Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

II. ÚS 2979/10 #2Nález ÚS ze dne 29.03.2012Prohlídka jiných prostor a pozemků provedená před zahájením trestního stíhání

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam3
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - PO
Dotčený orgánSOUD - OS Louny
POLICIE - Útvar odhalování korupce a finanční kriminality SKPV - expozitura Ústí nad Labem
Soudce zpravodajBalík Stanislav
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
vyhověno
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /soudní rozhodnutí/náležité odůvodnění
základní práva a svobody/nedotknutelnost obydlí /prohlídka jiných prostor... více
Věcný rejstříkodůvodnění
přípravné řízení
trestní řízení/neodkladný/neopakovatelný úkon
orgán činný v trestním řízení
odnětí/vydání věci
Policie České republiky
Domovní prohlídka
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)N 65/64 SbNU 741
EcliECLI:CZ:US:2012:2.US.2979.10.2
Datum vyhlášení12.04.2012
Datum podání18.10.2010
Napadený akt

rozhodnutí soudu

jiný zásah orgánu veřejné moci

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb., čl. 12 odst.1, čl. 12 odst.2, čl. 36 odst.1

Ostatní dotčené předpisy

141/1961 Sb., § 158 odst.3, § 160 odst.4, § 84, § 78, § 83a odst.1


přidejte vlastní popisek

Analytická právní věta


K porušení základního práva garantovaného v čl. 12 odst. 1 Listiny dochází tehdy, pokud obecný soud vydá příkaz k prohlídce jiných prostor a pozemků, aniž by se jakkoli zabýval tím, zda se jedná o neodkladný či neopakovatelný úkon.

Není-li dán legitimní důvod pro provedení prohlídek, nemůže být dán ani legitimní důvod k zajištění věcí, které byly při prohlídkách nalezeny a sepsány. Pokud policejní orgán na základě takovýchto příkazů provede prohlídky jiných prostor a pozemků a zajistí při nich určité věci, porušuje také základní práva garantovaná v čl. 12 odst. 1 Listiny.

Návrh a řízení před Ústavním soudem

Na návrh stěžovatelky LEGIOS, a. s., zrušil II. senát Ústavního soudu nálezem ze dne 29. března 2012 příkazy k prohlídce jiných prostor a pozemků Okresního soudu v Lounech ze dne 11. října 2010 č. j. 0 Nt 1006/2010-5 a č. j. 0 Nt 1007/2010-5, a to pro rozpor s čl. 12 odst. 1 Listiny. Dále zakázal Policii České republiky pokračovat v porušování základních práv stěžovatelky podle čl. 12 odst. 1 Listiny a přikázal jí obnovit stav před porušením tím, že vydá stěžovatelce věci zabavené při provedených prohlídkách. Návrh stěžovatelky na vydání předběžného opatření a na přednostní projednání věci odmítl pro zjevnou neopodstatněnost.

Narativní část

Na základě návrhu státního zástupce vydal okresní soud podle § 83a odst. 1 trestního řádu příkaz k prohlídce jiných prostor a pozemků v objektu, jehož vlastníkem byla stěžovatelka. Prohlídka byla provedena Policií ČR a byly při ní zajištěny movité věci. Stěžovatelka namítala, že ačkoliv k nařízení a provedení prohlídky došlo ve fázi před zahájením trestního stíhání, napadený příkaz k prohlídce jiných prostor a pozemků nebyl odůvodněn jako neodkladný či neopakovatelný úkon ve smyslu § 160 odst. 4 trestního řádu.

Odůvodnění nálezu Ústavního soudu

Ústavní soud primárně odkázal na závěry vyslovené v nálezech sp. zn. II. ÚS 3073/10 ze dne 10. března 2011 a sp. zn. I. ÚS 3369/10 ze dne 10. ledna 2012, ve kterých stanovil ústavněprávní požadavky na soudní příkazy k domovním prohlídkám a zejména nález sp. zn. IV. ÚS 3370/10 ze dne 9. března 2012 (všechny dostupné na http://nalus.usoud.cz), ve kterém řešil, zda závěry v nich vyslovené lze vztáhnout i na institut prohlídky jiných prostor a pozemků. Dospěl přitom ke kladné odpovědi, přičemž odkázal na argumentaci obsaženou v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 3/09 ze dne 8. června 2010 (N 121/57 SbNU 495; 219/2010 Sb.), kde jasně vyjádřil, že pod ústavní ochranu soukromí náleží rovněž prostory určené např. k podnikatelské činnosti. Z výše uvedené judikatury Ústavního soudu rovněž vyplývá požadavek dostatečného odůvodnění příkazu, přičemž pokud byl příkaz k domovní prohlídce vydán ve stadiu "prověřování podezřelého", nikoliv ve stadiu trestního stíhání, musí obsahovat odůvodnění, že jde o úkon neodkladný nebo neopakovatelný (srov. nálezy sp. zn. IV. ÚS 1780/07 a II. ÚS 3073/10).

V projednávané věci je však z napadených příkazů k prohlídce jiných prostor a pozemků patrno, že výše zmíněné požadavky okresní soud nesplnil. Příkazy k provedení prohlídky jiných prostor a pozemků obsahovaly jen velmi stručné odůvodnění a vůbec neuváděly, že prohlídka bude provedena jako neodkladný a neopakovatelný úkon.

Z těchto důvodů proto Ústavní soud zrušil napadená rozhodnutí pro rozpor s čl. 12 odst. 1 Listiny, dále zakázal policejnímu orgánu, aby v porušování základních práv stěžovatelek pokračoval, a zároveň mu přikázal, aby obnovil stav před porušením vydáním zajištěných věcí.

Soudcem zpravodajem v dané věci byl Stanislav Balík. Žádný soudce neuplatnil odlišné stanovisko.

II.ÚS 2979/10 ze dne 29. 3. 2012

N 65/64 SbNU 741

Prohlídka jiných prostor a pozemků provedená před zahájením trestního stíhání

ČESKÁ REPUBLIKA

NÁLEZ

Ústavního soudu

Jménem republiky

Nález

Ústavního soudu - II. senátu složeného z předsedy senátu Stanislava Balíka a soudců Dagmar Lastovecké a Jiřího Nykodýma - ze dne 29. března 2012 sp. zn. II. ÚS 2979/10 ve věci ústavních stížností společnosti LEGIOS, a. s., se sídlem Praha 4, Doudlebská 1699/5, proti příkazům Okresního soudu v Lounech k prohlídce jiných prostor a pozemků č. j. 0 Nt 1006/2010-5 ze dne 11. října 2010 a č. j. 0 Nt 1007/2010-5 ze dne 11. října 2010 a proti zásahům Policie České republiky, Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality SKPV, expozitury Ústí nad Labem, spojených s žádostí o vydání usnesení o naléhavosti věci a o vydání předběžného opatření.

Výrok

I. Příkazy k prohlídce jiných prostor a pozemků Okresního soudu v Lounech ze dne 11. října 2010 č. j. 0 Nt 1006/2010-5 a č. j. 0 Nt 1007/2010-5 se ruší.

II. Policii České republiky se zakazuje pokračovat v porušování základních práv stěžovatelky podle čl. 12 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

III. Policii České republiky se přikazuje obnovit stav před porušením tím, že vydá věci zabavené při prohlídkách jiných prostor provedených dne 13. října 2010, specifikovaných v protokolech o provedení prohlídky jiných prostor a pozemků sepsaných dne 13. října 2010 Policií České republiky, Útvarem odhalování korupce a finanční kriminality SKPV, expoziturou Ústí nad Labem, ČTS: OKFK-257/TČ-2009-049026.

IV. Ve zbývající části se ústavní stížnosti odmítají.

Odůvodnění:

Ústavními stížnostmi, doručenými Ústavnímu soudu dne 21. října 2010 a dne 13. prosince 2010, posléze doplněnými dalšími podáními, které splňují formální náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, se stěžovatelka domáhá, aby Ústavní soud zrušil v záhlaví uvedené příkazy k prohlídce jiných prostor a pozemků a zakázal policejnímu orgánu pokračovat v porušování jejích ústavně zaručených práv a přikázal mu obnovit stav před porušením.

Usnesením ze dne 15. února 2011 Ústavní soud rozhodl o spojení obou ústavních stížností ke společnému řízení s tím, že budou nadále vedeny pod spisovou značkou II. ÚS 2979/10.

Stěžovatelka v ústavních stížnostech poukazuje na to, že příkazy k prohlídce byly vydány ve fázi prověřování, tj. před zahájením trestního stíhání konkrétní osoby jako obviněné. Odkazuje na judikaturu Ústavního soudu [nálezy sp. zn. I. ÚS 536/06 a sp. zn. IV. ÚS 1780/07 (oba viz níže), nález sp. zn. II. ÚS 298/05 ze dne 6. 10. 2005 (N 196/39 SbNU 91)], v níž se konstatuje, že se soud musí důsledně zabývat splněním podmínek neodkladnosti, resp. neopakovatelnosti úkonu a úvahy k vydání příkazu musí náležitě promítnout do odůvodnění rozhodnutí. Předmětné příkazy však neobsahují naprosto žádné odůvodnění neodkladnosti či neopakovatelnosti nařízených prohlídek, dokonce ani obecný odkaz na příslušná ustanovení trestního řádu, a trpí tak závažnou vadou, která se dotýká nikoli nevýrazným způsobem jejích ústavně zaručených práv, a to čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), čl. 11 odst. 1 a 4 Listiny a čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě. Kromě uvedeného stěžovatelka shledává v příkazech další pochybení. Příkazy neuvádějí žádné konkrétní podezření na trestnou činnost, která je vyšetřována, nespecifikují, k jakému období se má tato trestná činnost vztahovat, mlčí o tom, proč jsou pro její vyšetření důležité doklady stěžovatelky, nelze z nich zjistit, proč by se v areálu stěžovatelky měly nacházet účetní doklady jiných společností. Odůvodnění příkazů je velmi obecné a nevyplývá z nich potřeba zajistit dokumenty potřebné pro trestní řízení právě prohlídkou jiných prostor, neboť není zřejmé, proč nelze použít jiných způsobů podle trestního řádu pro opatření věcí důležitých pro trestní řízení. Velmi obecné je též vymezení věcí, které se mají nacházet v předmětných prostorách, a které tak mají být zajištěny při jejich prohlídce. Stěžovatelka vyslovuje výhrady i k postupu policejního orgánu při provádění prohlídek. Nebyl proveden předchozí výslech podle § 84 tr. ř., resp. prohlídky byly zahájeny v době, kdy se v dotčených prostorách nenacházeli řadoví zaměstnanci stěžovatelky ani její vedení, přičemž nejde o případ, kdy by věc nesnesla odkladu; nic takového se z příkazu nepodává. Mělo dojít nejdříve k učinění výzvy k vydání věcí podle § 78 tr. ř., neboť stěžovatelka by nepochybně svoji povinnost splnila a věci řádně označené dobrovolně vydala. Zcela formálním úkonem byla výzva vůči pracovníku ostrahy k vydání účetních dokladů a dalších dokumentů, neboť jmenovaný z titulu svého pracovního zařazení nemohl vědět, kde se hledané listiny nacházejí. Stěžovatelka žádá, aby byly její ústavní stížnosti projednány přednostně, a navrhuje vydání předběžného opatření, kterým se Policii České republiky zakáže pokračovat v zásahu do ústavně zaručených práv, spočívajícím v zadržování odňatých věcí a v nakládání s elektronickými daty staženými na hmotné nosiče dat, resp. přímo se zajištěnými nosiči dat, a dále jí zakáže zkoumat jejich obsah a jakkoli jinak s nimi nakládat.

V doplněních ústavních stížností ze dne 7. 4. 2011 a ze dne 2. března 2012 stěžovatelka upozornila na nálezy ze dne 10. března 2011 sp. zn. II. ÚS 3073/10 a ze dne 10. ledna 2012 sp. zn. I. ÚS 3369/10 (oba viz níže) vydané ve skutkově obdobných případech.

K ústavním stížnostem se k výzvě Ústavního soudu vyjádřili účastníci řízení. Okresní soud v Lounech odkázal na svá rozhodnutí s tím, že důvody pro povolení prohlídky jiných prostor a pozemků byly plně doloženy obsahem policejního spisu. Příslušný policejní orgán Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality uvedl, že uvedené prohlídky byly provedeny na základě povolení vydaných v souladu s ustanoveními trestního řádu. Podněty policejního orgánu k podání návrhu na prohlídky byly řádně odůvodněny a doloženy spisovým materiálem s tím, že prohlídka podle § 82 odst. 2 tr. ř. bude provedena jako neodkladný úkon podle § 160 odst. 4 tr. ř. Rovněž v protokolech o provedení prohlídek byly uvedeny všechny potřebné náležitosti včetně zdůvodněné neodkladnosti provedení úkonu. Policejní orgán obsáhle rekapituluje skutečnosti předcházející zahájení úkonů trestního řízení podle § 158 odst. 3 tr. ř. i poté, přičemž poukazuje na okolnosti, pro které měl obavu ze zmaření, zničení nebo ztráty důkazního materiálu, což byl i hlavní důvod neodkladnosti zmíněných prohlídek. Proto také nebyly činěny výzvy k vydání věci podle § 78 tr. ř. Předchozí výslechy podle § 84 tr. ř. nebylo možné provést pro nepřítomnost žádné z osob statutárního orgánu či zaměstnanců administrativy. O způsobu a formulaci příkazů k prohlídce nechce policejní orgán spekulovat, ale má za to, že výslovné neuvedení úkonu jako neodkladného nic nemění na zákonném postupu policejního orgánu.

Stěžovatelka reagovala na uvedená vyjádření podrobnou replikou, v níž v podstatě setrvala na svých námitkách uplatněných v ústavních stížnostech. Zejména upozornila, že předmětem řízení před Ústavním soudem je přezkum ústavnosti napadených příkazů k prohlídce a navazujícího postupu policejního orgánu, nikoli prověřování podezření ze spáchání daňového trestného činu. Proto některé argumenty policejního orgánu označila za irelevantní.

Ze spisu Okresního soudu v Lounech sp. zn. 0 Nt 1006/2010 Ústavní soud zjistil, že státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze podal dne 11. října 2010 pod č. j. 9 VZN 1513/2009-351 ve věci podezření z trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a) a odst. 3 trestního zákoníku návrh na vydání příkazu k prohlídce jiných prostor a pozemků. Na základě tohoto návrhu soudce Okresního soudu v Lounech vydal dne 11. října 2010 pod č. j. 0 Nt 1006/2010-5 příkaz, jímž podle § 83a odst. 1 tr. ř. nařídil prohlídku jiných prostor a pozemků, a to objektu na adrese Louny, ul. Husova č. p. 402, včetně příslušenství k objektu, jehož vlastníkem je stěžovatelka. Příkaz obsahuje velmi stručné odůvodnění toho, za jakým účelem je vydáván, bez zdůvodnění neodkladné povahy nařízeného úkonu. Z protokolu o provedení prohlídky ze dne 13. října 2010 č. j. OKFK-257/TČ-2009-049026 vyplývá, že s prohlídkou bylo započato v 6:00 hod., přičemž se jí mj. zúčastnili strážná stěžovatelky a vedoucí strážní služby, kterému byl v 7:20 hod. předán příkaz k prohlídce, přičemž byl vyzván k vydání účetních dokladů, účetní evidence, smluv a dalších dokladů týkajících se obchodní činnosti stěžovatelky, případně společností Onetrade, s. r. o., a ÚJI Trade, a. s., a to jak v listinné, tak elektronické podobě. Vedoucí strážní služby uvedl, že neví, kde se věci nacházejí, a umožnil policejnímu orgánu vstup do objektu. Při výkonu prohlídky byly zajištěny věci uvedené v protokolu a prohlídka byla ukončena v 16:00 hod.

Ze spisu Okresního soudu v Lounech sp. zn. 0 Nt 1007/2010 bylo zjištěno, že státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze podal dne 11. října 2010 ve věci podezření z trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a) a odst. 3 trestního zákoníku návrh na vydání příkazu k prohlídce jiných prostor a pozemků, na základě něhož soudce Okresního soudu v Lounech vydal dne 11. října 2010 pod č. j. 0 Nt 1007/2010-5 příkaz, jímž podle § 83a odst. 1 tr. ř. nařídil prohlídku jiných prostor a pozemků - komerčního objektu Polygon na adrese Praha 4, Nusle, Doudlebská 1699/5, včetně příslušenství k objektu, a to kancelářských a veškerých dalších prostor v přízemí proti hlavnímu vchodu, formálně i fakticky užívaných stěžovatelkou a společností LOSTR GROUP, a. s. Ani tento příkaz neobsahuje žádné odůvodnění neodkladnosti nařízeného úkonu. Z protokolu o provedení prohlídky ze dne 13. října 2010 č. j. ČTS: OKFK 257/TČ-2009-049026 je zřejmé, že prohlídka započala v 9:40 hod. poté, co byl příkaz k prohlídce předán zástupci vlastníka budovy, který po příslušném poučení prohlásil, že výzvě k vydání účetní evidence a smluv souvisejících s podnikatelskou činností stěžovatelky, Onetrade, s. r. o., ÚJI Trade, a. s., a to v listinné a případně elektronické podobě, vše za období ledna 2009 až prosince 2009, nemůže vyhovět, neboť neví, kde se v prostorách stěžovatelkou pronajaté kanceláře nachází. Při prohlídce byly zajištěny věci sepsané v protokolu. Prohlídka skončila v 15:40 hod.

Po zvážení stížnostních námitek a obsahu spisového materiálu dospěl Ústavní soud k závěru, že ústavní stížnosti jsou důvodné.

Východiskem pro posouzení a rozhodnutí projednávaných ústavních stížností jsou rozhodovací důvody a závěry vyslovené v nálezech sp. zn. II. ÚS 3073/10 ze dne 10. 3. 2011 (N 41/60 SbNU 483), sp. zn. I. ÚS 3369/10 ze dne 10. ledna 2012 (N 4/64 SbNU 39) a sp. zn. IV. ÚS 3370/10 ze dne 23. 2. 2012 (N 38/64 SbNU 447). Týkají se totiž případů, které přímo souvisejí s nyní projednávanou věcí, a byly přijaty za obdobných okolností. První dva nálezy se vztahují k institutu domovní prohlídky, posledně citovaný nález řešil, zda závěry v nich vyslovené lze vztáhnout i na institut prohlídky jiných prostor a pozemků. Dospěl ke kladné odpovědi, přičemž odkázal na argumentaci obsaženou v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 3/09 ze dne 8. 6. 2010 (N 121/57 SbNU 495; 219/2010 Sb.). Ústavní soud v něm jasně vyjádřil, že pod ústavní ochranu soukromí náleží rovněž prostory určené např. k podnikatelské činnosti, přičemž kontrolu úkonů státní moci narušujících tyto prostory provádí nezávislý soud. Svým závěrem, že "v případě užití trestněprávních nástrojů omezujících základní práva a svobody jednotlivce (zejm. domovní prohlídka, prohlídka jiných prostor a pozemků, osobní prohlídka, zadržení a otevření zásilek, odposlechy telekomunikačního provozu) se požadavek soudní ochrany základních práv musí projevit ve vydání soudního příkazu a v jeho dostatečném odůvodnění, které musí odpovídat jak požadavkům zákona, tak především ústavním principům, z nichž zákonné ustanovení vychází, resp. které zpětně limitují jeho interpretaci, neboť aplikace takového ustanovení představuje zvlášť závažný zásah do základních práv a svobod každého jednotlivce" [srov. nález sp. zn. II. ÚS 789/06 ze dne 27. 9. 2007 (N 150/46 SbNU 489 a násl.)], dal jasně najevo, že jedním z účelů takovéto nezávislé soudní ochrany je kontrola odůvodněnosti zásahů do soukromé sféry osob skrze domovní prohlídky a prohlídky jiných prostor a pozemků.

Jak dále Ústavní soud uvedl v nálezu sp. zn. IV. ÚS 3370/10 (viz výše), požadavek dostatečného odůvodnění soudního příkazu je zcela konzistentní i se starší judikaturou Ústavního soudu týkající se problematiky domovních prohlídek. Závěry této judikatury jsou shrnuty např. ve zmíněném nálezu sp. zn. I. ÚS 3369/10, v němž Ústavní soud zopakoval, že rozhodující obecný soud musí před vydáním příslušného příkazu nejen bedlivě zkoumat, zda v té které věci jsou pro nařízení domovní prohlídky splněny všechny zákonné podmínky, ale také aby příkazu, jímž domovní prohlídku nařizuje, věnoval náležitou pozornost a aby své rozhodovací důvody v jeho odůvodnění dostatečně a zřetelně vyložil [srov. nález sp. zn. II. ÚS 362/06 ze dne 1. 11. 2006 (N 200/43 SbNU 239 a násl.), nález sp. zn. I. ÚS 536/06 ze dne 28. 4. 2009 (N 100/53 SbNU 263 a násl.), nález sp. zn. II. ÚS 1940/10 ze dne 11. 11. 2010 (N 222/59 SbNU 207)]; nestačí proto pouhý odkaz na příslušná zákonná ustanovení (příp. jejich citace), aniž by bylo současně dostatečně zřejmé, z jakých skutkových okolností tento příkaz jako rozhodnutí orgánu veřejné moci vychází, případně čím a v čem pokládá zákonem stanovené podmínky za naplněné. Ústavní soud v něm také zdůraznil, že jestliže byl příkaz k domovní prohlídce vydán ve stadiu "prověřování podezřelého", nikoli ve stadiu trestního stíhání konkrétní osoby, musí být vydán s odůvodněním toho, že jde o úkon neodkladný nebo neopakovatelný [srov. nález sp. zn. IV. ÚS 1780/07 ze dne 25. 8. 2008 (N 147/50 SbNU 297 a násl.), nález sp. zn. II. ÚS 3073/10 (viz výše)]. Právě o takový případ se v posuzovaných věcech jedná.

Z napadených příkazů k prohlídce jiných prostor a pozemků je však naprosto zřejmé, že zmíněné požadavky kladené na odůvodnění neodkladnosti úkonu splněny nebyly. Příkazy k prohlídce vůbec neuvádějí, že by se mělo jednat o neodkladný či neopakovatelný úkon, natož aby takový úkon jakkoli odůvodnily. Jak uvedl Ústavnísoud v nálezu sp. zn. I. ÚS 3369/10 (viz výše), příkaz k prohlídce finalizuje oprávnění policejního orgánu coby orgánu veřejné moci k zásahu do základního práva podle čl. 12 Listiny. To je dáno tím, že právě příkazem k prohlídce je konstatována důvodnost, resp. zákonnost její realizace, a to včetně případných podmínek, za kterých musí být vykonána [srov. nález sp. zn. II. ÚS 3073/10 (viz výše)]. Obecný soud tudíž nemůže rezignovat na to, aby v příkazu co možná nejpřesněji vymezil, proč má být ve stadiu před zahájením trestního stíhání nařízena prohlídka.

Lze tedy uzavřít, že obecnýsoud porušil základní práva stěžovatelky garantovaná čl. 12 odst. 1 Listiny, pokud vydal příkazy k prohlídce předmětných prostor užívaných stěžovatelkou, aniž by se jakkoli zabýval tím, zda se jedná o úkon neodkladný či neopakovatelný. Ústavní soud proto ústavním stížnostem vyhověl a napadené příkazy podle § 82 odst. 3 písm. a) zákona o Ústavním soudu zrušil, aniž považoval za nutné řešit další námitky stěžovatelky, neboť jejich projednání by na shora uvedeném závěru nemohlo nic změnit.

Na základě předmětných příkazů byly prohlídky skutečně provedeny a byly při nich zajištěny věci, přičemž uvedené příkazy byly nezbytnou podmínkou k tomu, aby prohlídka mohla být legitimně provedena. Jak však bylo uvedeno výše, ústavně konformní základ pro provedení prohlídek v daných případech dán není. Nebyl-li tedy k tomu dán legitimní důvod, nemůže být dán ani legitimní důvod k zajištění věcí, které byly při prohlídkách nalezeny a sepsány. Lze tedy dále uzavřít, že policejní orgán tím, že provedl na základě napadených příkazů prohlídky jiných prostor a pozemků a zajistil při nich určité věci náležející stěžovatelce, porušil také její základní práva garantovaná čl. 12 odst. 1 Listiny. Ústavnísoud proto dále podle § 82 odst. 3 písm. b) zákona o Ústavním soudu policejnímu orgánu zakázal, aby v porušování základních práv stěžovatelky pokračoval, a přikázal mu, aby obnovil stav před porušením vydáním zajištěných věcí.

K navrhovaným předběžným opatřením a přednostnímu projednání věcí Ústavnísoud konstatuje, že v minulosti opakovaně jasně vyložil, že je při výkladu institutů vybočujících z řádného průběhu řízení o ústavní stížnosti veden jednak zásadou rovnosti účastníků řízení a dále speciální povahou tohoto řízení. Proto je k aplikaci uvedených institutů přistupováno pouze tehdy, pokud by jinak došlo k nezvratným osobním důsledkům, vylučujícím reparační či satisfakční funkci právní odpovědnosti [srov. nález sp. zn. III. ÚS 258/03 ze dne 6. 5. 2004 (N 66/33 SbNU 155)]. O nic takového v posuzovaném případě nejde, proto Ústavní soud oba návrhy odmítl [srov. též nálezy sp. zn. I. ÚS 3369/10, sp. zn. IV. ÚS 3370/10, sp. zn. II. ÚS 3073/10 (všechny viz výše)].

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru