Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

II. ÚS 248/01Usnesení ÚS ze dne 15.01.2003

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajMalenovský Jiří
Typ výrokuzastaveno
Předmět řízení
základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek
Věcný rejstříkdůkaz/volné hodnocení
Tíseň
Nápadně nevýhodné podmínky
EcliECLI:CZ:US:2003:2.US.248.01
Datum podání24.04.2001
Napadený akt

rozhodnutí soudu

rozhodnutí správní

Ostatní dotčené předpisy

2/1993 Sb., čl. 36 odst.1

229/1991 Sb., § 6 odst.1 písm.k


přidejte vlastní popisek

II.ÚS 248/01 ze dne 15. 1. 2003

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Cepla a soudců JUDr. Jiřího Malenovského a JUDr. Antonína Procházky v právní věci navrhovatele J. K., zastoupeného advokátkou JUDr. Alicjí Klimešovou, Advokátní kancelář se sídlem v Havířově, Jana Wericha 3/400, o ústavní stížnosti proti rozhodnutí Okresního úřadu Karviná, okresního pozemkového úřadu, ze dne 11. 2. 2000, čj. PÚ-1177/R-536.1/92-Ha, a rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 1. 2001, čj. 22 Ca 148/2000-37, takto:

Řízení se zastavuje.

Odůvodnění:

Včas podanou ústavní stížností ze dne 23. 4. 2001 napadl stěžovatel v záhlaví uvedená rozhodnutí Okresního úřadu Karviná, okresního pozemkového úřadu, a Krajského soudu v Ostravě. Stěžovatel tvrdí, že kupní smlouva ze dne 25. 9. 1964, jíž jeho právní předchůdce převedl vlastnické právo k domu č. p. 216 a k pozemkům p. č. 139, 362/1, 363/1, 364 a 363/2 v k. ú. Bludovice, obec Havířov, na stát, byla uzavřena v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek. Podle jeho názoru jsou proto splněny předpoklady pro vydání předmětných nemovitostí oprávněným osobám podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, (dále jen "zákon o půdě").

Okresní úřad Karviná, okresní pozemkový úřad, dospěl k závěru, že podmínka tísně ve smyslu restitučních zákonů v dané věci splněna není. Návrhu na vydání předmětných nemovitostí z toho důvodu nevyhověl, neboť obě podmínky, tedy tíseň a nápadně nevýhodné podmínky, musí být při uzavření kupní smlouvy splněny kumulativně [§ 6 odst. 1 písm. k) zákona o půdě]. Krajský soud v Ostravě rozhodnutí pozemkového úřadu napadeným rozsudkem potvrdil.

Stěžovatel se domnívá, že uvedenými rozhodnutími došlo k porušení jeho ústavně zaručených práv a navrhl, aby je Ústavní soud nálezem zrušil.

V průběhu řízení před Ústavním soudem právní zástupkyně stěžovatele Ústavnímu soudu oznámila, že její mandant zemřel. Tuto skutečnost doložila zasláním úmrtního listu, v němž je uvedeno, že stěžovatel zemřel dne 23. 1. 2002.

Podle ustanovení § 63 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, pokud citovaný zákon nestanoví jinak, použijí se pro řízení před Ústavním soudem přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu a předpisy vydané k jeho provedení. Institut procesního nástupnictví není v zákoně č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, speciálně upraven, proto je danou otázku nutné posoudit podle příslušného ustanovení občanského soudního řádu.

Podle ustanovení § 107 odst. 1, věta prvá, občanského soudního řádu, jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat.

Protože stěžovatel po zahájení řízení o ústavní stížnosti zemřel a tím ztratil způsobilost být účastníkem řízení (§ 19 občanského soudního řádu, § 7 odst. 2 občanského zákoníku), Ústavní soud se zabýval otázkou, zda může v řízení pokračovat s právním nástupcem stěžovatele, či zda má s ohledem na povahu věci řízení zastavit (§ 107 odst. 5, věta prvá občanského soudního řádu). Podle ustanovení § 107 odst. 2 občanského soudního řádu, ztratí-li fyzická osoba způsobilost být účastníkem řízení, jsou procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, její dědici, popřípadě ti z nich, kteří podle výsledku dědického řízení převzali právo nebo povinnosti, o něž v řízení jde.

Ústavní soud si k posouzení otázky procesního nástupnictví vyžádal spis Okresního soudu v Karviné, pobočka Havířov, sp. zn. 119 D 152/2002, týkající se dědického řízení po stěžovateli. Z uvedeného spisu Ústavní soud zjistil, že dědické řízení bylo pravomocným usnesením ze dne 5. 4. 2002, čj. 119 D 152/2002-9, podle ustanovení § 175h odst. 2 občanského soudního řádu, zastaveno, neboť zůstavitel zanechal majetek nepatrné hodnoty. Vzhledem k tomu, že v dědickém řízení nebyl stanoven okruh dědiců, případně těch z nich, kteří jsou oprávněni k převzetí práv a povinností, o něž v dědickém řízení jde, Ústavní soud dospěl k závěru, že ve smyslu ustanovení § 107 občanského soudního řádu procesní nástupce stěžovatele nelze pro další řízení stanovit.

Ústavnímusoudu proto nezbylo, než řízení o ústavní stížnosti podle ustanovení § 107 odst. 5 občanského soudního řádu s odkazem na ustanovení § 63 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zastavit, neboť povaha věci neumožňuje v řízení pokračovat.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není přípustné odvolání.

V Brně dne 15. ledna 2003

Vojtěch Ceplpředseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru