Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

II. ÚS 3060/20 #1Usnesení ÚS ze dne 12.01.2021

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - KS Hradec Králové
Soudce zpravodajUhlíř David
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
Věcný rejstříkdítě
styk rodičů s nezletilými dětmi
rodiče
EcliECLI:CZ:US:2021:2.US.3060.20.1
Datum podání29.10.2020
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 36 odst.1

Ostatní dotčené předpisy

89/2012 Sb., § 907


přidejte vlastní popisek

II.ÚS 3060/20 ze dne 12. 1. 2021

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Ludvíka Davida a soudců Kateřiny Šimáčkové a Davida Uhlíře (soudce zpravodaje) ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky V. H., zastoupené JUDr. Milanem Hulíkem, Ph.D., advokátem, se sídlem v Praze, Bolzanova 1, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. září 2020 č. j. 19 Co 236/2020-659, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností se stěžovatelka s odkazem na údajné porušení čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jakož i čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 1 Ústavy domáhala zrušení shora uvedeného usnesení obecného soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 26. 8. 2020 č. j. 0 P 86/2017-599. Tímto usnesením bylo rozhodnuto, že neúčinnost doručení usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 22. 7. 2020 č.j. 26 Co 168/2020-528 stěžovatelce se nevyslovuje.

2. Stěžovatelka s tímto závěrem nesouhlasí a domnívá se, že jím bylo zasaženo do jejího práva na rodinný život, porušen princip právní jistoty a porušena zásada, že povinnosti mohou být ukládány pouze na základě zákona. V ústavní stížnosti zejména uvedla, že její nezletilá dcera byla svěřena do péče otce, stěžovatelce byl určen styk s dcerou a stanoveno výživné. Ve věci bylo zahájeno řízení o úpravu styku a řízení o změnu úpravy péče, kde se stěžovatelka domáhá předání dítěte do své péče s třetinovým podílem péče matrikového (ale nikoliv biologického) otce ve formě styku. Stávající rozsudek upravuje režim o letních prázdninách tak, že stěžovatelka je oprávněna se s nezletilou stýkat 14 dní v červenci a 14 dní v srpnu s tím, že termíny styku sdělí otci do 31. 3. daného roku. Otec prý pod vykonstruovanými záminkami a se zneužitím ojedinělé výjimečné situace (narození štěňat v bytě stěžovatelky, kdy shodou okolností proběhlo ohlášené šetření v domácnosti stěžovatelky) usiluje o vyloučení stěžovatelky ze života dcery do té míry, že navrhuje jak na prázdniny, tak na běžný režim pouze asistovaný styk v místě bydliště otce. Krajský soud v Hradci Králové nařídil předběžné opatření, jímž omezil styk stěžovatelky do 31. 7. 2020 s tím, že na dalším by se měli rodiče dohodnout nebo si má stěžovatelka podat rovněž návrh na předběžné opatření. Proti tomuto rozhodnutí podala stěžovatelka ústavní stížnost (sp. zn. I. ÚS 2450/20). Tato stížnost byla odmítnuta pro nepříslušnost, kdy Ústavní soud shledal nemožnost pouze konstatovat porušení ústavních práv. Rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové bylo přitom doručeno stěžovatelce tak, že bylo pouze vhozeno do schránky dne 31. 7. 2020, a týmž dnem nabylo právní moci. Stěžovatelka podáním ze dne 2. 9. 2020 namítala nesprávnost doručení a tím i nesprávnost stanovení právní moci rozhodnutí, a pro případ, že by nesprávnost nebyla shledána, pak se domáhala vyslovení neúčinnosti doručení z omluvitelného důvodu dovolené s dcerou. Soudy však rozhodly, jak shora uvedeno.

3. Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

4. V ústavní stížností napadeném usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. září 2020 č. j. 19 Co 236/2020-659 je přehledně uvedeno a dostatečně odůvodněno, proč předmětné usnesení krajského soudu nemuselo být doručeno do vlastních rukou adresáta: že každý je odpovědný za existenci adresy pro doručování a je povinen si na této adrese zajistit přejímání zásilek. Za ospravedlnitelnou nepřítomnost by bylo možno považovat například pobyt ve zdravotnickém zařízení, tak tomu však v daném případě nebylo. Na těchto závěrech nelze shledat nic neústavního. Pro úplnost Ústavní soud dodává, pokud stěžovatelka brojí proti předběžnému opatření v její věci, že k otázce způsobilosti předběžného opatření prozatímní povahy zasáhnout do základních práv a svobod účastníků řízení se v rozhodovací praxi vyjádřil tak, že tuto způsobilost vyloučit nelze a lze tedy tato rozhodnutí podrobit přezkumu, ale pouze v rámci tzv. omezeného testu ústavnosti, neboť podstatná část záruk spravedlivého procesu se vztahuje na proces ve svém celku. Ústavní soud jen zkoumá, zda předběžné opatření mělo zákonný podklad (čl. 2 odst. 2 Listiny), bylo vydáno příslušným orgánem (čl. 38 odst. 1 Listiny) a není projevem svévole (čl. 1 Ústavy ČR a čl. 2 odst. 2 a 3 Listiny); srov. např. nález ve věci sp. zn. II. ÚS 221/98, in: Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek č. 16, str. 17. Ústavní soud také odkazuje na svoji ustálenou judikaturu, podle níž je jeho pravomoc ve vztahu k orgánům veřejné moci dána pouze subsidiárně, přičemž důsledně respektuje princip minimalizace zásahů do jejich rozhodovací činnosti, což se týká zejména nezávislých obecných soudů, nad kterými není oprávněn ve fázi dosud neukončeného řízení vykonávat jakýkoli dohled či dozor.

5. Ústavní stížnost tedy byla odmítnuta jako návrh zjevně neopodstatněný podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. ledna 2021

Ludvík David v. r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru