Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

II. ÚS 231/95Usnesení ÚS ze dne 10.11.1995

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajBrožová Iva
Typ výrokuodmítnuto pro nedodržení lhůty - § 43/1/b)
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /rovnost účastníků řízení, rovnost „zbraní“
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:1995:2.US.231.95
Datum podání19.09.1995

přidejte vlastní popisek

II.ÚS 231/95 ze dne 10. 11. 1995

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

II. ÚS 231/95

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud ČR rozhodl v právní věci navrhovatelky V.L., zastoupené advokátkou JUDr. M.S., o ústavní stížnosti proti usnesení vyšetřovatele Policie ČR, O.ú.v. Ch., ze dne 21. 3. 1995, ČVS: OVV - 1107/94, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Navrhovatelka svým návrhem namítala nesprávnost shora uvedeného usnesení, spočívající v porušení základního práva na život a jeho ochranu u jejího zemřelého muže a též v porušení jejího ústavně zaručeného práva být jako účastník řízení rovna ostatním účastníkům řízení, pokud nemá právo podat stížnost proti rozhodnutí vyšetřovatele o zastavení trestního stíhání. V závěru se domáhala zrušení napadeného usnesení a současně zrušení poslední věty třetího odstavce § 172 trestního řádu, v němž se uvádí, že poškození se o zastavení trestního stíhání vyrozumí.

1

II. ÚS 231/95

Dále uvedla, že využila všech možností dosáhnout zrušení napadeného rozhodnutí.

Dle ustanovení § 72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb. ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti.

V dané věci bylo ústavní stížností napadeno usnesení ze dne 21. 3. 1.995, sp. zn. ČVS: OVV - 1107/94 O.ú.v. Ch. Toto je také datum, kdy vzhledem k ustanovení § 140 odst. 1 písm. a) trestního řádu nabylo právní moci. I kdyby ústavní soud nebral v úvahu napadenou úpravu, obsaženou v § 172 odst. 3 trestního řádu, konkrétně jeho poslední větu, resp. kdyby vycházel ze zákonného oprávnění poškozené podat proti napadenému usnesení stížnost, a tedy i data 2. 6. 1995, tj. usnesení, sp. zn. 1 Zt 538/94, OSZ, byl by posledním dnem pro podání ústavní stížnosti k přepravě den 31. 8. 1995. Vzhledem k tomu, že navrhovatelka svou ústavní stížnost podala k přepravě teprve dne 18. 9. 1995, jde zcela zjevně o návrh podaný po lhůtě stanovené tímto zákonem

(§ 43 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb.). Za této situace nezbylo než návrh mimo ústní jednání dle citovaného ustanovení odmítnout.

Konečně proto, že navrhovatelka k návrhu připojila též sdělení KSZ o odložení podnětu ke stížnosti pro porušení zákona, dlužno dodat, že prostředkem na ochranu práva, který má na mysli § 72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., je prostředek, který zákon poskytuje stěžovateli a nikoliv jinému subjektu. Protože stížnost pro porušení zákona může podat pouze ministr spravedlnosti, nejde o opravný prostředek, který by byla oprávněna podat navrhovatelka a tím spíše nelze považovat za prostředek na ochranu práva ve smyslu ustanovení § 72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb. pouhý podnět

2

II. ÚS 231/95

k takové stížnosti (srov. rozhodnutí ve věci I. ÚS 9/94, III. ÚS 124/93).

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

JUDr. Iva Brožová

V Brně dne 10. l1. 1995

3

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru