Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

II. ÚS 223/98Usnesení ÚS ze dne 15.04.1999

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - PO
Soudce zpravodajBrožová Iva
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost - § 43/2/a)
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces
právo na soudní a jinou právní ochranu
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:1999:2.US.223.98
Datum podání14.05.1998
Napadený akt

rozhodnutí soudu

rozhodnutí soudu


přidejte vlastní popisek

II.ÚS 223/98 ze dne 15. 4. 1999

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Antonína Procházky a soudců Ivy Brožové a Vojtěcha Cepla v právní věci navrhovatele H., zastoupené advokátem JUDr. A.O., o návrhu ze dne 12. 5. 1998, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel ve svém návrhu uvádí, že v řízení, vedeném u Krajského obchodního soudu v Ostravě pod sp. zn. 21 Cm 481/97, došlo k porušení jeho ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces, zaručeného čl. 10 Ústavy ČR, čl. 36 odst. 1 a 2 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod, ve znění protokolů č. 3, 5, 8, 11, a to konkrétně neodůvodněnými průtahy v rozhodování dotčeným soudem. Žádá proto, aby Ústavní soud vydal nález, kterým se Krajskému obchodnímu soudu v Ostravě zakazuje pokračovat v průtazích ve věci žalobce H., proti žalovanému P., o 502.340.- Kč s příslušenstvím, ve věci vedené pod sp. zn. 21 Cm 481/97, a přikazuje se mu ve věci jednat a neprodleně rozhodnout.

V odůvodnění dále uvedl, že žalobou ze dne 4. 4. 1997 uplatnil nárok o zaplacení Kč 502.340,- s příslušenstvím. Soud jej pouze vyzval k zaplacení soudního poplatku a dne 21. 10. 1997 vydal ve věci platební rozkaz, sp. zn. Ro 552/97, který vzhledem k tomu, že se jej nepodařilo doručit, zrušil usnesením ze dne 10. 11. 1997 a věc přeřadil do rejstříku Cm, avšak ke dni podání návrhu na ústavní stížnost, tj. ke dni 12. 5. 1998, žádný další úkon již neučinil.

Stěžovatel má za to, že je věcí státu zorganizovat soudnictví tak, aby účastníci měli zajištěno dodržování svých ústavních práv v praxi, a podotýká, že stát vybírá dosti vysoké soudní poplatky, které žalobce platí ze svého za to, že mu stát zajistí řádné a včasné rozhodnutí sporu.

Z připojeného spisu Krajského obchodního soudu v Ostravě, sp. zn. 21 Cm 481/97, Ústavní soud zjistil, že stěžovatel se svým návrhem, došlým soudu dne 10. 4. 1997, domáhal vydání platebního rozkazu na zaplacení 502.340,- Kč s příslušenstvím z titulu úhrady kupní ceny jehličnatých výřezů III A a III B třídy dle ČSN SM/JD v množství 200 m3. Krajský obchodní soud v Ostravě vyzval stěžovatele přípisem ze dne 23. 9. 1997 k zaplacení soudního poplatku do tří dnů, soudní poplatek byl stěžovatelem dle dokladu ze dne 8. 10. 1997, čl. 6 spisu uhrazen na účet soudu u ČB dne 2. 10. 1997 a dne 21. 10. 1997 byl soudem vydán platební rozkaz pod sp. zn. 1 Ro 552/97, který byl usnesením soudu ze dne 10. 11. 1997, jež nabylo právní moci dne 6. 12. 1997, zrušen z důvodu jeho nedoručitelnosti žalovanému do vlastních rukou. Dne 8. 12. 1997 byla věc převedena do rejstříku sporných věci pod sp. zn. 21 Cm 481/97. Dále Ústavní soud zjistil, že stěžovatel se v téže věci domáhal ochrany před Krajských obchodním soudem v Ostravě návrhem pod sp. zn. 6 Ro 2139/95, došlým soudu dne 21. 11. 1995, avšak že řízení bylo pro nezaplacení soudního poplatku zastaveno.

Dle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod má mimo jiné každý právo na to, aby jeho záležitost byla projednána v přiměřené lhůtě soudem.

V souladu s judikaturou Evropské komise pro lidská práva má Ústavní soud za to, že přiměřenost lhůty musí být posuzována individuálně podle okolností případu a z hlediska tří kritérií: složitosti případu, způsobu chování stěžovatele i způsobu chování soudu. Přestože v dané věci nejde na první pohled o věc zásadním způsobem složitou, tedy časově náročnou, má Ústavní soud za to, že došel-li návrh k soudu dne 10. 4. 1997 a přitom soud vyzval stěžovatele k zaplacení soudního poplatku, vydal platební rozkaz a následné usnesení o zrušení platebního rozkazu, a to dne 10. 11. 1997, zatímco sám stěžovatel, vyjma úhrady soudního poplatku, zůstal nečinný, neboť jednání nijak neurgoval ani se nesnažil paralelně postupovat podle § 29 a násl. zákona ČNR č. 436/1991 Sb., nejde dosud o průtahy takové intenzity, jež by odůvodňovaly závěr o porušení základních práv a svobod stěžovatele, jak uvádí ve svém návrhu.

Tyto skutečnosti považuje Ústavnísoud za natolik evidentní, že mu nezbylo než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

JUDr. Antonín Procházka

V Brně dne 15. 4. 1999předseda senátu ÚS

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru