75 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., podle něhož Ústavní soud neodmítne přijetí ústavní stížnosti, i když není splněna podmínka podle předchozího odstavce, jestliže stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Výjimku z uvedené zásady lze totiž připustit jen v mimořádných případech, kdy je ohrožena efektivita ochrany základních práv a svobod. Tak tomu však evidentně v daném případě není a naopak bylo na navrhovateli, aby všemu tomu, čím individualizuje svůj tvrzený nárok, dal průchod vyčerpáním všech procesních prostředků.

Ústavnímu soudu proto nezbylo než z uvedených důvodů ústavní stížnost dle ustanovení § 43 odst. 1 písm. f) zák. č. 182/1993 Sb. odmítnout jako nepřípustnou.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

JUDr. Iva Brožová

soudkyně Ústavního soudu

V Brně dne 4. 9. 1997

2

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru