Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

II. ÚS 2832/20 #1Usnesení ÚS ze dne 29.10.2020

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - NS
SOUD - MS Praha
SOUD - OS Praha 2
Soudce zpravodajDavid Ludvík
Typ výrokuodmítnuto pro neodstraněné vady
Předmět řízení
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:2020:2.US.2832.20.1
Datum podání12.08.2020
Napadený akt

rozhodnutí soudu

zákon; 82/1998 Sb.; o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, a o změně zákona České národní rady č. 358/1192 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů; § 32/3

Ostatní dotčené předpisy

82/1998 Sb., § 32 odst.3


přidejte vlastní popisek

II.ÚS 2832/20 ze dne 29. 10. 2020

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ludvíkem Davidem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Mike Pána, zastoupeného Mgr. Václavem Voříškem, advokátem se sídlem Pod Kaštany 245/10, Praha 6, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2020 č. j. 30 Cdo 1205/2020-566, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 5. 2019 č. j. 30 Co 104/2019-424 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 3. 10. 2018 č. j. 25 C 80/2018-378, ve spojení s návrhem na zrušení části ustanovení § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, a o změně zákona České národní rady č. 358/1192 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, takto:

Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.

Odůvodnění:

1. Ústavnímu soudu byl dne 12. 8. 2020 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Stěžovatel se jeho prostřednictvím domáhal zrušení v záhlaví uvedených soudních rozhodnutí. Stěžovatel s ústavní stížností spojil i návrh na zrušení části v záhlaví citovaného zákonného ustanovení.

2. Předtím než se Ústavní soud mohl začít věcí meritorně zabývat, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje náležitosti předpokládané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Podle § 34 odst. 1 zákona o Ústavním soudu návrh na zahájení řízení se podává písemně Ústavnímu soudu. Musí z něj být patrno, kdo jej činí, které věci se týká a co sleduje, musí být podepsán a datován. Návrh má dále obsahovat pravdivé vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se navrhovatel domáhá; návrh musí obsahovat i další náležitosti, které stanoví tento zákon.

3. Smyslem výzvy a stanovení lhůty podle ustanovení § 41 písm. b) zákona o Ústavním soudu je především poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách řízení pro projednání věci před Ústavním soudem; teprve poté, nepodaří-li se nedostatek podání odstranit, jsou vyvozeny vůči stěžovateli nepříznivé procesní důsledky v podobě odmítnutí ústavní stížnosti. Lze-li však vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli vědomí o náležitostech kvalifikovaného podání, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení jako postup neefektivní a formalistický.

4. Stěžovatelovo podání nenaplňuje základní zákonné požadavky na jeho projednání podle § 34 odst. 1 ve spojení s § 72 odst. 2 a navazujícími ustanoveními zákona o Ústavním soudu. Ústavní stížnost nebyla vůbec odůvodněna, z podání tak není patrná ústavněprávní argumentace nezbytná pro posouzení věci Ústavním soudem. Stěžovatel při podání ústavní stížnosti avizoval, že ústavní stížnost doplní o potřebné náležitosti ve lhůtě 10 dnů. Ke dni rozhodnutí Ústavního soudu, tedy po více než dvou měsících ode dne podání ústavní stížnosti, se tak ovšem nestalo. Stěžovatel přitom nezpravil Ústavní soud o tom, že by mu v tom bránily vážné důvody. Ústavní soud stěžovatele k odstranění vad návrhu nevyzýval, jelikož je zřejmé, že si jich byl stěžovatel dobře vědom již v době svého návrhu na zahájení řízení. Stěžovateli se nadto náležitého poučení dostalo opakovaně v řadě řízení; stěžovatel podal již několik ústavních stížností trpících stejnými vadami a byl o této skutečnosti, jakož i o případných následcích neodstranění vytčených vad, v minulosti opakovaně poučen (viz řízení vedená pod sp. zn. IV. ÚS 456/20, sp. zn. I. ÚS 2772/19, sp. zn. III. ÚS 2187/18). Stěžovatel však i nadále volí postup, kterým ignoruje zákonem předepsané náležitosti ústavní stížnosti. Za této situace nelze než uzavřít, že stěžovatel neodstranil vady svého návrhu na zahájení řízení, který tak není způsobilý věcného projednání.

5. Vzhledem k uvedenému Ústavnímu soudu nezbylo, než za přiměřeného použití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu stěžovatelův návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení odmítnout. S ní spojený návrh na zrušení části výše citovaného zákonného ustanovení sdílí osud ústavní stížnosti.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 29. října 2020

Ludvík David, v. r.

soudce zpravodaj

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru