Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

II. ÚS 2569/08 #1Usnesení ÚS ze dne 23.10.2008

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - KS Brno
SOUD - VS Brno
Soudce zpravodajNykodým Jiří
Typ výrokuodmítnuto pro nepřípustnost
Předmět řízení
procesní otázky řízení před Ústavním soudem/přípustnost v řízení o ústavních stížnostech/procesní prostředky k ochraně práva/dovolání civilní
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:2008:2.US.2569.08.1
Datum podání14.10.2008
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Ostatní dotčené předpisy

99/1963 Sb., § 237 odst.1 písm.c


přidejte vlastní popisek

II.ÚS 2569/08 ze dne 23. 10. 2008

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Nykodýmem o ústavní stížnosti M. L., zastoupeného JUDr. Petrem Ritterem, advokátem Advokátní kanceláře Ritter - Šťastný, se sídlem v Olomouci, směřující proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 8 Cmo 112/2008 ze dne 22. července 2008, a usnesení Krajského soudu v Brně sp. zn. 9 Cm 55/2007 ze dne 31. ledna 2008, za účasti 1) Vrchního soudu v Olomouci a 2) Krajského soudu v Brně, jako účastníků řízení, a Mgr. J. H., jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá .

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností podanou k poštovní přepravě dne 13. října 2008 se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, z nichž byl usnesením soudu prvého stupně jednak přibrán do řízení jako účastník J. H., byl zamítnut návrh stěžovatele na zrušení výmazu Podniku bytového a tepelného hospodářství Vyškov, státní podnik v likvidaci, a na obnovení likvidace, a bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, a usnesením odvolacího soudu bylo potvrzeno usnesení soudu prvého stupně v napadené části. Je přesvědčen, že napadenými rozhodnutími bylo zasaženo do jeho práv zaručených mu podle čl. 1, čl. 2 odst. 1 a 3, čl. 4, čl. 90 a čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky, a podle čl. 2 odst. 2, čl. 3 odst. 1, čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

2. Ještě předtím, než se Ústavní soud může zabývat meritem ústavní stížnosti, je vždy povinen přezkoumat všechny formální - procesní náležitosti. Řízení o ústavní stížnosti je mimo jiné postaveno na principu subsidiarity. To znamená, že ústavní stížnost může být podána teprve tehdy, když byly (bez úspěchu) vyčerpány všechny ostatní procesní prostředky, které zákon poskytuje k ochraně práva, v opačném případě je ústavní stížnost zásadně nepřípustná podle § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"). Za prostředky k ochraně práva poskytnuté zákonem jsou přitom podle § 72 odst. 3 zákona rozuměny řádné opravné prostředky, mimořádné opravné prostředky vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiné opravné prostředky k ochraně práva, s nimiž je spojeno zahájení soudního, správního, nebo jiného právního řízení.

3. Stěžovatel předně uvedl, že proti usnesení odvolacího soudu podává současně dovolání z důvodu dle § 237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu, neboť je přesvědčen, že napadeným rozhodnutím je řešena právní otázka, která dosud nebyla v rozhodování dovolacího soudu vyřešena, a navíc napadené rozhodnutí řeší tuto otázku v rozporu s hmotným právem. Ústavní stížnost tedy podal z procesní opatrnosti.

4. Ústavní soud ze spisu Krajského soudu v Brně, sp. zn. 9 Cm 55/2007, zjistil, že stěžovatel skutečně souběžně s ústavní stížností a tudíž včas podal k poštovní přepravě dovolání, které může být s ohledem na okolnosti daného případu dovolacím soudem odmítnuto jako nepřípustné z důvodů závisejících na jeho uvážení. Jako otázka zásadního právního významu byla v tomto dovolání předložena jednak aplikovatelnost § 75b odst. 2 obchodního zákoníku na státní podnik a dále otázka, zda v předchozím řízení existovala překážka litispendence.

5. Je tedy zřejmé, že stěžovatel zvolil možnost podání tzv. nenárokového odvolání, což vylučuje možnost projednání a rozhodnutí souběžně podané ústavní stížnosti, jak bylo vyloženo výše. Přitom stěžovatel netvrdil a Ústavní soud ani sám z okolností daného případu nevyvodil, že by ústavní stížnost svým významem podstatně přesahovala vlastní zájmy stěžovatele a nepřipadá v úvahu, že by v řízení o podaném dovolání nyní docházelo k jakýmkoliv průtahům.

6. Proto Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl ústavní stížnost podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona pro nepřípustnost. Nad rámec toho Ústavní soud dodává, že v souladu s § 72 odst. 4 zákona bude možné o nově podané ústavní stížnosti ve věci stěžovatele rozhodnout tehdy, když bude stěžovatelem podané dovolání odmítnuto pro nedostatek zásadního významu po právní stránce.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. října 2008

JUDr. Jiří Nykodým

soudce zpravodaj

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru