Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

II. ÚS 2745/07 #1Usnesení ÚS ze dne 10.09.2008

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - PO
Dotčený orgánSOUD - KS Brno
Soudce zpravodajBalík Stanislav
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
Věcný rejstříkExekuce
procesní nástupnictví
EcliECLI:CZ:US:2008:2.US.2745.07.1
Datum podání23.10.2007
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb., čl. 36 odst.1

Ostatní dotčené předpisy

120/2001 Sb., § 36 odst.5

99/1963 Sb., § 107a, § 266 odst.2, § 268 odst.1 písm.h


přidejte vlastní popisek

II.ÚS 2745/07 ze dne 10. 9. 2008

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Jiřího Nykodýma a soudců Stanislava Balíka a Dagmar Lastovecké o ústavní stížnosti a) DELTA PEKÁRNY a.s., se sídlem Brno, Bohunická 24, b) UNITED BAKERIES a.s., se sídlem Brno, Bohunická 24, zastoupených Mgr. Martinem Hájkem, advokátem se sídlem Praha 1, Revoluční 1003/3, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15. 8. 2007 č. j. 20 Co 237/2007-317, 20 Nc 304/2007, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 23. 10. 2007, která splňuje formální náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelky domáhají zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, jímž Krajský soud v Brně zrušil usnesení soudu prvního stupně o připuštění vstupu nástupce povinného do exekučního řízení. Tvrdí, že postupem krajského soudu bylo porušeno jejich ústavní právo na spravedlivý proces zaručené čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Stěžovatelky vyslovují přesvědčení, že mělo být rozhodnuto o návrhu na zastavení exekuce pro její nepřípustnost podle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. Vysvětlují, že nedobrovolné plnění ze strany povinného je svou povahou složením zálohy exekutorovi na zaplacení exekuce včetně exekučních nákladů a jeho důvodem byla snaha o pokračování podnikatelské činnosti povinného a vyloučení účinků nařízené exekuce. I když tedy v důsledku nedobrovolného plnění byly pohledávka i náklady exekuce zcela vymoženy, takže zaniklo pověření exekutora, stěžovatelky mají za to, že právní zájem na soudní ochraně přetrvává, když se domáhají zastavení exekuce a vrácení přijatých plnění, a bez rozhodnutí o přípustnosti změny v osobě povinného nemůže soud v řízení o zastavení exekuce pokračovat. Mají za to, že právní názor odvolacího soudu je z hlediska věcného i procesního nesprávný a vyslovují svůj názor, že poté, co byl podán návrh na zastavení exekuce, měl soud rozhodnout o odložení exekuce podle § 266 odst. 2 o. s. ř. a o vstupu nového účastníka do řízení. Nečinností soudu ve vztahu k návrhu na zastavení exekuce byl dle stěžovatelek porušen i článek 2 odst. 4 Ústavy, podle kterého nikdo nesmí být nucen činit, co mu zákon neukládá.

Z obsahu spisu Městského soudu v Brně sp. zn. 96 Nc 4771/2006, který si Ústavní soud vyžádal, bylo zjištěno následující:

Městský soud v Brně nařídil usnesením ze dne 20. 9. 2006 č. j. 96 Nc 4771/2006-14 ve věci oprávněného města Havlíčkův Brod proti povinnému DELTA PEKÁRNY a. s., Bohunická 24/519, Brno (dále jen "první stěžovatelka") exekuci na majetek první stěžovatelky k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 2.169.348,-Kč, provedením exekuce pověřil soudního exekutora Mgr. Stanislava Moláka, Exekutorský úřad Havlíčkův Brod, Nádražní 397, a rozhodl o povinnosti první stěžovatelky uhradit oprávněnému a exekutorovi náklady exekuce s tím, že nařízení se vztahuje i na tyto náklady. Proti tomuto rozhodnutí podala první stěžovatelka odvolání, které vzala podáním ze dne 5. 10. 2006 zpět a navrhla, aby bylo rozhodnuto o zastavení exekuce podle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. Krajský soud v Brně usnesením ze dne 8. 11. 2006 odvolací řízení zastavil. Dne 1. 12. 2006 obdržel soud prvního stupně vyrozumění soudního exekutora o zániku pověření k provedení exekuce s tím, že pohledávka oprávněného, její příslušenství a náklady exekuce byly zcela vymoženy. Dne 1. 3. 2007 vydal Městský soud v Brně usnesení, jímž odložil provedení exekuce do pravomocného rozhodnutí o návrhu první stěžovatelky na zastavení exekuce. Podáním ze dne 7. 3. 2007 vzala první stěžovatelka svůj návrh za zastavení exekuce zpět. S tímto zpětvzetím vyslovil oprávněný souhlas. Dne 22. 3. 2007 obdržel městský soud návrh, aby soud připustil, aby do řízení namísto původní povinné (první stěžovatelky) nastoupila jako nová povinná UNITED BAKERIES, a. s., se sídlem Bohunická 24/519, Brno (dále jen "druhá stěžovatelka"). Usnesením ze dne 23. 3. 2007 č. j. 96 Nc 4771/2006-240 městský soud tomuto návrhu s odkazem na ustanovení § 36 odst. 5 zákona č. 120/2001 Sb. (dále též "exekuční řád") vyhověl. K odvolání oprávněného Krajský soud v Brně rozhodnutím napadeným ústavní stížností usnesení soudu prvního stupně zrušil. Konstatoval, že exekuce skončila dle § 51 písm. c) exekučního řádu dnem 29. 11. 2006, kdy byla vymožena jistina i náklady dle usnesení o nařízení exekuce. Soud proto již nebyl oprávněn rozhodovat nejen o zastavení exekuce a jejím odkladu, ale ani o záměně účastníků, navíc způsobem, jak to učinil, neboť exekuční řízení je řízením návrhovým, kde stanovení okruhu účastníků je právem oprávněného. Pokud by tedy v průběhu řízení bylo zjištěno, že povinnost plnění přešla na jiného povinného, měl by soud o této skutečnosti informovat oprávněného a poté postupovat podle jeho právních kroků.

Z obsahu spisu Městského soudu v Brně bylo dále zjištěno, že stěžovatelky podaly proti rozhodnutí odvolacího soudu dovolání, které Nejvyšší soud usnesením ze dne 12. 8. 2008 č. j. 20 Cdo 5157/2007-340 (dosud nedoručeným účastníkům řízení) odmítl jako nepřípustné.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud připomíná, že jeho úkolem je ochrana ústavnosti (srov. čl. 83 Ústavy). Není součástí obecné soudní soustavy a nepřísluší mu právo dozoru nad rozhodovací činností obecných soudů. Zasáhnout může pouze tehdy, byla-li pravomocným rozhodnutím těchto orgánů porušena ústavně zaručená základní práva nebo svobody stěžovatele.

Jak vyplývá z petitu ústavní stížnosti, jímž je Ústavní soud při svém rozhodování vázán, stěžovatelky jím napadají a navrhují zrušit usnesení odvolacího soudu, jímž bylo zrušeno rozhodnutí soudu prvního stupně o připuštění nástupce povinného do exekučního řízení. Přitom ovšem žádné výhrady proti tomuto napadenému usnesení nevznášejí, když obsahem jejich ústavní stížnosti jsou námitky, jimiž soudu v podstatě vytýkají, že doposud nerozhodl o návrhu povinného na zastavení exekuce pro její nepřípustnost.

Právně relevantním předmětem přezkumu Ústavního soudu tedy může být s ohledem na navrhovaný petit ústavní stížnosti toliko otázka výkladu a aplikace ustanovení § 36 odst. 5 exekučního řádu z pohledu ústavní konformity takového výkladu (zda výklad dotčeného ustanovení provedený odvolacím soudem nepřípustně nepostihuje některé ze základních práv a svobod stěžovatelek, tedy zda není výrazem zjevného a neodůvodněného vybočení ze standardů výkladu, jenž je v soudní praxi respektován).

Žádné takové pochybení svědčící o porušení článku 36 odst. 1 Listiny shledáno nebylo. Právní názor odvolacího soudu, že exekuční řízení je řízením návrhovým, kde stanovení okruhu účastníků je právem oprávněného, že tedy i k návrhu na vstup do řízení namísto dosavadního účastníka je legitimován pouze oprávněný, a nikoli povinný, odpovídá úpravě obsažené v ustanovení § 36 odst. 5 exekučního řádu i § 107a o. s. ř. a koresponduje s ustálenou soudní judikaturou (srov. Bureš J., Drápal L., Krčmář Z.: Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. 2006, s. 493), na niž ostatně odkázal i Nejvyšší soud v usnesení, jímž odmítl dovolání stěžovatelek jako nepřípustné.

Nadto z obsahu spisového materiálu vyplývá, že exekuční řízení bylo již ukončeno a že i z tohoto důvodu nebyl dán žádný důvod rozhodovat o procesním nástupci povinného. Podrobný rozbor celého průběhu řízení provedl v napadeném usnesení odvolací soud a lze na něj bez dalšího odkázat.

Ustanovení čl. 36 odst. 1 Listiny, jehož se stěžovatelky dovolávají, garantuje právo na to, aby příslušný soud rozhodl o právu či povinnosti stanoveným postupem, tj. ve spravedlivém řízení, v souladu s procesními předpisy, za současného respektování práv na soudní a jinou právní ochranu dle hlavy páté Listiny. V projednávané věci Ústavní soud neshledal, že by odvolací soud rozhodl v rozporu s těmito kautelami.

Vzhledem k výše uvedenému Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout jako zjevně neopodstatněnou.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. září 2008

Jiří Nykodým

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru