Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

II. ÚS 2708/20 #1Usnesení ÚS ze dne 15.10.2020

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - KS Ústí nad Labem
Soudce zpravodajTomková Milada
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
odmítnuto pro nepřípustnost
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
procesní otázky řízení před Ústavním soudem/př... více
Věcný rejstříkstyk rodičů s nezletilými dětmi
EcliECLI:CZ:US:2020:2.US.2708.20.1
Datum podání20.09.2020
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 36 odst.1

Ostatní dotčené předpisy

99/1963 Sb., § 157 odst.2, § 127, § 219a odst.1


přidejte vlastní popisek

II.ÚS 2708/20 ze dne 15. 10. 2020

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Ludvíka Davida, soudce Davida Uhlíře a soudkyně zpravodajky Milady Tomkové o ústavní stížnosti L. V., zastoupené JUDr. Bc. Milanem Čmelíkem, advokátem, sídlem Lidická 405/3, Jablonec nad Nisou, proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 13. července 2020 č. j. 36 Co 181/2019-672, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Posuzovanou ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, neboť tvrdí, že jím došlo k porušení jejích práv zaručených čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod.

Jak vyplynulo z ústavní stížnosti a přiložených rozhodnutí, stěžovatelka podala u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou návrh na změnu úpravy styku otce s nezletilou dcerou a návrh na zvýšení výživného na nezletilou. Otec nezletilé následně podal soudu návrh na svěření nezletilé do střídavé péče obou rodičů. Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozsudkem č. j. 30 P 278/2014-416 ze dne 15. 4. 2019 (mimo jiné) nezletilou svěřil do střídavé péče (výrok III) a zamítl návrh stěžovatelky na zvýšení výživného (výrok II). Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci ústavní stížností napadeným rozsudkem prvostupňové rozhodnutí ve výroku II zrušil (výrok II), co do výroku o svěření nezletilé do střídavé péče rozhodnutí okresního soudu potvrdil.

Stěžovatelka své námitky směřuje vůči znaleckému posudku vypracovanému PhDr. Ilonou Wölfelovou. Poukazuje na to, že znalecké zkoumání proběhlo po delším pobytu nezletilé u otce, že posudek neodpověděl na položené otázky, že z něj není patrná zvolená metodologie, že znalkyně byla zaujatá ve prospěch otce nezletilé či že znalkyně nebyla seznámena se vztahem otce s dětmi z prvního manželství (a s bývalou manželkou) ani s tím, že byl otec uznán vinným ze spáchání násilného trestného činu vůči manželovi stěžovatelky. Krajskému soudu pak stěžovatelka vyčítá, že nepřistoupil k vypracování revizního znaleckého posudku, ačkoli ho navrhoval i procesní opatrovník dítěte a aniž by soud zamítnutí tohoto návrhu řádně odůvodnil. Soud navíc dle stěžovatelky nevzal v potaz přání nezletilé a neprovedl výslech psycholožkou Mgr. Lucií Šmahelovou, dle stěžovatelky kvůli tomu, že by její výslech nezapadal do konstrukce odůvodnění napadeného rozsudku.

Ústavní stížnost je zčásti zjevně neopodstatněná, zčásti nepřípustná.

Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti, není jeho úkolem v pozici třetí či čtvrté instance přezkoumávat správnost rozhodnutí obecných soudů či snad kvalitu vypracovaných znaleckých posudků. V posuzované věci stěžovatelka prakticky všechny vznesené námitky předložila již v odvolacím řízení, přičemž krajský soud na ně adekvátně reagoval, zejména podrobně a přesvědčivě vyložil, proč nebylo potřeba přistoupit k reviznímu znaleckému posudku (bod 33 a násl. napadeného rozsudku). Stejně tak se krajský soud obšírně zabýval přáním nezletilé (bod 37), které není tak jednoznačné, jak ho v ústavní stížnosti stěžovatelka prezentuje.

Ústavní soud neshledává žádný ústavněprávní důvod, pro který by měl být revizní posudek vypracován, zvláště když nezletilá byla znalecky zkoumána opakovaně, nadto ji stěžovatelka domlouvá pravidelné terapie, ačkoli je dle skutkových zjištění soudů nezletilá zcela zdravá. Poukazuje-li stěžovatelka opakovaně v ústavní stížnosti na nejlepší zájem dítěte, tak tím naopak je (srov. bod 39 napadeného rozsudku), aby nezletilá neabsolvovala jedno znalecké zkoumání za druhým a aby řízení o úpravě styku dospělo ke svému konci.

Ústavní soud proto ústavní stížnost proti výrokům I a III-VIII napadeného rozsudku podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný odmítl. Jelikož stěžovatelka petitem navrhla zrušení celého rozsudku krajského soudu, ačkoli jeho výrok II byl kasační (a řízení tedy v daném rozsahu dále probíhá), byla v této části ústavní stížnost odmítnuta jako nepřípustná dle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. října 2020

Ludvík David v. r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru