Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

II. ÚS 2937/15 #1Usnesení ÚS ze dne 21.03.2016

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSTÁTNÍ ZASTUPITELSTVÍ - OSZ Rakovník
STÁTNÍ ZASTUPITELSTVÍ - KSZ Praha
Soudce zpravodajZemánek Jiří
Typ výrokuodmítnuto pro nedodržení lhůty
Předmět řízení
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:2016:2.US.2937.15.1
Datum podání30.09.2015
Napadený akt

jiný zásah orgánu veřejné moci


přidejte vlastní popisek

II.ÚS 2937/15 ze dne 21. 3. 2016

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Zemánkem o ústavní stížnosti stěžovatele K. P., t. č. ve Vazební věznici Pankrác, P. O. BOX 5 - E/A1, Praha 4, zastoupeného Mgr. Tomášem Uherkem, advokátem, se sídlem Jandova 8, Praha 9, proti postupu Okresního státního zastupitelství v Rakovníku a Krajského státního zastupitelství v Praze ve věci vedené pod sp. zn. ZT 83/2013, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 30. 9. 2015 a doplněnou advokátem dne 8. 2. 2016 se stěžovatel domáhá vydání nálezu, kterým bude vysloveno, že "1. Postupem Okresního státního zastupitelství v Rakovníku a Krajského státního zastupitelství v Praze ve věci vedené pod sp. zn. ZT 83/2013 bylo porušeno základní právo stěžovatele na účinné vyšetřování dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. 2. Okresnímu státnímu zastupitelství v Rakovníku se zakazuje pokračovat v porušování práva stěžovatele podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod spočívajícímu v neprovedení účinného vyšetřování."

Stěžovatel uvádí, že podal trestní oznámení pro křivou výpověď na Terezu Kraftovou, Marcelu Černou a Janu Hůrkovou, neboť jejich výpovědi se nezakládaly na pravdě, byly plné rozporů a nepřesností. Tyto výpovědi ho v trestním řízení výrazně poškodily a zapříčinily, že byl odsouzen ke třem letům odnětí svobody. Státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Rakovníku (dále jen "OSZ v Rakovníku") vyhodnotil jeho trestní oznámení jako vyjádření, kterým stěžovatel vykonává svá obhajovací práva, aniž by zajistil jejich řádné prověření. Stěžovatel je přesvědčen, že státní zástupce v rozporu se zásadami legality, materiální pravdy a zásadou vyhledávací postupoval nedbale, přičemž nebral ohled na skutkové okolnosti tvrzené stěžovatelem. Proti postupu státního zástupce podal stěžovatel podnět k výkonu dohledu Krajskému státnímu zastupitelství v Praze (dále jen "KSZ v Praze"), ani zde však jeho právu na účinné vyšetřování nebyla poskytnuta ochrana. Stěžovatel do dnešního dne neobdržel rozhodnutí, kterým by bylo jeho trestní oznámení věcně vyřízeno.

Z obsahu listin připojených k ústavní stížnosti se podává, že OSZ v Rakovníku přípisem ze dne 1. 11. 2013 sp. zn. 0 ZT 83/2013 stěžovateli sdělilo, že jeho trestní oznámení bylo vyhodnoceno jako vyjádření, kterým stěžovatel vykonává svá obhajovací práva v trestním řízení. Byl poučen o tom, že věrohodnost svědeckých výpovědí bude podrobně a kriticky hodnocena v řízení před soudem. Podáním adresovaným Okresnímu státnímu zastupitelství v Kladně se stěžovatel kriticky vyslovil k průběhu hlavního líčení před Okresním soudem v Rakovníku, k nečinnosti obhájkyně, která nepodala dovolání proti odsuzujícímu rozsudku, a k prováděnému dokazování, uváděl vlastní verzi skutkového děje, přičemž tvrdil, že žádný trestný čin nespáchal, když se pouze bránil napadení, a že svědci vypovídali křivě a proto na ně podal trestní oznámení, avšak státní zástupce je zamítl. Dalším přípisem OSZ v Rakovníku ze dne 27. 11. 2014 byl stěžovatel informován, že jeho podání ze dne 17. 10. 2014 bylo postoupeno KSZ v Praze jako podnět k výkonu dohledu.

Z vyjádření KSZ v Praze sp. zn. KZZ 5046/2014 ze dne 28. 2. 2016, které si Ústavní soud vyžádal, se podává, že přípisem OSZ v Rakovníku ze dne 8. 12. 2014 bylo krajskému státnímu zastupitelství postoupeno podání stěžovatele vyhodnocené jako podnět k dohledu. Spolu s tímto podáním byl předložen příslušný spisový materiál, jednak dozorový spis OSZ v Rakovníku sp. zn. ZT 83/2013 a jednak navazující trestní spis Okresního soudu v Rakovníku sp. zn. 2 T 199/2013, ve kterém bylo následně rozhodováno o řádných opravných prostředcích ve veřejném zasedání Krajským soudem v Praze pod sp. zn. 13 To 138/2014. S ohledem na posouzení podání stěžovatele jako podnětu k podání stížnosti pro porušení zákona ve shora uvedené trestní věci bylo ve vztahu ke stěžovateli postupováno v souladu s § 32 odst. 1 vyhlášky č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, a přípisem státního zástupce KSZ v Praze ze dne 12. 12. 2014 č. j. KZZ 5046/2014 adresovaným a odeslaným stěžovateli na adresu P. O. BOX 5-E/A 1, Praha 4 Pankrác, byl stěžovatel vyrozuměn, že jeho podání ze dne 17. 10. 2014 bude přezkoumáno jako podnět ke stížnosti pro porušení zákona ve věci vedené u Okresního soudu v Rakovníku sp. zn. 2 T 199/2013, a o výsledku přezkoumání bude stěžovatel vyrozuměn Ministerstvem spravedlnosti. Vzhledem k tomu, že v dané trestní věci jako poslední rozhodoval Krajský soud v Praze za účasti KSZ v Praze, bylo podání stěžovatele s kompletním spisovým materiálem postoupeno k přezkumnému řízení na Vrchní státní zastupitelství v Praze (dále jen "VSZ v Praze") přípisem ze dne 15. 12. 2014. Dne 20. 1. 2015 bylo KSZ v Praze informováno přípisem Odboru přezkumného řízení VSZ v Praze, že podnět stěžovatele byl společně s trestním spisem předložen Ministerstvu spravedlnosti k podání stížnosti pro porušení zákona, a to s návrhem na odložení podnětu, neboť pro podání stížnosti pro porušení zákona nebyly shledány podmínky. Konečné stanovisko Ministerstva spravedlnosti není KSZ v Praze známo.

Na uvedené sdělení KSZ v Praze, které bylo doručeno zástupci stěžovatele dne 26. 2. 2016, již nebylo nijak reagováno.

Dříve než Ústavní soud přistoupí k věcnému přezkumu napadených rozhodnutí, je vždy povinen zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny podmínky kladené na ni zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), tedy mj. i to, zda byla podána včas.

Podle ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu má právo podat ústavní stížnost fyzická nebo právnická osoba, pokud tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Ústavní stížnost musí být podle § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu podána v rámci lhůty dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, se kterým je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

Za situace, kdy stěžovatel brojí proti vyrozumění státního zástupce OSZ v Rakovníku o způsobu vyřízení jeho trestního oznámení, byl posledním procesním prostředkem k ochraně jeho práv, kterého dle svého tvrzení využil, podnět ze dne 17. 10. 2014, v němž mj. napadl způsob vyřízení jeho trestního oznámení státním zástupcem OSZ v Rakovníku. Tento podnět byl postoupen KSZ v Praze, o čemž byl stěžovatel přípisem ze dne 27. 11. 2014 informován. Krajské státní zastupitelství jej vyhodnotilo podle obsahu jako podnět k podání stížnosti pro porušení zákona v trestní věci vedené Okresním soudem v Rakovníku pod sp. zn. 2 T 199/2013, a stěžovatel byl o tom vyrozuměn podáním ze dne 12. 12. 2014, a to včetně informace, že o výsledku přezkumného řízení bude informován přímo Ministerstvem spravedlnosti. Pokud proti uvedenému postupu KSZ v Praze i jemu předcházejícímu způsobu vyřízení jeho podání státním zástupcem OSZ v Rakovníku brojí ústavní stížností podanou k poštovní přepravě až dne 29. 9. 2015, činí tak zjevně daleko po uplynutí zákonné dvouměsíční lhůty.

Toliko nad rámec uvedeného Ústavní soud uvádí, že za situace, kdy stěžovatel podal trestní oznámení pro křivou výpověď svědků v průběhu probíhajícího trestního řízení, nelze dozorovému státnímu zástupci bez dalšího vytýkat, že toto trestní oznámení dle obsahu vyhodnotil jako vyjádření, kterým stěžovatel vykonává svá obhajovací práva v trestním řízení vedeném proti němu, a že ho poučil o tom, že věrohodnost svědeckých výpovědí bude podrobně a kriticky hodnocena v řízení před soudem. Ochrana právům - v oblasti trestního soudnictví vymezená jeho účelem, tj. požadavkem náležitého zjištění trestných činů a podle zákona spravedlivého potrestání jejich pachatelů - je totiž ústavně svěřena soudům, jimž je současně uloženo, aby při výkonu spravedlnosti postupovaly zákonem stanoveným způsobem. Okresní soud v Rakovníku, u něhož byla následně podána obžaloba, se zajisté v rámci hodnocení důkazů věrohodností svědeckých výpovědí zabýval. Pokud však stěžovatel s jeho rozsudkem či s rozhodnutím Krajského soudu v Praze vydaným v odvolacím řízení nesouhlasil, měl právo proti němu podat dovolání. Ze stanoviska KSZ v Praze však vyplývá, že v trestní věci stěžovatele jako poslední rozhodoval Krajský soud v Praze. Nejvyšší soud tak nedostal příležitost, aby se případem stěžovatele zabýval. I z tohoto důvodu by stěžovatel nemohl s ústavní stížností uspět.

Vzhledem k uvedenému Ústavní soud postupoval podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu a ústavní stížnost odmítl jako opožděně podanou.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 21. března 2016

Jiří Zemánek, v. r.

soudce zpravodaj

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru