Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

II. ÚS 2841/15 #1Nález ÚS ze dne 07.01.2016Bezdůvodné opomenutí obecného soudu posoudit důkazy předložené účastníkem řízení

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam3
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - OS Most
Soudce zpravodajTomková Milada
Typ výrokuvyhověno
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /rovnost účastníků řízení, rovnost „zbraní“
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedl... více
Věcný rejstříkDokazování
pojistná smlouva
Plná moc
legitimace/pasivní
soud/jednání
listina
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)N 2/80 SbNU 31
EcliECLI:CZ:US:2016:2.US.2841.15.1
Datum vyhlášení27.01.2016
Datum podání21.09.2015
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 36 odst.1, čl. 37 odst.3

Ostatní dotčené předpisy

168/1999 Sb., § 24c

99/1963 Sb., § 132


přidejte vlastní popisek

Analytická právní věta


Pokud obecný soud při zjišťování skutkového stavu jednostranně vychází pouze z důkazů předložených jedním účastníkem sporu a zcela opomene vzít v úvahu důkazy prokazatelně předložené druhou stranou sporu, jedná se o postup, který je v rozporu s právem na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a s právem na rovnost účastníků řízení podle čl. 37 odst. 3 Listiny.

Návrh a řízení před Ústavním soudem

Na návrh stěžovatelky Karoliny Frolíkové zrušil II. senát Ústavního soudu nálezem ze dne 7. 1. 2016 v řízení podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy rozsudek Okresního soudu v Mostě ze dne 3. 7. 2015 č. j. 33 C 385/2014-30 pro rozpor s čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny.

Narativní část

Česká kancelář pojistitelů žalovala stěžovatelku jako vlastníka motorového vozidla o zaplacení příspěvku dle § 24c zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla, za dobu od 10. 6. 2010 do 7. 9. 2010. Okresní soud uložil stěžovatelce elektronickým platebním rozkazem zaplatit požadovanou částku. Stěžovatelka podala odpor, v němž namítala, že v žalovaném období nebyla vlastníkem vozidla, a předložila listiny dokazující tuto skutečnost. Následně okresní soud vyhlásil rozsudek, z jehož odůvodnění bylo zřejmé, že skutkový stav byl zjištěn pouze s provedením důkazů navržených žalobkyní. Odvolání proti rozsudku nebylo přípustné. Součástí spisu byl úřední záznam, ze kterého bylo zřejmé, že do spisu nebyly založeny stěžovatelkou navržené důkazy a plná moc její právní zástupkyně.

Odůvodnění nálezu Ústavního soudu

Ústavní soud již ve své judikatuře uvedl, že oběh písemností je věcí vnitřní organizace práce každého soudu (srov. nález sp. zn. I. ÚS 689/05). Z ústavněprávního hlediska lze považovat pochybení soudu při nakládání s důkazními návrhy za bezdůvodné opomenutí.

V projednávané věci Ústavní soud uvedl, že z vyjádření okresního soudu a soudního spisu je zřejmé, že důkazní návrhy stěžovatelky a plná moc její právní zástupkyně nebyly vytištěny z elektronického systému a založeny do spisu v listinné podobě. Tento nedostatek způsobil, že okresní soud při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů předložených žalobkyní, a měl za to, že stěžovatelka žádné důkazy soudu nepřeložila. Uvedeným postupem soud porušil právo stěžovatelky na spravedlivý proces a na rovnost účastníků řízení.

Z výše uvedených důvodů Ústavní soud stížnosti vyhověl a napadený rozsudek okresního soudu zrušil pro rozpor s čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny.

Soudcem zpravodajem v dané věci byla Milada Tomková. Žádný soudce neuplatnil odlišné stanovisko.

II.ÚS 2841/15 ze dne 7. 1. 2016

N 2/80 SbNU 31

Bezdůvodné opomenutí obecného soudu posoudit důkazy předložené účastníkem řízení

ČESKÁ REPUBLIKA

NÁLEZ

Ústavního soudu

Jménem republiky

Nález

Ústavního soudu - senátu složeného z předsedy senátu Jiřího Zemánka a soudců Ludvíka Davida a Milady Tomkové (soudce zpravodaj) - ze dne 7. ledna 2016 sp. zn. II. ÚS 2841/15 ve věci ústavní stížnosti Karoliny Frolíkové, zastoupené Mgr. Dagmar Vítů Peckovou, advokátkou, advokátní kancelář se sídlem Biskupský dvůr 2095/8, 110 00 Praha 1, proti rozsudku Okresního soudu v Mostě ze dne 3. 7. 2015 č. j. 33 C 385/2014-30, jímž byla stěžovatelce uložena povinnost zaplatit České kanceláři pojistitelů částku 4 740 Kč s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení ve výši 5 119 Kč, za účasti Okresního soudu v Mostě jako účastníka řízení a České kanceláře pojistitelů jako vedlejšího účastníka řízení.

I. Rozsudkem Okresního soudu v Mostě ze dne 3. 7. 2015 č. j. 33 C 385/2014-30 byla porušena práva stěžovatelky zakotvená v čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.

II. Rozsudek Okresního soudu v Mostě ze dne 3. 7. 2015 č. j. 33 C 385/2014-30 se ruší.

Odůvodnění:

1. Včas podanou ústavní stížností se stěžovatelka s tvrzením o porušení svých práv ústavně zaručených čl. 37 odst. 3 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") domáhala zrušení shora označeného rozsudku, jímž ji Okresní soud v Mostě zavázal povinností zaplatit žalobkyni České kanceláři pojistitelů částku 4 740 Kč s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení ve výši 5 119 Kč.

2. Ze spisu Okresního soudu v Mostě sp. zn. 33 C 385/2014, který si Ústavní soud vyžádal k ověření stěžovatelčiných tvrzení vyplynulo, že Česká kancelář pojistitelů žalovala stěžovatelku jako vlastníka motorového vozidla tovární značky PEUGEOT 309 1.2. SPZ X o zaplacení žalované částky, představující nezaplacený příspěvek dle ustanovení § 24c zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, za dobu od 10. 6. 2010 do 7. 9. 2010 a náklady spojené s uplatněním nároku. Okresní soud v Mostě vydal dne 14. 7. 2014 elektronický platební rozkaz č. j. EPR 155679/2013-8, který stěžovatelka v zastoupení JUDr. Věrou Ptáčkovou, advokátkou, včas a řádně napadla odporem. V něm tvrdila, že v žalovaném období nebyla vlastníkem vozidla, a na podporu svých tvrzení předložila soudu listiny, ze kterých bylo podle ní zřejmé, že v žalovaném období neměla povinnost platit požadovaný příspěvek. Okresní soud v Mostě vyzval účastníky řízení, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím bez jednání, a vyzval žalobkyni, aby předložila další listinné důkazy k prokázání svých tvrzení; výzva byla zaslána k rukám stěžovatelky. Následně dne 3. 7. 2015 Okresní soud v Mostě vyhlásil ústavní stížností napadený rozsudek, z jehož odůvodnění je zřejmé, že skutkový stav byl zjištěn provedením důkazů navržených pouze žalobkyní. Rozsudek byl doručen k rukám stěžovatelky dne 21. 7. 2015, poté soud vydal opravné usnesení ze dne 24. 7. 2015 č. j. 33 C 385/2014-32, kterým doplnil do záhlaví rozsudku jméno a adresu právní zástupkyně stěžovatelky, jíž následně doručil rozsudek do datové schránky dne 28. 7. 2015. Proti rozsudku Okresního soudu v Mostě nebylo odvolání přípustné. Součástí spisu je úřední záznam ze dne 24. 7. 2015 (č. l. 30), ve kterém se konstatuje, že ze systému CEPR (centrální elektronický platební rozkaz) nebyly vytištěny a do spisu založeny stěžovatelkou navržené důkazy a plná moc její tehdejší právní zástupkyně.

3. V ústavní stížnosti stěžovatelka zrekapitulovala průběh řízení a závěrům Okresního soudu v Mostě oponovala i s poukazem na nosné rozhodovací důvody nálezů Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 2221/13 ze dne 31. 3. 2014 (N 48/72 SbNU 543) a sp. zn. IV. ÚS 4002/13 ze dne 9. 6. 2014 (N 117/73 SbNU 811). Stěžovatelka vytkla soudu, že zcela pominul jí předložené důkazy, kterými prokazovala nedostatek své pasivní legitimace. Uvedla, že společně s podáním odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu předložila Okresnímu soudu v Mostě potvrzení Magistrátu města Teplice ze dne 29. 7. 2014, z něhož je patrné, že předmětné vozidlo vlastnila pouze do dne 9. 9. 2009, dále žádost o depozit registrační značky ze dne 31. 8. 2009 a velký technický průkaz, ve kterém bylo v části B potvrzeno, že "dne 31. 8. 2009 byla registrační značka a ORV uloženy na OÚ"; okresní soud se však jejími návrhy na provedení důkazů nezabýval, navíc v průběhu řízení obesílal přímo stěžovatelku, a nikoliv její právní zástupkyni. Příčinu těchto závažných pochybení stěžovatelka zjistila po nahlédnutí do soudního spisu po ukončení řízení z úředního záznamu soudu, podle kterého nebyly ze systému CEPR vytištěny a do spisu založeny jí navržené listinné důkazy a plná moc její tehdejší právní zástupkyně. Stěžovatelka vyjádřila přesvědčení, že v důsledku zjevně chybného administrativního postupu nemohl Okresní soud v Mostě o nároku žalobkyně řádně rozhodnout, a proto navrhla, jak je shora uvedeno.

4. Ústavní soud vyzval účastníka a vedlejšího účastníka řízení, aby se k ústavní stížnosti vyjádřili.

5. Okresní soud v Mostě ve vyjádření k ústavní stížnosti ze dne 10. 11. 2015 uvedl, že při svém rozhodování vyšel z důkazů předložených žalobkyní. Připustil, že do soudního spisu nebyly vytištěny ze systému CEPR stěžovatelkou předložené důkazy a plná moc její právní zástupkyně, z čehož vyplývá, že ve svém rozhodnutí nezohlednil důkazy předložené stěžovatelkou, neboť nebyly do dne vydání rozsudku ve spise založeny, přestože byly soudu řádně doručeny a vedeny v systému CEPR. Okresní soud též připustil, že stěžovatelce, která byla zastoupena, nebylo řádně doručeno usnesení ze dne 6. 3. 2015 č. j. 33 C 385/2014-11, jímž soud vyzval účastníky řízení, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání. Okresní soud v Mostě uzavřel, že stěžovatelka bez své viny nemohla použít důkazy, které pro ni mohou přivodit příznivější rozhodnutí ve věci.

6. Česká kancelář pojistitelů nevyužila svého práva a k ústavní stížnosti se nevyjádřila.

7. Ústavní soud po ověření formálních náležitostí ústavní stížnosti a její přípustnosti přistoupil k meritornímu přezkumu napadeného rozsudku. Ve věci rozhodl bez nařízení ústního jednání, neboť měl za to, že by žádné další objasnění nepřineslo (§ 44 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákon o Ústavním soudu").

8. Ústavnísoud po seznámení se s argumentací přednesenou v ústavní stížnosti, s vyjádřením účastníka řízení a se spisem Okresního soudu v Mostě sp. zn. 33 C 385/2014 dospěl k závěru, že ústavní stížnost je důvodná.

9. Jak je z vyjádření Okresníhosoudu v Mostě a soudního spisu zjevné, nebyly stěžovatelčiny důkazní návrhy a plná moc její právní zástupkyně včas vytištěny z elektronického systému a založeny do spisu v listinné podobě. Tento nedostatek způsobil, že Okresní soud v Mostě při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů předložených žalobkyní a měl za to, že žalovaná stěžovatelka žádné důkazy soudu nepřeložila, což však objektivně neodpovídalo skutečnosti. V tomto postupu spatřuje Ústavní soud porušení stěžovatelčina práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny a práva na rovnost účastníků řízení podle čl. 37 odst. 3 Listiny, neboť obecný soud musí věnovat pozornost všem skutečnostem, které jsou důležité pro jeho rozhodování. Je nerozhodné, že se důkazní návrhy stěžovatelky a plná moc k jejímu zastoupení nedostaly včas v listinné podobě do sféry dispozice příslušného soudce okresního soudu, neboť oběh písemností je věcí vnitřní organizace práce každého soudu [srov. nález sp. zn. I. ÚS 689/05 ze dne 21. 6. 2006 (N 126/41 SbNU 575)]. Z ústavněprávního hlediska lze považovat postup soudu při nakládání s důkazními návrhy za bezdůvodné opomenutí, což představuje pochybení, jež má ústavněprávní relevanci pro posouzení řádného dodržení pravidel při zjišťování skutkového stavu věci samé.

10. Zrušením napadeného rozsudku se Okresnímusoudu v Mostě otevírá možnost napravit svůj postup v důkazním řízení a vypořádat se s důkazy navrženými stěžovatelkou a jejími argumentačními tvrzeními za dodržení všech ústavních procesních principů. Námitkami dotýkajícími se merita věci se Ústavní soud nezabýval, neboť prostor pro jejich uplatnění stěžovatelkou je prvotně v řízení před Okresním soudem v Mostě.

11. Z výše uvedených důvodů Ústavnísoud podle ustanovení § 82 odst. 2 písm. a) a odst. 3 písm. a) zákona o Ústavním soudu ústavní stížnosti vyhověl a napadený rozsudek Okresního soudu v Mostě zrušil.

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru