Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

II. ÚS 218/14 #1Usnesení ÚS ze dne 17.04.2014

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - PO
Dotčený orgánSOUD - OS Ostrava
SOUD - KS Ostrava
Soudce zpravodajSuchánek Radovan
Typ výrokuodmítnuto pro neodstraněné vady
Předmět řízení
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:2014:2.US.218.14.1
Datum podání19.01.2014
Napadený akt

rozhodnutí soudu


přidejte vlastní popisek

II.ÚS 218/14 ze dne 17. 4. 2014

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Radovanem Suchánkem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele CENTRUM CONSULTANT FINANCE, se sídlem Sokola Tůmy 1099/1, 709 00 Ostrava - Hulváky, bez zastoupení, proti rozhodnutí Okresního soudu v Ostravě ze dne 29. srpna 2013 č. j. 39 C 57/2013-19, a proti rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. listopadu 2013 č. j. 57 Co 895/2013-33, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 19. ledna 2014, se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí.

Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a předpoklady jejího meritorního projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). V souzené věci Ústavní soud shledal, že tomu tak není.

Ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu fyzickým a právnickým osobám ukládá povinnost, aby byly v řízení před Ústavním soudem zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy, což se vztahuje již na samotné sepsání ústavní stížnosti. Dle ust. § 31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu v plné moci k zastupování podle ust. § 29 a ust. § 30 odst. 1 cit. zákona musí být výslovně uvedeno, že je udělena pro zastupování před Ústavním soudem.

Stěžovatel při podání ústavní stížnosti nebyl a ani nyní není řádně zastoupen advokátem na základě plné moci splňující náležitosti stanovené zákonem o Ústavním soudu.

Ústavní soud lustrací podání k Ústavnímu soudu zjistil, že stěžovatel podal dosud již značné množství obdobných ústavních stížností, a ve všech případech nebyl od počátku řízení zastoupen advokátem. V některých případech pak byl vyzýván k odstranění vad podání a poučen o nutnosti zastoupení advokátem v řízení o ústavní stížnosti s tím, že jinak bude ústavní stížnost odmítnuta. Řada z nich byla odmítnuta pro neodstranění vad z důvodu, že stěžovatel nebyl v řízení před Ústavním soudem zastoupen právním zástupcem z řad advokátů.

Z mnoha řízení vedených Ústavním soudem vyplývá, že stěžovatel byl opakovaně o nutnosti zastoupení advokátem i o dalších náležitostech ústavní stížnosti poučen (např. v řízení vedeném pod sp. zn. I. ÚS 3933/13, sp. zn. III. ÚS 3917/13, sp. zn. IV. ÚS 3924/13, sp. zn. III. ÚS 3929/13 atd., dostupná na http://nalus.usoud.cz/).

Stěžovatel je tedy již dostatečně poučen o tom, jaké náležitosti zákon pro podání řádné ústavní stížnosti vyžaduje. Bylo proto ve vlastním zájmu stěžovatele, aby vady odstranil, resp. aby další jeho podání již tuto vadu neobsahovalo.

Jen pro úplnost je třeba dodat, že Ústavní soud nikomu právní zastoupení nezajišťuje. Ustálenou judikaturou Ústavní soud nepřipustil přiměřené použití § 30 o. s. ř. (ustanovení advokáta soudem), když neshledal podmínky pro takový postup podle ust. § 63 zákona o Ústavním soudu. Právní řád totiž připouští určení advokáta i pro řízení před Ústavním soudem rozhodnutím České advokátní komory [ust. § 18 odst. 2, § 45 odst. 2 písm. a) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů], čímž je vytvořen procesní nástroj k zajištění kvalifikovaného právního zastoupení, a tedy i přístupu k Ústavnímu soudu. V praxi tato úprava nevyvolává u stěžovatelů obtíže. Ve věci žádosti stěžovatele o určení advokáta pro zastupování před Ústavním soudem bylo řízení o určení advokáta k poskytnutí právní služby dle ust. § 18 zákona o advokacii Českou advokátní komorou zastaveno (č. j. 632/14 ze dne 19. března 2014), protože stěžovatel ve lhůtě poskytnuté Českou advokátní komorou nedoložil, kdo je oprávněn za něj jednat, ani originál plné moci opravňující k jeho zastupování.

Podle ust. § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, neodstranil-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě mu k tomu určené.

Ústavní soud zastává názor, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo opakovaně v obdobných případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat zásadu, že na Ústavní soud se s ústavní stížností nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem a v zákonné lhůtě, pak se jeví setrvání na požadavku poučení dalšího, pro konkrétní řízení, neefektivním a formalistickým.

Soudce zpravodaj, s ohledem na uvedené skutečnosti, shledal důvod pro přiměřenou aplikaci ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, a proto stěžovatelovo podání mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 17. dubna 2014

Radovan Suchánek v. r.

soudce zpravodaj

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru