Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

II. ÚS 2057/14 #1Usnesení ÚS ze dne 14.07.2014

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - VS Olomouc
Soudce zpravodajŠimíček Vojtěch
Typ výrokuodmítnuto pro nepřípustnost
Předmět řízení
procesní otázky řízení před Ústavním soudem/přípustnost v řízení o ústavních stížnostech/procesní prostředky k ochraně práva/žaloba pro zmatečnost
Věcný rejstříkopravný prostředek - mimořádný
žaloba/pro zmatečnost
EcliECLI:CZ:US:2014:2.US.2057.14.1
Datum podání16.06.2014
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Ostatní dotčené předpisy

99/1963 Sb., § 229 odst.4


přidejte vlastní popisek

II.ÚS 2057/14 ze dne 14. 7. 2014

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Vojtěchem Šimíčkem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ing. Petra Novotného, zastoupeného JUDr. Vladimírem Šmeralem, advokátem se sídlem Římská 1389/42, Praha 2 - Vinohrady, v subs. Mgr. Ing. Vlastimilem Mlčochem, advokátem se sídlem Janáčkovo nábřeží 84/9, Praha 5, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 3. 6. 2014, č. j. 9 Cmo 21/2013-114, za účasti Vrchního soudu v Olomouci jako účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Včas zaslanou ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, kterým soud odmítl jeho odvolání z důvodu uplynutí odvolací lhůty dle ustanovení § 218a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "občanský soudní řád").

2. Uvedené rozhodnutí dle stěžovatele porušilo jeho právo na spravedlivý proces dle čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Stěžovatel souhlasí s vrchním soudem, že lhůta k podání odvolání končila 11. 9. 2013, avšak má za to, že datum 11. 9. připadlo v roce 2013 na neděli, takže k faktickému uplynutí lhůty k podání odvolání došlo až den následující, tedy 12. 9. 2013. Z tohoto důvodu byla lhůta k podání odvolání zachována, poněvadž odvolání podal k poštovní přepravě právě dne 12. 9. 2013.

3. Ústavní soud posoudil obsah ústavní stížnosti a dospěl k závěru, že tato představuje nepřípustný návrh ve smyslu ustanovení § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

4. Podle ustanovení § 229 odst. 4 občanského soudního řádu může účastník napadnout žalobou pro zmatečnost pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení, jakož i pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání nebo dovolání pro opožděnost. Jak již dříve konstatoval Ústavní soud, účastník, jehož odvolání bylo odmítnuto, disponuje na základě uvedeného ustanovení procesním prostředkem, na jehož základě může nechat přezkoumat, zda závěr odvolacího soudu, že odvolání muselo být odmítnuto, je v souladu se zákonem, potažmo s ústavním pořádkem. Z tohoto důvodu je třeba žalobu pro zmatečnost podle uvedeného ustanovení považovat za procesní prostředek, jehož vyčerpání je předpokladem přípustnosti ústavní stížnosti [srov. stanovisko pléna sp. zn. Pl.ÚS-st. 26/08 ze dne 16. 12. 2008 (ST 26/51 SbNU 839; 79/2009 Sb.); veškerá judikatura Ústavního soudu dostupná z: www.nalus.usoud.cz].

5. S ohledem na citované stanovisko pléna tedy dospěl Ústavní soud k závěru, že tím, že stěžovatel nenapadl předmětné rozhodnutí žalobou pro zmatečnost, nedostál požadavku uvedenému v § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Ústavní stížnost je tedy nepřípustná, pročež ji Ústavní soud soudcem zpravodajem podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítl.

6. Kromě již zmíněného Ústavní soud jen pro zajímavost připomíná, že mandátem ze dne 3. 12. 1583 zavedl tehdejší český panovník Rudolf II. pro české země tzv. gregoriánský kalendář, přičemž reforma kalendáře byla provedena skokem z 6. 1. na 17. 1. 1584 (dříve vydaný mandát "Publicatio novi calendarii romani correcti pro archiepiscopatu Pragensi" pražského arcibiskupa Martina Medka z 22. října 1582 nebyl z důvodu převažujícího protestantismu v českých zemích respektován). Od té doby je gregoriánský kalendář na našem území používán a určují se dle něj dny, měsíce a roky. V této souvislosti pak Ústavní soud stěžovatele upozorňuje, že dle i v současnosti závazného gregoriánského kalendáře připadlo datum 11. 9. v roce 2013 skutečně na středu (jak správně uvedl v odůvodnění napadeného usnesení Vrchní soud v Olomouci), a nikoli na neděli, jak mylně tvrdil v ústavní stížnosti.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. července 2014

Vojtěch Šimíček, v.r.

soudce zpravodaj

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru