Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

II. ÚS 2517/12 #1Usnesení ÚS ze dne 23.07.2012

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánJINÝ ORGÁN VEŘEJNÉ MOCI - rozhodce - Matěj Lubomír
Soudce zpravodajBalík Stanislav
Typ výrokuodmítnuto pro nepříslušnost
Předmět řízení
Věcný rejstříkrozhodce
Usnesení
EcliECLI:CZ:US:2012:2.US.2517.12.1
Datum podání03.07.2012
Napadený akt

rozhodnutí jiné


přidejte vlastní popisek

II.ÚS 2517/12 ze dne 23. 7. 2012

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Stanislavem Balíkem ve věci ústavní stížnosti I. S., zastoupeného Mgr. Davidem Purmenským, advokátem se sídlem 28. října 3117/61, 702 00 Ostrava, proti usnesení rozhodce Mgr. Lubomíra Matěje sp. zn. 1706892/2012 ze dne 25. června 2012 takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Podaným návrhem se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí rozhodce vydaného podle zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, v rozhodném znění, jímž mělo být porušeno jeho právo na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, resp. čl. 95 odst. 1 Ústavy.

Ústavní soud se návrhem zabýval nejprve z hlediska procesních podmínek, tedy zda vyhovuje požadavkům zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), na takový návrh kladeným, a dospěl k závěru, že Ústavní soud není k projednání návrhu příslušný.

Ústavní soud zjistil, že stěžovatel brojí proti rozhodnutí rozhodce, který není orgánem veřejné moci ve smyslu čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, resp. § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, jak ostatně pramení též z ustálené judikatury samotného Ústavního soudu [srov. usnesení sp. zn. IV. ÚS 174/02 ze dne 15. července 2002 (U 20/27 SbNU 257) nebo usnesení sp. zn. III. ÚS 32/06 ze dne 20. července 2006, která jsou dostupná v on-line databázi rozhodnutí Ústavního soudu na adrese http://nalus.usoud.cz]. Jak již Ústavní soud v prvně uvedeném rozhodnutí konstatoval, rozhodce nenalézá právo, ale tvoří (eventuálně napevno staví, vyjasňuje, tedy narovnává) závazkový vztah v zastoupení stran. Jeho moc tedy není delegovaná svrchovanou mocí státu, ale pochází od soukromé vlastní moci stran určovat si svůj osud. Ústavní soud nemá, co by k těmto závěrům doplnil a v podrobnostech na ně odkazuje.

Ve světle řečeného tudíž Ústavnímu soudu nezbylo, než aby ústavní stížnost podle § 43 odst. 1 písm. d) zákona o Ústavním soudu pro nepříslušnost odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 23. července 2012

Stanislav Balík, v. r.

soudce zpravodaj

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru