Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

II. ÚS 2353/08 #1Usnesení ÚS ze dne 24.09.2008

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - MS Praha
SOUD - OS Praha 5
Soudce zpravodajWagnerová Eliška
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
Věcný rejstříkDoručování
doručenka
EcliECLI:CZ:US:2008:2.US.2353.08.1
Datum podání19.09.2008
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb., čl. 36 odst.1

Ostatní dotčené předpisy

99/1963 Sb., § 50e, § 50f


přidejte vlastní popisek

II.ÚS 2353/08 ze dne 24. 9. 2008

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl dne 24. září 2008 v senátu složeném z předsedkyně Dagmar Lastovecké a soudců Stanislava Balíka a Elišky Wagnerové (soudce zpravodaj) ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky B. E., zastoupená JUDr. Janem Pavlokem, advokátem se sídlem Na Příkopě 391/7, 110 00 Praha 1, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. 7. 2008, sp. zn. 21 Co 274/2008 ve spojení s usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 28. 5. 2008, sp. zn. 24 C 454/2000, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností podanou k poštovní přepravě dne 18. 9. 2008, tedy podanou ve lhůtě 60 dnů od doručení napadeného rozhodnutí (§ 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákon o Ústavním soudu"), brojí stěžovatelka proti výše citovaným rozhodnutím obvodního a městského soudu, neboť má za to, že jimi bylo porušeno její právo na spravedlivý proces, které je zakotveno v ust. čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen Listina) a v ust. čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále je Úmluva) a v ust. čl. 90 Ústavy.

Ve své ústavní stížnosti stěžovatelka brojí proti postupu nalézacího a odvolacího soudu ve věci doručení rozsudku nalézacího soudu, kdy nalézací soud usnesením odmítl pro opožděnost odvolání žalované podané proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 12. 4. 2001, č. j. 24 C 454/2000-65. Stěžovatelka namítá, že nalézací soud pochybil v závěru, že rozsudek nalézacího soudu jí byl řádně doručen dle příslušných ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), neboť podle stěžovatelky v příslušném soudním spisu neexistuje žádný doklad, v němž by stěžovatelka svým podpisem potvrzovala převzetí rozsudku nalézacího soudu. Stěžovatelka poukázala na ust. § 50e o.s.ř. a namítala, že záznam o nahlížení do spisu není protokolem, nehledě na to, že podpis stěžovatelky není uveden u údaje o převzetí rozsudku. Pro vykázání řádného doručení měla být ve spisu založena doručenka s náležitostmi dle ust. § 50f o.s.ř., včetně stěžovatelčina podpisu. Takové doklady se však ve spisu dle stěžovatelky nenacházejí. Na základě toho dovozuje, že předmětný rozsudek jí nebyl řádně doručen a nalézací soud otázku doručení nesprávně právně posoudil. Stěžovatelka navrhla, aby odvolací soud zrušil usnesení nalézacího soudu o odmítnutí odvolání pro opožděnost a odvolání řádně projednal.

Odvolací soud, jak plyne z odůvodnění usnesení ze dne 11. 7. 2008, sp. zn. 21 Co 274/2008, projednal věc v mezích, ve kterých se stěžovatelka domáhala přezkoumání odvoláním napadeného rozhodnutí a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud především konstatuje, že není další instancí v systému obecného soudnictví. Úkolem Ústavního soudu je ochrana ústavnosti (čl. 83 Ústavy ČR), nikoliv "běžné" zákonnosti. Ústavnímu soudu proto nepřísluší, aby prováděl přezkum rozhodovací činnosti obecných soudů ve stejném rozsahu jako obecné soudy v odvolacím, případně dovolacím řízení a aby věc posuzoval z hledisek běžné zákonnosti.

Z velice stručné a ústavněprávní argumentaci postrádající ústavní stížnosti vyplývá, že se stěžovatelka argumentačně pohybuje na úrovni podústavního práva (občanský soudní řád) a v ústavní stížnosti jen odkázala na ustanovení Listiny a Úmluvy bez bližšího uvedení toho, v čem konkrétně spatřuje zásah do svých ústavně zaručených základních práv. Ústavní soud se důkladně seznámil s napadeným rozhodnutím a konstatuje, že obecné soudy řádně zjistily skutkový stav (především jde o zjištění, že stěžovatelka rozhodnutí převzala, což ostatně ani sama nezpochybňuje) a právní normy vyložily a aplikovaly při respektu k základním právům stěžovatelky. Svá rozhodnutí soudy také důkladně odůvodnily.

Stěžovatelka nepředložila Ústavnímu soudu žádné ústavněprávní argumenty, které by její tvrzení stran porušení základního práva dokládaly a pouze opakuje námitky, které vznášela již v průběhu odvolacího řízení. Proto Ústavní soud po důkladném prostudování věci neshledal porušení základních práv stěžovatelky a tedy ani důvod ke svému zásahu.

S ohledem na výše uvedené nelze přisvědčit tvrzení stěžovatelky ohledně porušení jejích základních práv, a proto Ústavní soud podanou ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 24. září 2008

Dagmar Lastovecká

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru