Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

II. ÚS 252/21 #1Usnesení ÚS ze dne 22.02.2021

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - PO
Dotčený orgánPOLICIE - Národní centrála proti organizovanému zločinu
Soudce zpravodajŠimáčková Kateřina
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Předmět řízení
základní práva a svobody/nedotknutelnost obydlí /prohlídka jiných prostor a pozemků
Věcný rejstříktrestní řízení/neodkladný/neopakovatelný úkon
orgán činný v trestním řízení
procesní postup
Domovní prohlídka
Obchodní společnost
Nebytové prostory
EcliECLI:CZ:US:2021:2.US.252.21.1
Datum podání28.01.2021
Napadený akt

rozhodnutí soudu

jiný zásah orgánu veřejné moci

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 12

Ostatní dotčené předpisy

141/1961 Sb., § 158 odst.3, § 160 odst.4, § 157a


přidejte vlastní popisek

II.ÚS 252/21 ze dne 22. 2. 2021

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ludvíka Davida, soudkyně zpravodajky Kateřiny Šimáčkové a soudce Davida Uhlíře o ústavní stížnosti stěžovatelek a) Rail Invest a. s., se sídlem Na Valše 676/18, Ostrava, b) Ostravské opravny a strojírny, s. r. o., se sídlem 28. října 1610/95, Ostrava a c) TSS Cargo a. s., se sídlem Musílkova 257/48, Praha 5, zastoupených JUDr. Veronikou Navrátilovou, advokátkou se sídlem Matiční 730/3, Ostrava, proti příkazu Okresního soudu v Ostravě k prohlídce jiných prostor a pozemků č. j. 0 Nt 15092/2020-25 ze dne 2. 12. 2020 a postupu Policie České republiky, Národní centrály proti organizovanému zločinu Služby kriminální policie a vyšetřování, expozitury Ostrava a Policie České republiky, Národní centrály proti organizovanému zločinu Služby kriminální policie a vyšetřování, odboru forenzních analýz a dat, při provádění prohlídky jiných prostor a pozemků, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Okresní soud v Ostravě napadeným příkazem nařídil prohlídku pozemků a budov specifikovaných v příkazu, které jsou ve vlastnictví stěžovatelky a) a užívané rovněž stěžovatelkami b) a c). Podle odůvodnění napadeného příkazu policejní orgán prověřuje podezření ze spáchání trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1 a odst. 3 písm. a) trestního zákoníku, kterého se měli dopustit jednatelé, člen představenstva a člen dozorčí rady stěžovatelek. Ke zkrácení daně z příjmů právnické osoby o částku přesahující 178 milionů korun mělo dojít v souvislosti s uplatněním úroků z dluhopisů jako daňově uznatelných nákladů, ačkoliv emise dluhopisů neměla mít ekonomický smysl, část dluhopisů se ihned po emisi vrátila do majetku emitenta a k uhrazení zbytku měly být využity prostředky daňového subjektu. Dále je prověřováno zkrácení daně z příjmů o částku přesahující 12 milion korun v souvislosti s půjčkou blíže popsanou v příkazu. Skutková zjištění se dle příkazu opírají o podání správce daně, listinné materiály jím opatřené a o výpisy z účtu. Z dosavadních zjištění a ze šetření policejního orgánu pak vyplývá důvodný předpoklad, že se v nich nacházejí věci důležité pro trestní řízení, které se nepodařilo získat správci daně řádnou cestou, stručně vyjádřeno jde zejména o relevantní písemnou dokumentaci (smlouvy, účetní doklady apod.) výpočetní technika a datové nosiče s elektronickou podobou těchto dokumentů, jakož i "další dokumenty úzce související s prověřovanou věcí". Dle příkazu je třeba prohlídku provést jako neodkladný úkon ve smyslu § 158 odst. 3 písm. i) trestního řádu, neboť "hrozí, že předmětné věci důležité pro trestní řízení budou při vědomí o vedeném trestním řízení a o jeho předmětu z místa odstraněny osobami, které je mají ve své faktické moci, na neznámé místo, pozměněny, zničeny nebo naopak dodatečně účelově vytvořeny, čímž by došlo ke zmaření účelu trestního řízení".

2. Prohlídka byla provedena výše uvedenými policejními orgány, a to dle tvrzení v ústavní stížnosti dne 9. až 10. 12. 2020.

3. Podle stěžovatelek bylo napadeným příkazem a postupem policejních orgánů porušeno jejich právo na soukromí dle čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, právo na nedotknutelnost obydlí dle čl. 12 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), a postupem policejních orgánů nadto i právo na ochranu majetku dle čl. 11 Listiny.

4. Stěžovatelky namítají, že orgány činné v trestním řízení si nedostatečně prověřily informace z podání od správce daně a jen přejímají jeho závěry. Dle stěžovatelek ve věci neexistuje důvodné podezření z trestné činnosti, jak to vyžaduje nález sp. zn. III. ÚS 905/13 ze dne 7. 6. 2016 [(N 102/81 SbNU 629); všechna rozhodnutí Ústavního soudu citovaná v tomto usnesení jsou dostupná z http://nalus.usoud.cz], a okresní soud vychází pouze z polemiky správce daně ohledně daňové uznatelnosti uplatněných nákladů. Dle stěžovatelek zamýšlejí orgány činné v trestním řízení dovozovat podezření z trestné činnosti až na základě výsledků provedené prohlídky. Stěžovatelky dále namítají, že věci, kvůli nimž byla přikázána prohlídka jiných prostor, jsou v příkazu zcela nedostatečně specifikovány, což jim znemožnilo věci dobrovolně vydat a vyhnout se provedení prohlídky. Stěžovatelky se dovolávají nálezu sp. zn. I. ÚS 3369/10 ze dne 10. 1. 2012 (N 4/64 SbNU 39), dle něhož je "nutno považovat za nezbytné, aby v příkazu k domovní prohlídce bylo co možná nejpřesněji vymezeno to, po čem je pátráno". Dle stěžovatelek je dále odůvodnění neodkladnosti úkonu velice obecné a stručné, a nesplňuje tak náležitosti přiměřeného a dostatečného odůvodnění podle nálezu sp. zn. II. ÚS 1940/10 ze dne 11. 11. 2010 (N 222/59 SbNU 207), neboť jej lze beze změny překopírovat do jakéhokoli jiného příkazu. Stěžovatelky dále uvádějí, že o trestním řízení v této věci bylo veřejně informováno již v srpnu 2020, a proto není přiléhavá argumentace, že prohlídka byla neodkladná z důvodu možného "zametání stop".

5. Dále stěžovatelky namítají, že prohlídky byly provedeny nešetrným způsobem. Zaměstnanci stěžovatelek totiž byli po zahájení prohlídky vykázáni z areálu a po jeden pracovní den byl znemožněn provoz stěžovatelek, čímž jim byla způsobena majetková škoda. Zároveň stěžovatelky poukazují na faktickou neuplatnitelnost opravných prostředků v rámci soustavy státního zastupitelství, neboť státní zástupce vykonávající dozor či dohled by mohl pouze konstatovat, že orgán činný v trestním řízení konal na základě a v mezích soudního příkazu k provedení prohlídky.

6. Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost představuje zčásti návrh zjevně neopodstatněný, zčásti pak návrh nepřípustný. Stěžovatelky namítají, že prohlídka jiných prostor a pozemků byla nařízena, ačkoliv ve věci neexistovalo důvodné podezření ze spáchání trestného činu a orgány činné v trestném řízení se opíraly toliko o názor správce daně. Jak ovšem vyplývá z odůvodnění příkazu, podezření ze spáchání trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1 a odst. 3 písm. a) trestního zákoníku se opírá mimo jiné o listinné důkazy a výpisy z účtů, a nikoliv jen o hodnocení věci správcem daně. Nález sp. zn. III. ÚS 905/13, jehož se stěžovatelky dovolávají, se týká situace, kdy orgány činné v trestním řízení "zcela opomněly prověřit okolnosti, které měly svědčit o spáchání trestného činu". To ovšem v posuzované věci nenastalo.

7. Co se týče námitky týkající se nedostatečně konkrétního vymezení věcí, po nichž je pátráno, vyplývá z ustálené judikatury Ústavního soudu, že nelze po orgánech činných v trestním řízení vyžadovat, aby předem naprosto přesně specifikovaly všechny věci důležité z hlediska trestního řízení, jejichž existence a význam teprve vyjde najevo při faktickém provádění prohlídky. V příkazu k provedení prohlídky postačí uvést toliko určité kategorie věcí, respektive důkazů (srov. např. usnesení sp. zn. I. ÚS 2584/17 ze dne 20. 12. 2017, bod 10; usnesení sp. zn. III. ÚS 1033/07 ze dne 13. 12. 2007 a usnesení sp. zn. III. ÚS 1578/07 ze dne 28. 2. 2008). Tyto požadavky napadený příkaz naplňuje.

8. Stěžovatelky dále brojí proti skutečnosti, že prohlídka byla provedena jako neodkladný úkon, a zdůvodnění neodkladnosti nepokládají za dostatečné. Ústavní soud konstatuje, že neodkladnost úkonu je v příkazu výslovně odůvodněna, a to obavou ze zničení, respektive manipulace s důkazním materiálem. Neobstojí přitom argumentace stěžovatelek, že informace o trestním řízení byly známy již v srpnu 2020 a k případné manipulaci s důkazy již existoval dostatečný časový prostor, neboť to v žádném ohledu nevylučuje možnost pozdějších manipulací v době nařízení prohlídky. Popsané odůvodnění neodkladnosti úkonu tedy nevybočuje z mezí ústavnosti, jak byly vyloženy zejména v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 47/13 ze dne 7. 5. 2014 (N 76/73 SbNU 351), body 56 a 64. Z těchto důvodů je tedy ústavní stížnost v části týkající se napadeného příkazu zjevně neopodstatněným návrhem.

9. Stěžovatelky dále namítají, že prohlídka byla provedena policejními orgány nešetrně, v důsledku vykázání zaměstnanců byla přerušena jejich podnikatelská činnost a stěžovatelkám vznikla majetková škoda. Stěžovatelky tedy namítají, že prohlídku bylo možné v mezích příkazu provést i šetrnějším způsobem (nebrojí tedy toliko proti tomu, že byl příkaz k prohlídce realizován). V takové situaci je třeba před podáním ústavní stížnosti ve vztahu k postupu policejního orgánu vyčerpat žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu a státního zástupce podle § 157a trestního řádu a podnět k výkonu dohledu podle zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, jak bylo vyloženo například nález sp. zn. II. ÚS 2597/18 ze dne 9. 4. 2020, bod 23. Pouze v případě, kdy by stěžovatelky brojily proti realizaci prohlídky v mezích příkazu, by nebylo důvodu vyžadovat vyčerpání těchto prostředků, neboť by státní zástupce mohl v řízení o nich konstatovat pouze to, že orgán činný v trestním řízení konal, co nařídil soud ve vydaném příkazu k domovní prohlídce. Tak tomu ovšem v posuzované věci nebylo; a proto je v této části ústavní stížnost nepřípustným návrhem.

10. Z těchto důvodů Ústavní soud ústavní stížnost odmítl zčásti jako návrh zjevně neopodstatněný podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu, zčásti jako návrh nepřípustný podle § 43 odst. 1 písm. e) téhož zákona, a to mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 22. února 2021

Ludvík David, v. r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru