Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

II. ÚS 275/96Nález ÚS ze dne 15.10.1996Ke svobodné soutěži politických sil v demokratické společnosti

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam2
NavrhovatelPOLITICKÁ / VOLEBNÍ STRANA
Soudce zpravodajHoleček Miloš
Typ výrokuvyhověno
Předmět řízení
základní práva a svobody/právo podílet se na správě věcí veřejných /volební a hlasovací právo
Věcný rejstříkvolby/do Poslanecké sněmovny
volby/do Senátu
politická strana/hnutí
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)N 103/6 SbNU 243
EcliECLI:CZ:US:1996:2.US.275.96
Datum podání11.10.1996
Napadený akt

rozhodnutí soudu

rozhodnutí správní

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

1/1993 Sb., čl. 90, čl. 19 odst.2, čl. 20, čl. 83, čl. 87 odst.1 písm.d

2/1993 Sb., čl. 4 odst.4, čl. 21, čl. 22

Ostatní dotčené předpisy

247/1995 Sb., § 61 odst.4


přidejte vlastní popisek

II.ÚS 275/96 ze dne 15. 10. 1996

N 103/6 SbNU 243

Ke svobodné soutěži politických sil v demokratické společnosti

ČESKÁ REPUBLIKA

NÁLEZ

Ústavního soudu

Jménem republiky

Ústavní soud České republiky

rozhodl v senátě ve věci ústavní

stížnosti Občanské demokratické aliance, zastoupené advokátem

JUDr. P. T., proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze

3.10.1996 sp. zn. Ovs 32/96/Št-Hu za účasti Nejvyššího soudu České

republiky jako účastníka řízení a Ústřední volební komise, jako

vedlejšího účastníka řízení takto:

Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze 3.10.1996 č.j.

Ovs 32/96/Št-Hu-28 a rozhodnutí Ústřední volební komise

z 25.9.1996 č.j. ÚVK 254/6/1996 se zrušují.

Odůvodnění:

Občanská demokratická aliance podala podle § 72 odst. 1 písm.

a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, návrh na zrušení

usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze 3.10.1996 č.j. Ovs

32/96/Št-Hu-28, kterým byl zamítnut návrh na zaregistrování

kandidátky pro volby do Senátu Parlamentu České republiky K. M.,

ve volebním obvodu č. 4 - Most, ve spojení s rozhodnutím Ústřední

volební komise z 25.9.1996 č.j. ÚVK 254/6/1996, kterým byla

přihláška k registraci této kandidátky ve volebním obvodu č. 4 pro

volby do Senátu, vyhlášené prezidentem republiky na dny 15. a 16.

listopadu 1996 odmítnuta.

Podle stěžovatelky bylo napadenými rozhodnutími zasaženo do

ústavně zaručených práv a svobod uvedených v ustanoveních Ústavy

České republiky a Listiny základních práv a svobod, a to:

čl. 22 Listiny - Zákonná úprava všech politických práv a svobod

a jejich výklad a používání musí umožňovat

a ochraňovat svobodnou soutěž politických sil

v demokratické společnosti

čl. 36 odst.1 Listiny - Každý se může domáhat stanoveným postupem

svého práva u nezávislého a nestranného

soudu a ve stanovených případech u jiného

orgánu

čl. 37 odst.2 Listiny - Každý má právo na právní pomoc v řízení

před soudy, jinými státními orgány či

orgány veřejné správy, a to od počátku

řízení

čl.90 Ústavy - Soudy jsou povolány především k tomu, aby zákonem

stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům

čl.21 odst.4 Listiny - Občané mají za rovných podmínek přístup

k voleným a jiným veřejným funkcím

čl. 4 odst.4 Listiny - Při používání ustanovení o mezích

základních práv a svobod musí být šetřeno

jejich podstaty a smyslu. Taková omezení

nesmějí být zneužívána k jiným účelům,

než pro které byla stanovena.

čl.19 odst.2 Ústavy - Do Senátu může být zvolen každý občan

České republiky, který má právo volit

a dosáhl věku 40 let.

Stěžovatel vytýká Nejvyššímu soudu nesprávnou aplikaci zákona

č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně

a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 212/1996

Sb., zejména polemizuje s výkladem § 61 odst. 4 tohoto zákona,

který stanoví, co musí přihláška k registraci obsahovat. Zatímco

Nejvyšší soud rozlišuje mezi vlastní přihláškou a prohlášením

kandidáta, podle jeho názoru jde o jediný ucelený a komplexní

dokument, který musí obsahovat informace potřebné k realizaci

ústavního práva být volen a uskutečňovat svobodnou soutěž

politických sil v demokratické společnosti.

Nejvyšší soud České republiky se k ústavní stížnosti vyjádřil

tak, že podle § 61 odst. 4 volebního zákona musí přihláška

k registraci mimo jiné obsahovat údaj o příslušnosti kandidáta

k určité politické straně nebo hnutí, a to jednou ve vlastní

přihlášce k registraci, kterou vyhotovuje a podepisuje, jde-li

o kandidáta politické strany či koalice, statutární zástupce

strany či hnutí a podruhé v prohlášení kandidáta, které je jeho

úkonem, nikoliv úkonem strany či hnutí. Pokud se tyto údaje

v uvedených písemnostech liší, nelze než dospět k závěru, že

přihláška k registraci jako celek obsahuje ve smyslu § 62 odst.

2 písm. b) volebního zákona nesprávné údaje. V případě řízení ve

věcech voleb jde o zvláštní řízení, u něhož se nemohou uplatnit

všechna obecná ustanovení občanského soudního řádu. S ohledem na

právní úpravu voleb a řízení v těchto věcech, zejména úpravu

odstraňování nedostatků přihlášky a časové omezení dané pro

případné odstranění vad, nelze plně využít ustanovení

§ 5 o.s.ř. a účastníka řízení poučovat s důsledkem včasnosti

podání přihlášky.

Ústřední volební komise ve svém vyjádření k ústavní

stížnosti v zásadě odkázala na své rozhodnutí.

Z vyžádaných listin Ústavní soud zjistil, že přihláška

k registraci pro volby do Senátu Parlamentu České republiky konané

ve dnech 15. a 16. listopadu 1996 podepsaná předsedou ODA JUDr.

J.K., obsahuje mimo jiné údaj, že paní K. M. není členkou

politické strany. V příloze č. 2 je vlastnoručně podepsané

prohlášení paní K. M., že souhlasí se svou kandidaturou a že

nedala souhlas k tomu, aby její kandidatura byla předložena

v jiném volebním obvodu, že jí nejsou známy překážky její

volitelnosti a že není členkou Občanské demokratické aliance.

Obvodní volební komise volebního obvodu č. 4 Most neshledala

žádných závad a předala přihlášku Ústřední volební komisi, která

své odmítavé rozhodnutí odůvodnila tím, že v přihlášce chybí údaj

o tom, že kandidátka není členkou ani žádného politického hnutí.

Občanská demokratická aliance potom podle § 87 a § 89 volebního

zákona a § 200m odst.1 písm. c) občanského soudního řádu, podala

u Nejvyššího soudu návrh na zaregistrování kandidátky K. M.

Nejvyšší soud sice důvod, pro který přihlášku odmítla Ústřední

volební komise, neuznal, neboť správně konstatoval, že

legislativní zkratka "politická strana" zavedená ustanovením § 8

odst. 2 volebního zákona a použitá i v § 61 téhož zákona zahrnuje

i pojem politické hnutí, návrh na zaregistrování kandidátky K. M.

však zamítl s odůvodněním, že z údaje, že kandidátka není "členem

Občanské demokratické aliance", nelze spolehlivě zjistit, zda

kandidátka je či není členkou jiné politické strany, popř.

politického hnutí. Přitom zákon v ust. § 61 odst. 4 písm. c) a e)

jednoznačně stanoví, že nejenom vlastní přihláška, ale

i prohlášení kandidáta musí obsahovat údaj o jeho politické

příslušnosti a toto prohlášení musí kandidát vlastnoručně

podepsat.

Ústavní soud je podle čl. 83 Ústavy České republiky soudním

orgánem ochrany ústavnosti. V souladu s čl. 87 odst. 1 písm. d)

Ústavy rozhoduje Ústavní soud o ústavních stížnostech proti

pravomocným rozhodnutím a jiným zásahům orgánů veřejné moci do

ústavně zaručených základních práv a svobod. Nositelem politických

práv a svobod může být i právnická osoba, v posuzované věci

politická strana, která požívá ochrany státu. V projednávané věci

jde o otázku, zda napadenými rozhodnutími došlo k porušení

základních práv a svobod stěžovatele, zejména z hlediska čl. 22

Listiny základních práv a svobod, podle něhož zákonná úprava všech

politických práv a svobod a její výklad a používání musí umožňovat

a ochraňovat svobodnou soutěž politických sil v demokratické

společnosti. Citovaný článek je závaznou směrnicí nejen pro moc

zákonodárnou při vytváření zákonů, ale i pro moc výkonnou a soudní

při používání a výkladu zákonů. Svobodná soutěž politických sil

nacházející svůj výraz především ve volbách, je základním

předpokladem fungování demokratického státu a společnosti, a to je

důvodem, aby interpretační pravidlo obsažené v článku 22 Listiny

základních práv a svobod nacházelo uplatnění obzvláště u volebních

zákonů. Podle čl. 19 odst. 2 Ústavy do Senátu může být zvolen

každý občan České republiky, který má právo volit a dosáhl věku

40 let. Čl. 20 Ústavy stanoví, že další podmínky výkonu volebního

práva, organizaci voleb a rozsah soudního přezkumu stanoví zákon.

Tímto zákonem je pro volby do Parlamentu České republiky, tedy

i do Senátu, zákon č. 247/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Jednou z dalších podmínek výkonu volebního práva je přihláška

kandidáta k registraci podle § 61 tohoto zákona. Obsahové

náležitosti přihlášky k registraci jsou uvedeny v § 61 odst. 4

volebního zákona. Patří mezi ně i údaj o členství kandidáta

v politické straně nebo v politickém hnutí, uvedený pod písm.

c) a e) tohoto ustanovení. Smyslem a účelem ustanovení zákona je

informovat příslušné volební orgány splňují-li kandidáti podmínky

pro výkon pasivního volebního práva a také voliče, u nichž může

znalost údajů o kandidátech sehrát důležitou roli při rozhodování,

kterému z nich dají ve volbách svůj hlas. Tato okolnost je

důležitá zejména ve většinovém volebním systému.

Vyžadování údajů o členství kandidáta v politické straně nebo

v politickém hnutí v přihlášce k registraci dvakrát, je výrazem

pozitivistického výkladu právních norem, který by se podle názoru

Ústavního soudu v zájmu umožnění a ochrany svobodné soutěže

politických sil v demokratické společnosti neměl uplatňovat, neboť

může vést a v projednávaném případě se tak stalo, k omezování

uvedeného základního práva, aniž zavčas deklarovaný údaj o tom, že

kandidátka K. M. není členkou žádné politické strany, byl

zpochybněn, což teprve popřen. Z tohoto hlediska se Ústavnímu

soudu jeví jako správný a účelu a smyslu zákona a také logice věci

odpovídající výklad, podle něhož přihláška k registraci podle §

61 odst. 4 volebního zákona je celistvým dokladem zahrnujícím

všechny v ní uvedené údaje a kandidát svým podpisem verifikuje

všechny uvedené údaje. Z obsahu přihlášky k registraci vyplývá, že

v ní nejsou ani nesprávné, ani neúplné údaje. Z neznámé příčiny

přihláška k registraci vedle všech zákonem požadovaných údajů

obsahuje prohlášení, že kandidátka K. M. není členkou Občanské

demokratické aliance, která ji pro volbu do Senátu přihlásila,

tato informace má však povahu právně irelevantní nadbytečnosti.

Ústavní soud z uvedených důvodů ústavní stížnosti pro

porušení článků 22 a 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod

a článku 90 věta první Ústavy České republiky podle ustanovení §

82 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu,

vyhověl a napadená rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky

a Ústřední volební komise v souladu s § 82 odst. 3 písm. a) cit.

zákona zrušil.

Vykonatelnost nálezu Ústavního soudu nastává dnem doručení

jeho písemného vyhotovení účastníkům (§ 58 odst. 3 zák. č.

182/1993 Sb.). Vykonatelná rozhodnutí Ústavního soudu jsou závazná

pro všechny orgány i osoby (čl. 89 odst. 2 Ústavy). Z toho vyplývá

povinnost kompetentního volebního orgánu učinit náležité opatření,

aby nebyla zpochybněna legitimita voleb v příslušném volebním

obvodu.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat.

V Brně dne 15. října 1996

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru