Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

II. ÚS 2075/11 #1Usnesení ÚS ze dne 21.07.2011

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - OS České Budějovice
Soudce zpravodajNykodým Jiří
Typ výrokuodmítnuto pro nepřípustnost
Předmět řízení
procesní otázky řízení před Ústavním soudem/přípustnost v řízení o ústavních stížnostech/procesní prostředky k ochraně práva/žaloba pro zmatečnost
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:2011:2.US.2075.11.1
Datum podání14.07.2011
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Ostatní dotčené předpisy

99/1963 Sb., § 229 odst.1 písm.h


přidejte vlastní popisek

II.ÚS 2075/11 ze dne 21. 7. 2011

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Nykodýmem o ústavní stížnosti ve věci ústavní stížnosti stěžovatele J. P., zastoupeného Mgr. Martinem Kolaříkem, advokátem, se sídlem Pod Zámkem 477/18, 373 71 Rudolfov, směřující proti rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 9. února 2005, č. j. 18 C 452/2004-34, a usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 23. listopadu 2004, č. j. 18 C 452/2004-25, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Podanou ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí. Usnesením Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 23. listopadu 2004, č. j. 18 C 452/2004-25, byla žalovanému (stěžovateli) jako osobě neznámého pobytu ustanovena jako opatrovnice Mgr. R. H., justiční čekatelka Krajského soudu v Českých Budějovicích. Následně byl dne 9. února 2005 vydán rozsudek (č. j. 18 C 452/2004-34), jímž Okresní soud v Českých Budějovicích uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci (GE Money Bank, a. s.) částku ve výši 69.942,71 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Tento rozsudek byl doručen opatrovnici žalovaného.

2. V ústavní stížnosti stěžovatel namítal porušení práva na spravedlivý proces [čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina")], porušení práva na právní pomoc v řízení (37 odst. 2 Listiny), a porušení práva na projednání věci v přítomnosti účastníka (čl. 38 odst. 2 Listiny). Stěžovatel současně uvádí, že o ústavní stížností napadeném rozsudku se dozvěděl až dne 19. května 2011 v rámci exekučního řízení probíhajícího na základě tohoto vykonatelného rozsudku.

3. Předtím, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího projednání, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále též "zákon o Ústavním soudu"). V projednávaném případě k takovému závěru nedospěl.

4. Jedním ze základních pojmových znaků ústavní stížnosti, jakožto prostředku ochrany ústavně zaručených základních práv nebo svobod, je její subsidiarita. To znamená, že ústavní stížnost lze zpravidla podat pouze tehdy, když navrhovatel ještě před jejím podáním vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), pokud nejsou dány důvody pro přijetí ústavní stížnosti i bez splnění této podmínky (§ 75 odst. 2 zákona o Ústavním soudu).

5. Podle § 229 odst. 1 písm. h) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění zákona č. 7/2009 Sb. (dále jen "o. s. ř.") může žalobou pro zmatečnost účastník napadnout pravomocné rozhodnutí soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu, kterým bylo řízení skončeno, jestliže účastníku řízení byl ustanoven opatrovník z důvodu neznámého pobytu nebo proto, že se mu nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, ačkoliv k takovému opatření nebyly splněny předpoklady.

6. Podle § 234 odst. 5 o. s. ř. z důvodu zmatečnosti uvedeného v § 229 odst. 1 písm. h) o. s. ř. lze žalobu podat ve lhůtě 3 měsíců od té doby, kdy se ten, kdo žalobu podává, dozvěděl o napadeném rozhodnutí. Podle přechodných ustanovení k zákonu č.7/2009 Sb. kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony z důvodu uvedeného v novém ustanovení § 229 odst. 1 písm. h) lze podat žalobu pro zmatečnost i proti rozhodnutí, které bylo vyhlášeno (vydáno) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

7. Namítá-li stěžovatel neexistenci předpokladů k ustanovení opatrovníka, má tak ve smyslu výše citovaných zákonných ustanovení k dispozici procesní prostředek, který je nutno čerpat za účelem obrany jeho práv předtím, než se může se svou ústavní stížností obrátit na Ústavní soud.

8. Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud ústavní stížnost jako nepřípustnou odmítl podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 21. července 2011

Jiří Nykodým, v. r.

soudce zpravodaj

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru